Sběrné surovosti

Země původu

Československo

Copyright

1965

Rok výroby

1965

Premiéra

17. 12. 1965

Minutáž

31 min

Kategorie

film

Žánr

groteska

Typologie

hranýstředometrážní

Originální název

Sběrné surovosti

Český název

Sběrné surovosti

Anglický název

The Junk Shop / Cruelties of Life

Anotace

Dřív než se adaptace děl Bohumila Hrabala staly doménou režiséra Jiřího Menzela, zaujal fenomenální spisovatel i další tvůrce československé nové vlny. V roce 1965 vznikl povídkový film Perličky na dně, v němž pětice začínajících režisérů přesvědčivě demonstrovala své autorské kvality. Vedle Jiřího Menzela, Jana Němce, Evalda Schorma, Věry Chytilové a Jaromila Jireše realizoval svou krátkou hrabalovskou povídku – Fádní odpoledne – v roce 1964 i Ivan Passer. Ta však byla do kin uváděna samostatně. Dalším obdobným počinem, jenž se do povídkového filmu nedostal, se stala půlhodinová hrabalovská etuda Sběrné surovosti, již natočil v roce 1965 debutující Juraj Herz. Novopečený režisér, který se spolu se spisovatelem podílel i na scénáři, se pokusil povídku Baron Prášil ze sbírky Perlička na dně pojmout jako nekonvenční, syrově surrealistickou etudu, která humorně morbidními rysy předznamenává Herzovu hororovou tvorbu. Bizarní vyprávění se odehrává ve sběrně starého papíru, jejímž agresivním, unikavým středobodem se stává svérázný výkupčí Hanťa. Užvaněný muž je svědkem i hybatelem řady humorných, trapných i jímavých příhod. Hlučný pábitel navíc svými výmysly trápí šéfa sběrny, zjemnělého pana Bohouška, a neváhá se pustit ani do likvidace nepotřebných soch z nedalekého kostela. Hanťovy výstřednosti nejdou naštěstí tak daleko, aby se starým papírem slisoval i malého rošťáka Pepíčka… V duchu postulátů československé nové vlny obsadil Juraj Herz do hlavních rolí svého filmu neherce. V autenticky působícím časoprostoru excelují Václav Halama jako Hanťa a František Ketzek coby soudruh vedoucí. Hrabalovský hrdina se znovu objevil ve filmu coby protagonista nostalgické tragikomedie režisérky Věry Caisové Příliš hlučná samota (1994). V uhlazeném koprodukčním snímku si ho zahrál populární francouzský herec Philippe Noiret. -ap-

Obsah

Svérázný a hlučný zaměstnanec sběrny surovin Hanťa rád šíří o lidech ve svém okolí různé smyšlenky. V prostředí, kde mají dříve uznávané hodnoty halířovou cenu, dochází ale i bez toho k absurdním situacím. Hanťův kamarád - kostelník od svatého Tadeáška - snímá ze zdi děkovné cedulky věřících, aby je přišrouboval na jiném místě. Šéf sběrny - jemný pan Bohoušek - si stěžuje, co o něm zase Haňta navyprávěl. Přicházejí lidé se starým papírem. Malý Pepíček odevzdal se sběrem i matčinu účetní bilanci, na které pracovala dva dny. Hysterická žena střídavě fackuje synka a hledá v ohromné kupě papíru. Starou ženu pohorší, když jí za milostné dopisy z mládí nabídnou jedinou korunu. Kostelník pošle Bohouškovi vyřazené dřevěné sochy svatých. Hanťa ho přemluví, aby je rozřezali nejprve na malé části. Bohoušek obletuje útlou slečnu Hermínku. Hanťa dostane od postarší tlusté hostinské vynadáno, protože o ní roznesl, že je těhotná. Žena mu však za několik ženských románků odpustí. Ztratil se Pepíček a Hanťa ho málem vylisoval se starým papírem. Nastává večer, Hanťa se sprchuje, Bohoušek sestavuje rozřezané sochy...

Poznámka

Film byl uveden do distribuce v prosinci 1965 se západoněmeckým snímkem Tajemství čínského karafiátu. V obnovené premiéře v červnu 1998 byl uváděn se slovenským filmem Juraje Herze Sladké hry minulého léta (1969).

Film byl v roce 2020 digitálně restaurován za spolupráce Národního filmového archivu, Státního fondu kinematografie a Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary ve studiích Universal Production Partners a Soundsquare v Praze.

Hrají

Václav Halama

zaměstnanec sběrny Hanťa

František Ketzek

šéf sběrny

Bobina Maršátová

zaměstnankyně sběrny Mařenka

Libuše Palečková

zákaznice, maminka kluka Pepíčka

Jan Vlček

kostelník

Olga Novotná

zákaznice Hedvika

Růžena Vlčková

zákaznice z kina

Radim Cvrček

zákazník s koši

Karel Hadrbolec

veterinář na kontrole koček

Antonín Dimitrov

Ivana Klíčníková

František Pelikán

Věra Pokorná

Václav Soldát

Karel Veselý

M. Cirmonová

A. Mukenšnáblová

L. Rubínová

Mluví

Ivo Gübel

hlas vedoucího sběrny Bohouška

Ota Motyčka

hlas kostelníka

Marie Rosůlková

hlas starší zákaznice s dopisy

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Květa Lehovcová

Předloha

Bohumil Hrabal (Baron Prášil – povídka ze sbírky Perlička na dně)

Technický scénář

Juraj Herz

Druhá kamera

Josef Pechar

Výprava

Josef Calta (vedoucí výpravy)

Návrhy kostýmů

Olga Dimitrovová

Vedoucí výroby

Jaroslav Prokop

Zástupce vedoucího výroby

Jordan Balurov

Hudba

Nahrál

FISYO

Dirigent

Štěpán Koníček (FISYO)

Písně

Ó, sole mio

Hudba k písni

Eduardo di Capua (Ó, sole mio)

Text písně

Giovanni Capurro (Ó, sole mio)

Zpívá

mužský hlas (Ó, sole mio)

Produkční údaje

Originální název

Sběrné surovosti

Anglický název

The Junk Shop / Cruelties of Life

Kategorie

film

Typologie

hraný

Žánr

groteska

Země původu

Československo

Copyright

1965

Rok výroby

1965

Premiéra

17. 12. 1965

Distribuční slogan

Středometrážní film Sběrné surovosti patří mezi nejlepší filmové adaptace díla Bohumila Hrabala, přesto nebyl zařazen do povídkového filmu Perličky na dně a díky tomu se do širší distribuce vůbec nedostal. (1998)

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Distribuce

Ústřední půjčovna filmů (původní 1965), Asociace českých filmových klubů (obnovená 1998 /Projekt 100 – Zima 1998/), Národní filmový archiv (obnovená 2021)

Výrobní skupina

Tvůrčí skupina Feix – Brož, Miloš Brož (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Karel Feix (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)

Technické údaje

Délka

středometrážní

Minutáž

31 min

Verze

česká