Poslední rolí Vladimíra Pucholta (První den mého syna, Starci na chmelu /oba 1964/, Lásky jedné plavovlásky /1965/ aj.) před jeho odchodem do zahraničí se stal part rozpačitého, leč přičinlivého příslušníka VB v tragikomedii zkušeného Jiřího Krejčíka. Režisér, který v roce 1967 realizoval stylovou komedii Pension pro svobodné pány, také podle námětu a scénáře Zdeňka Mahlera, natočil snímek, jenž dnes patří k divácky nejoblíbenějším dílům šedesátých let. Vyprávění se odehrává v malém městě během jediného dne. Jeho hybatelem je prodavačka Hanička, která vinou vlastní nerozvážnosti a dvou vodek skončí večer ve společnosti tří mladých mužů. Druhý den ráno oznámí na policii znásilnění. Policisté tři obviněné rychle zadrží. Jedním z nich je i mladík, který se má toho dopoledne ženit. Právě ten si ovšem z předchozího večera nic nepamatuje. Po důkladné rekonstrukci činu a zásahu nevěstiny matky to ovšem vypadá tak, že k žádnému znásilnění nedošlo – a že si roztoužená a vypočítavá Hanička tak trochu vše vymyslela… Komedie s morálním podtextem nabízí divákům živé lidské typy, které nejsou vysloveně sympatické, ale současně si k sobě diváka připoutají uvěřitelností i marnou snahou najít v panujících pořádcích skulinu, kterou by se dostali k naplnění vlastních tužeb. Počestná Hanička se tak snaží získat partnera skoro za každou cenu, nejistí policisté hledají pravdu s horlivostí, jež má podpořit jejich sebevědomí, a rodiče hodlají realizovat svatbu navzdory ženichově možné morální nespolehlivosti... Kvality hořkého snímku, který se nevybíravě a přitom elegantně vyjadřuje k otázkám lidské povahy, prudce zvyšuje herecké obsazení. Horlivost Pucholtova začínajícího policisty mírní zkušený, starší kolega v podání jednoho z ikonických „neherců“ československé nové vlny – Jana Vostrčila. Haničku se smyslem pro jemné nuance ženské hlouposti ztvárnila Iva Janžurová. Ženicha hraje Jiří Hrzán a v roli jednoho z obviněných násilníků exceluje Pavel Landovský.
Prodavačka Hanička se večer na nádraží seznámí se třemi opilými mladíky. Odmítne jejich opakovaná pozvání na pokračování alkoholového veselí, i když jeden z mužů se jí líbí. Za chvíli se však i ona přiopije, když jí další nápadník, okresní tajemník, nalije při večeři do limonády dvě vodky. Potom Hanička přece jen odjede s třemi mladými muži. Druhý den ráno ohlásí na Veřejné bezpečnosti, že ji muži znásilnili. Vyšetřování se ujme mladý nezkušený příslušník, jehož horlivost musí mírnit starší nadřízený. V krátkém čase příslušníci VB všechny tři zadrží a identifikují. Jeden z nich je taxikář, druhý extravagantní pásek, třetí je počestný mladík, který se má za pár hodin ženit. Ten si navíc nic nepamatuje. Příslušníci podlehnou jeho prosbám a umožní mu odjet na svatbu, ovšem v jejich doprovodu. Přes veškeré pokusy utajit celou záležitost před svatebčany se všechno prozradí. Nevěstině matce se podaří přesvědčit Haničku, aby své obvinění odvolala. Z celého vylíčení inkriminované noci se stejně zdá, že k žádnému znásilnění nedošlo. Svatba se může konat a Hanička smutně opět čeká na nádraží na svůj vlak.
