Svatba jako řemen
Typologie filmu
hranýAnglický název
The Unfortunate BridegroomMinutáž
93Země původu
ČeskoslovenskoCopyright
1967Rok výroby
1967Premiéra
30.06.1967Jazyková verze
českáRežie
Jiří KrejčíkNámět
Zdeněk MahlerAnotace
Poslední rolí Vladimíra Pucholta (První den mého syna, Starci na chmelu /oba 1964/, Lásky jedné plavovlásky /1965/ aj.) před jeho odchodem do zahraničí se stal part rozpačitého, leč přičinlivého příslušníka VB v tragikomedii zkušeného Jiřího Krejčíka. Režisér, který v roce 1967 realizoval stylovou komedii Pension pro svobodné pány, také podle námětu a scénáře Zdeňka Mahlera, natočil snímek, jenž dnes patří k divácky nejoblíbenějším dílům šedesátých let. Vyprávění se odehrává v malém městě během jediného dne. Jeho hybatelem je prodavačka Hanička, která vinou vlastní nerozvážnosti a dvou vodek skončí večer ve společnosti tří mladých mužů. Druhý den ráno oznámí na policii znásilnění. Policisté tři obviněné rychle zadrží. Jedním z nich je i mladík, který se má toho dopoledne ženit. Právě ten si ovšem z předchozího večera nic nepamatuje. Po důkladné rekonstrukci činu a zásahu nevěstiny matky to ovšem vypadá tak, že k žádnému znásilnění nedošlo – a že si roztoužená a vypočítavá Hanička tak trochu vše vymyslela… Komedie s morálním podtextem nabízí divákům živé lidské typy, které nejsou vysloveně sympatické, ale současně si k sobě diváka připoutají uvěřitelností i marnou snahou najít v panujících pořádcích skulinu, kterou by se dostali k naplnění vlastních tužeb. Počestná Hanička se tak snaží získat partnera skoro za každou cenu, nejistí policisté hledají pravdu s horlivostí, jež má podpořit jejich sebevědomí, a rodiče hodlají realizovat svatbu navzdory ženichově možné morální nespolehlivosti... Kvality hořkého snímku, který se nevybíravě a přitom elegantně vyjadřuje k otázkám lidské povahy, prudce zvyšuje herecké obsazení. Horlivost Pucholtova začínajícího policisty mírní zkušený, starší kolega v podání jednoho z ikonických „neherců“ československé nové vlny – Jana Vostrčila. Haničku se smyslem pro jemné nuance ženské hlouposti ztvárnila Iva Janžurová. Ženicha hraje Jiří Hrzán a v roli jednoho z obviněných násilníků exceluje Pavel Landovský.
Obsah
Prodavačka Hanička se večer na nádraží seznámí se třemi opilými mladíky. Odmítne jejich opakovaná pozvání na pokračování alkoholového veselí, i když jeden z mužů se jí líbí. Za chvíli se však i ona přiopije, když jí další nápadník, okresní tajemník, nalije při večeři do limonády dvě vodky. Potom Hanička přece jen odjede s třemi mladými muži. Druhý den ráno ohlásí na Veřejné bezpečnosti, že ji muži znásilnili. Vyšetřování se ujme mladý nezkušený příslušník, jehož horlivost musí mírnit starší nadřízený. V krátkém čase příslušníci VB všechny tři zadrží a identifikují. Jeden z nich je taxikář, druhý extravagantní pásek, třetí je počestný mladík, který se má za pár hodin ženit. Ten si navíc nic nepamatuje. Příslušníci podlehnou jeho prosbám a umožní mu odjet na svatbu, ovšem v jejich doprovodu. Přes veškeré pokusy utajit celou záležitost před svatebčany se všechno prozradí. Nevěstině matce se podaří přesvědčit Haničku, aby své obvinění odvolala. Z celého vylíčení inkriminované noci se stejně zdá, že k žádnému znásilnění nedošlo. Svatba se může konat a Hanička smutně opět čeká na nádraží na svůj vlak.
