Místenka bez návratu

Země původu

Československo

Copyright

1964

Rok výroby

1964

Premiéra

19. 2. 1965

Minutáž

77 min

Kategorie

film

Žánr

drama, psychologický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Místenka bez návratu

Český název

Místenka bez návratu

Anglický název

One-Way Ticket

Pracovní název

Odcizení

Anotace

Významný český spisovatel a scenárista Vladimír Körner na začátku své kariéry projevoval zájem o kriminální žánr. Po Devátém jménu (1963) napsal scénář ke krimi Místenka bez návratu (1964), kterou debutujícímu Dušanu Kleinovi pomohl režírovat Miroslav Sobota. Téma evokuje spisovatelovy vlastní válečné zkušenosti. Ve vlaku do Stuttgartu je nalezena mrtvá žena, jejíž místenka byla vystavena na jméno Marie Vláčilová. Ta měla cestovat do Německa, aby u soudu svědčila proti válečnému zločinci…Vyprávění se vrací v čase, aby přiblížilo Mariin osud: těžce ji poznamenal pobyt v koncentračním táboře i faktická ztráta dcery, která skončila v Německu na převýchově. Hlavní role ve filmu se ujala Jiřina Šejbalová. Hrdinčinu odcizenou dceru ztvárnila Karla Chadimová. Coby dívka na poště se ve filmu mihne začínající Iva Janžurová.

Obsah

V mezinárodním rychlíku z Prahy do Stuttgartu je nalezena mrtvá žena bez dokladů. Její místenka zní na jméno Marie Vláčilová. - Marii Vláčilové je šestapadesát let. Za války ztratila muže, sama prožila několik let v koncentračním táboře a její jediné dítě, dívenka Pavla, byla dána na převýchovu do německé rodiny. Po válce jí byla dcera vrácena, ale ta už nikdy nenalezla k pravé matce vřelý vztah. V sedmnácti letech odjela s mládežnickou výpravou do Berlína a už se odtud nevrátila. Od té doby žila Vláčilová sama. Jednoho dne ji československé úřady vyzvaly, aby jela svědčit do Německa v procesu s válečným zločincem. Marie se těšila, že uvidí Pavlu, která se mezitím provdala a má synka. K jejímu překvapení ji však Pavla před cestou a svědectvím varovala. Přesto Marie s cestou souhlasila. V poslední chvíli však couvla a svou místenku věnovala neznámé ženě, která byla později ve vlaku zastřelena. Když se Marie o její smrti dozví, uvědomí si svou povinnost.

Hrají

Jiřina Šejbalová

vdova Marie Vláčilová

Karla Chadimová

Pavla, Mariina dcera

Jana Zatloukalová

Pavla jako dítě

Marie Vášová

Lída, Mariina přítelkyně

JUDr. Jaroslav Blažek

Mluví Vladimír Čech
starší úředník

Oto Ševčík

Mluví Vlastimil Hašek
mladší úředník

Vladimír Erlebach

velitel tábora Rolf Eric Nachtmann

Iva Janžurová

dívka na poště

Svatopluk Matyáš

inženýr Klaus Hassner, Pavlin manžel

Milivoj Uzelac ml.

Mariin vnuk Herbert zvaný Bertík

Dieter Perlwitz

německý závodník Kurt Ringelhahn

Gabriela Vránová

Irenka, Lídina dcera

Radoslav Brzobohatý

Vašek, Irenčin manžel

Eva Šolcová

Mluví Jana Drbohlavová
mladá sousedka Věra

Ivan Vyskočil

Martin, Věřin přítel

Josef Větrovec

úředník ministerstva vnitra

Jarmila Smékalová

sekretářka

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Milen Nikolov

Asistent režie

Aleš Dospiva

Původní filmový námět

Vladimír Körner

Druhá kamera

Jaroslav Kupšík

Asistent kamery

Antonín Vojáček

Architekt

Karel Škvor

Assistent architekta

Jan Kňákal

Výprava

Jiří Haller, Ivo Sýkora, Ladislav Rada

Zvuk

Bedřich Poledník, Bohumír Brunclík (zvukové efekty)

Vedoucí výroby

Jiří Krejčí

Zástupce vedoucího výroby

Josef Mojžíš, Vlasta Kolbasová

Asistent vedoucího výroby

Milena Andrejsková

Hudba

Nahrál

FISYO (Dirigent Štěpán Koníček)

Písně

Znám bílý dům

Zpívá Karla Chadimová [dab]

Röslein, Röslein, Röslein rot

Text písně Heinrich Heine
Zpívá dívčí hlas

Já mám pěknou zahrádku ku ku

Zpívá dětský sbor

Produkční údaje

Originální název

Místenka bez návratu

Český název

Místenka bez návratu

Anglický název

One-Way Ticket

Pracovní název

Odcizení

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

drama, psychologický

Země původu

Československo

Copyright

1964

Rok výroby

1964

Produkční data

schválení literárního scénáře 25. 4. 1963
schválení technického scénáře 18. 11. 1963
začátek natáčení 12. 2. 1964
konec natáčení 27. 7. 1964
promítání povoleno 23. 10. 1964

Premiéra

předpremiéra 22. 1. 1965 (kino Sevastopol /1 týden/, Praha)
premiéra 5. 2. 1965 /přístupný mládeži/ (kino Lucerna /1 týden/, Praha)
premiéra 19. 2. 1965 /přístupný mládeži/ (celostátní)

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Ateliéry

Hostivař

Výrobní skupina

Tvůrčí skupina Novotný – Kubala, Bedřich Kubala (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Ladislav Novotný (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

77 min

Původní metráž

2 194 metrů

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,37

Barva

černobílý

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky, německy

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české