prodavačka Hanička
rotný VB Stoklasa
podpraporčík VB, náčelník
otec nevěsty
matka nevěsty
ženich Venda
nevěsta Blaženka
pásek Peckář
tajemník
řidič Lojza
major, Vendův strýc
helikonista
vedoucí samoobsluhy
teta Růža
manžel tety Růži
pokladník na nádraží
zřízenkyně na nádraží
fotoreportér
babička
ženich
ženich
ženich
Máňa, dcera tety Růži
tajemníkův kolega
muzikant Pepa
slečna
slečna
slečna
matka s dítětem v náručí
Mluví Milan Mach
ředitel pojišťovny
svatebčanka
číšník v nádražní restauraci
muž na korbě auta
Václav Fürst (Svatebčanem ze služební povinnosti – skutečný případ z časopisu Kriminalistický sborník, 1961, č. 10)
Zdeněk Mahler, Jiří Krejčík, Pavel Juráček (dialogy)
Antonín Vojáček
František Jandus, Miloslav Dvořák, P. Mejsner
Karel Hyka, Václav Havlík
František Nedvěd
kpt. Josef Houra, Václav Měřička
Miroslava Švestková (klapka), Jaroslav Trousil (fotograf)
FISYO (Dirigent Štěpán Koníček), Orchestr Karla Duby
Hudba k písni Fred RoseHy Heath
Text písně Jiří Štaidl
Zpívá Karel Hála
Hudba k písni Fred RoseHy Heath
Text písně Jiří Štaidl
Zpívá Karel Hála
Hudba k písni lidová píseň
Text písně lidová píseň
Zpívá Jiří HrzánPavel Landovskýsbor
Hudba k písni Jiří Štaidl
Text písně Jiří Suchý
Zpívá Iva Janžurová
Zpívá Pavel Landovský
Hudba k písni Jaromír Vomáčka
Text písně Jiří Vitinger
Zpívá Yvetta Simonová
Zpívá sbor
Hudba k písni Eduardo di Capua
Svatba jako řemen
Svatba jako řemen
The Unfortunate Bridegroom
film
hranýdistribuční
komedie
Československo
1967
1966—1967
schválení literárního scénáře 11. 11. 1965
schválení technického scénáře 21. 4. 1966
začátek natáčení 22. 7. 1966
konec natáčení 30. 1. 1967
promítání povoleno 05/1967
vyřazení z distribuce 1. 9. 1974
vyřazení z distribuce 1. 11. 1993
premiéra 16. 6. 1967 /nepřístupný mládeži/ (kina Sevastopol /½ týdne/, Hvězda /3 týdny od 7. 7./ a Metro /3 týdny od 7. 7./, Praha)
premiéra 30. 6. 1967 /nepřístupný mládeži/ (celostátní)
obnovená premiéra 1. 12. 1989 /nepřístupný mládeži/
Česká filmová komedie. (1967) / Úspěšná česká filmová komedie z roku 1967. (1989)
Ústřední půjčovna filmů (původní 1967 a obnovená 1989)
Tvůrčí skupina Šebor – Bor, Vladimír Bor (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Jiří Šebor (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)
dlouhometrážní
93 min
2 637 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
černobílý
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Akce: Peněžitá odměna za film v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov v roce 1967
1968
Praha / Československo
Peněžitá odměna Filmového studia Barrandov
Jiří Krejčík
odměna vedení Československého filmu za rok 1967 předána 5. ledna 1968 v pražském Filmovém klubu ústředním ředitelem Československého filmu Aloisem Poledňákem a ředitelem Filmového studia Barrandov Vlastimilem Harnachem jako peněžitá odměna tvůrčím pracovníkům Filmového studia Barrandov, kteří byli oceněni v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov
Akce: Peněžitá odměna za film v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov v roce 1967
1968
Praha / Československo
Peněžitá odměna Filmového studia Barrandov
Zdeněk Mahler
odměna vedení Československého filmu za rok 1967 předána 5. ledna 1968 v pražském Filmovém klubu ústředním ředitelem Československého filmu Aloisem Poledňákem a ředitelem Filmového studia Barrandov Vlastimilem Harnachem jako peněžitá odměna tvůrčím pracovníkům Filmového studia Barrandov, kteří byli oceněni v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov
Akce: Ceny Trilobit 1967
1968
Praha / Československo
Trilobit za herecký výkon
Iva Janžurová
udělen 29. 3. 1968 na konferenci Svazu československých filmových a televizních umělců FITES v pražském Slovanském domě za herecké výkony ve filmech Svatba jako řemen, Pension pro svobodné pány a Kočár do Vídně