Film online
Galerie
Hrají
Iva Janžurová
prodavačka Hanička
Vladimír Pucholt
rotný VB Stoklasa
Jan Vostrčil
podpraporčík VB, náčelník
František Filipovský
otec nevěsty
Stella Zázvorková
matka nevěsty
Jiří Hrzán
ženich Venda
Alena Walterová
nevěsta Blaženka
Jan Schánilec
pásek Peckář
Jan Libíček
tajemník
Pavel Landovský
řidič Lojza
Ilja Prachař
major, Vendův strýc
Josef Hlinomaz
helikonista
Jiří Lír
vedoucí samoobsluhy
Anna Kratochvílová
teta Růža
František Bohdal
manžel tety Růži
Václav Kotva
pokladník na nádraží
Ludmila Roubíková
zřízenkyně na nádraží
Lubomír Kostelka
fotoreportér
Josefa Pechlátová
babička
František Husák
ženich
Jiří Hálek
ženich
Gustav Oplustil
ženich
Ivana Karbanová
Máňa, dcera tety Růži
Karel Hovorka
tajemníkův kolega
Vladimír Hrabánek
muzikant Pepa
Alena Bradáčová
slečna
Pavla Pekárková
slečna
Ivana Herglotzová
slečna
Milada Ježková
matka s dítětem v náručí
Robert Marek
ředitel pojišťovny
Eva Řepíková
svatebčanka
Antonín Samler
číšník v nádražní restauraci
Blažena Slavíčková
teta
Alois Vachek
muž na korbě auta
Mluví
Milan Mach
hlas ředitele pojišťovny
Štáb a tvůrci
Režie
Pomocná režie
Asistent režie
Zeno Dostál, Milena Voborská
Původní filmový námět
Předloha
Václav Fürst (Svatebčanem ze služební povinnosti – skutečný případ z časopisu Kriminalistický sborník, 1961, č. 10)
Scénář
Technický scénář
Dramaturgie
Kamera
Druhá kamera
Asistent kamery
Antonín Vojáček
Architekt
Výprava
František Jandus, Miloslav Dvořák, P. Mejsner
Kostýmy
Střih
Zvuk
Vedoucí výroby
Zástupce vedoucího výroby
Karel Hyka, Václav Havlík
Asistent vedoucího výroby
František Nedvěd
Odborný poradce
kpt. Josef Houra, Václav Měřička
Spolupráce
Miroslava Švestková, Helena Lehovcová, D. Maxová
Hudba
Hudba
Nahrál
FISYO, Orchestr Karla Duby
Dirigent
Štěpán Koníček (FISYO)
Písně
Už mou milou do kostela vedou, Dej mi pár okovů, V Hodoníně za vojáčka mňa vzali, Oči má sněhem zaváté, Ej, od Buchlova, Taková to byla velká láska, Živijó, živijó, Teče voda, teče, Za rok se vrátím
Hudba k písni
Fred Rose (Už mou milou do kostela vedou), Hy Heath (Už mou milou do kostela vedou), Fred Rose (Dej mi pár okovů), Hy Heath (Dej mi pár okovů), lidová píseň (V Hodoníně za vojáčka mňa vzali), Jiří Štaidl (Oči má sněhem zaváté), Jaromír Vomáčka (Taková to byla velká láska), Eduardo di Capua (Za rok se vrátím)
Text písně
Jiří Štaidl (Už mou milou do kostela vedou), Jiří Štaidl (Dej mi pár okovů), lidová píseň (V Hodoníně za vojáčka mňa vzali), Jiří Suchý (Oči má sněhem zaváté), Jiří Vitinger (Taková to byla velká láska)
Zpívá
Karel Hála (Už mou milou do kostela vedou), Karel Hála (Dej mi pár okovů), Jiří Hrzán (V Hodoníně za vojáčka mňa vzali), Pavel Landovský (V Hodoníně za vojáčka mňa vzali), sbor (V Hodoníně za vojáčka mňa vzali), Iva Janžurová (Oči má sněhem zaváté), Pavel Landovský (Ej, od Buchlova), Yvetta Simonová (Taková to byla velká láska), sbor (Živijó, živijó), Vladimír Pucholt (Teče voda, teče), František Filipovský (Teče voda, teče), Ilja Prachař (Teče voda, teče)
Produkční údaje
Původní název
Svatba jako řemen
Anglický název
Unfortunate Bridegroom
Copyright
1967
Rok výroby
1967
Premiéra
30.06.1967
Výrobce
Nositelé copyrightu
Distribuce
Výrobní skupina
Šebor – Bor, Vladimír Bor, Jiří Šebor
Prodej práv
Technické údaje
Nosič
Betacam, DVD
Verze
česká
Ocenění
Vítěz
Akce: Ceny Trilobit 1967
1968
Praha / Československo
Trilobit za herecký výkon
Iva Janžurová
udělen 29. 3. 1968 na konferenci Svazu československých filmových a televizních umělců FITES v pražském Slovanském domě za herecké výkony ve filmech Svatba jako řemen, Pension pro svobodné pány a Kočár do Vídně
Vítěz
Akce: Peněžitá odměna za film v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov v roce 1967
1968
Praha / Československo
Peněžitá odměna Filmového studia Barrandov
Jiří Krejčík
odměna vedení Československého filmu za rok 1967 předána 5. ledna 1968 v pražském Filmovém klubu ústředním ředitelem Československého filmu Aloisem Poledňákem a ředitelem Filmového studia Barrandov Vlastimilem Harnachem jako peněžitá odměna tvůrčím pracovníkům Filmového studia Barrandov, kteří byli oceněni v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov
Vítěz
Akce: Peněžitá odměna za film v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov v roce 1967
1968
Praha / Československo
Peněžitá odměna Filmového studia Barrandov
Zdeněk Mahler
odměna vedení Československého filmu za rok 1967 předána 5. ledna 1968 v pražském Filmovém klubu ústředním ředitelem Československého filmu Aloisem Poledňákem a ředitelem Filmového studia Barrandov Vlastimilem Harnachem jako peněžitá odměna tvůrčím pracovníkům Filmového studia Barrandov, kteří byli oceněni v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov