Dušan Klein

Životopis

DUŠAN KLEIN (vl. jm. Julius Klein; nar. 27.6.1939, Michalovce, dnes Košický kraj) se kvůli židovskému původu během druhé světové války skrýval s rodiči a se dvěma staršími bratry na statku v Nízkých Tatrách a v bratislavském klášteře. Po udání s matkou a se sourozenci skončil v Terezíně (otec padl jako partyzán). Po válce vyrůstal při ozdravném pobytu v Dánsku, pak do roku 1952 v Bratislavě a posléze v Ostravě a v Praze. Hrál ochotnické divadlo. V první polovině 50. let se blíže seznámil s filmem, když zpíval a hrál ve slovenských filmech (Lazy sa pohli, Rodná zem) a vytvořil hlavního dětského romského hrdinu Gejzu ve Weissově snímku Můj přítel Fabián. To jej přivedlo ke studiu režie na pražské FAMU (1958–63); už během vysoké školy pracoval jako asistent režie. Jeho absolventský film Ďábelská jízda na koloběžce a středometrážní debut Táto, přečti to! se věnovaly dětem. Se spolužákem Miroslavem Sobotou natočil celovečerní psychologické drama Místenka bez návratu. Ve druhé polovině 60. let tvořil pro Československou televizi (pořady Praha plná hudby nebo Kvarteto, seriál Pavol zasahuje). Začátkem normalizace se vrátil do Filmového studia Barrandov, kde do roku 1991 působil jako režisér a scenárista se zaměřením na kriminální a dobrodružné snímky (Jeden z nich je vrah, Lekce, Tajemství zlatého Buddhy, Případ mrtvého muže, Případ mrtvých spolužáků, Radikální řez). V 80. letech svou tvorbu obohatil psychologickými dramaty (Kdo se bojí, utíká, Dobří holubi se vracejí) a komediemi (Vážení přátelé, ano), z nichž se populárními stala tři pokračování o láskách studenta, pozdějšího lékaře a amatérského básníka Štěpána Šafránka (Jak svět přichází o básníky, Jak básníci přicházejí o iluze a Jak básníkům chutná život). Po roce 1989 kromě dalších tří pokračování Básníků bez valného ohlasu natočil další čtyři komedie. Věnoval se ovšem především práci v České televizi. Nejprve krátce na poloviční úvazek jako zástupce vedoucího jedné z tvůrčích skupin Václava Šaška a dále jako tvůrce inscenací, pohádek, filmů a především seriálů (Případy podporučíka Haniky, Hříchy pro pátera Knoxe, Hříchy pro diváky detektivek, Manželská tonutí, Bakaláři 1997, Strážce duší, 3 plus 1 s Miroslavem Donutilem, Trapasy, Cukrárna), v nichž i sám často účinkoval (včetně TV pořadů a dokumentů). U nekonečného seriálu TV Nova Ulice byl několik let šéfrežisérem. Z jeho televizní tvorby je nejvíce ceněné trojdílné drama I ve smrti sami (2003), odehrávající se v Berlíně během let 1940–42. Působil též jako pedagog na FAMU (1990–2002; titul profesor) a v letech 1998–2002 byl vedoucím katedry režie. Jako pedagogický vedoucí stál u několika desítek studentských snímků, např. „Zavřeno pro rodinný smutek“ (1991; r. Saša Gedeon), Jezevec nosí pochybnosti (1992; r. Jasmina Bralić), Tvůj svět (1995; r. Ondřej Kepka), Promítač, který vyhrál válku (1997; r. Jiří Vejdělek) nebo Cesta domů (2002; r. Jakub Čermák). V letech 1994–2009 byl společníkem ve firmě Miracle Film. S Petrem Novým vydal knihu Dušan Klein aneb Jak režisérům chutná život (2003). Za komedii Jak básníci přicházejí o iluze získal Hlavní cenu Zlatý Prim (1985) a za další díl Jak básníkům chutná život Cenu diváků Novoměstský hrnec smíchu (1988) a Cenu mladých diváků (1988) na festivalu české komedie v Novém Městě nad Metují. Byl jmenován Zasloužilým umělcem (1989) a obdržel Cenu za přínos původní české detektivce na Krimifestu Chodov (2009). S manželkou, tanečnicí Silverou Raškovou–Kleinovou (nar. 1940), má dva syny. – Filmografie: (režie, scénář či podíl na něm, není–li uvedeno jinak) studentské filmy Jména, k nimž nejsou lidé (1960; + nám.), Ďábelská jízda na koloběžce (1963) a Králíček (1963), střm. f. Táto, přečti to! (1963), psychologické drama Místenka bez návratu (1964; spol. r. Miroslav Sobota), Láska k životu (TV–1970), Růženko, spíte sama? (TV–1970), kriminální a detektivní příběhy Jeden z nich je vrah (1970), Lekce (1971), Tajemství starého Buddhy (1973), Zatykač na královnu (1973), Případ mrtvého muže (1974), Město nic neví (1975), Případ mrtvých spolužáků (1976), Sázka na třináctku (1977) a Kam nikdo nesmí (1979; + spol. nám.), komedie o láskách amatérského básníka a gymnazisty Štěpána Šafránka Jak svět přichází o básníky (1982), kriminální f. s romskou tématikou Radikální řez (1983), volné pokračování osudů Štěpána Šafránka na studiích medicíny Jak básníci přicházejí o iluze (1984; + spol. nám.), drama o romské problematice v poválečném pohraničí Kdo se bojí, utíká (1986), třetí volné pokračování z lékařského života Štěpána Šafránka Jak básníkům chutná život (1987; + spol. nám., herec), Přízrak (TV–1987), Zrcadlo nenávisti (TV–1987), tragikomedie ze života pacientů protialkoholní léčebny Dobří holubi se vracejí (1988), satirická komedie Vážení přátelé, ano (1989), Cizinci v domě (TV–1990), Drobné něžnosti (TV–1990), Vdova po básníkovi (TV–1990), Bláha a Vrchlická (TV–1991), Miláček Ornifle (TV–1991), Nepoužitelný Max (TV–1991), dok. Jak jsme vysílali Hříchy pro pátera Knoxe (TV–1992), Dáma ví, kdy přijít (TV–1992), Kafka to taky neměl lehký (TV–1992), čtvrtá komedie o Štěpánu Šafránkovi a jeho polistopadovém podnikání Konec básníků v Čechách... (1993; + spol. nám.), hořká komedie podle povídek Bohumila Hrabala Andělské oči (1993), Televize (TV–1993), Příběh kriminálního rady (TV–1994), Netrpělivost srdce (TV–1995), podvodnická komedie Konto separato (1996), Nejsem líná, jsem chudokrevná (TV–1996), Smrt v zahradě Girardinů (TV–1996), První a poslední (TV–1997), Lolinka a knírač (TV–1998), Píseň o lítosti (TV–1998), Král ozvěny (TV–1999), Nenávist (TV–1999), Pan Princ trucuje (TV–1999), Tom v kozí kůži (TV–1999), Žena z druhé ruky (TV–1999), Český Robinson (TV–2000), Elixír a Halíbela (TV–2001), Muž, který vycházel z hrobu (TV–2001), O víle Arnoštce (TV–2001), Ta třetí (TV–2001), Borůvkový vrch (TV–2002), Miláček (TV–2002), pátý návrat k lékaři Šafránkovi Jak básníci neztrácejí naději (2003), I ve smrti sami (TV–2004), Žil jsem s cizinkou (TV–2005), Muž a stín (TV–2007), Devatenáct klavírů (TV–2008), Fišpánská jablíčka (TV–2008), Hrobník (TV–2008), Zakázaný člověk (TV–2009), letní komedie Svatba na bitevním poli (2007), filmové zpracování seriálu Taková normální rodinka Fan Vavřincové Rodinka (2010), které bylo sestříháno i do podoby stejnojmenného seriálu, šesté zastavení v Šafránkově životě Jak básníci čekají na zázrak (2015; + herec); (herec) Lazy sa pohli (1952; r. Paľo Bielik; zpěv), Můj přítel Fabián (1953; r. Jiří Weiss), Rodná zem (1953; r. Josef Mach), Poslední vlak (1982; r. Julius Matula), Celebrity s.r.o. (2015; r. Miloslav Šmídmajer); (asistent režie) Docela všední neděle (1959; r. Milan Růžička), Kotrmelec (1961; r. Václav Sklenář). –jl– (4/2016)