Spisovatel Vladimír Páral se do centra pozornosti filmových adaptátorů poprvé dostal v roce 1967: podle jeho knihy Soukromá vichřice vznikla filmová komedie, kterou režíroval Hynek Bočan. Ten se už ve svém předchozím snímku – v celovečerním debutu Nikdo se nebude smát (1965) – inspiroval výraznou literární předlohou (povídkou Milana Kundery). Román Soukromá vichřice vyšel (s podtitulem Laboratorní zpráva ze života hmyzu) v roce 1966. Podobně jako ostatní příběhy z Páralovy Černé pentalogie (Veletrh slněných přání, Katapult, Milenci a vrazi, Profesionální žena) je kritikou stereotypů, v nichž uvíznou hrdinové pokoušející se paradoxně vymknout všednodenní banalitě a nudě. Protagonistou vyprávění je zaměstnanec ústecké chemičky Áda Vinš, který hledá únik z manželství s Jožou ve vztahu s přítelkyní svého podřízeného Standy – Bohunkou. Joska, který milencům půjčuje svou chatu, zase utěšuje osamělou Jožu… Leitmotivem zmarněných životů, které se vlečou kupředu ve vyjetých kolejích, jsou partie kanasty, kterými protagonisté ubíjejí čas na vzájemných návštěvách… Scénář, na kterém se vedle autora předlohy a zkušené Věry Kalábové podílel i režisér Bočan, převádí do filmové podoby tradiční páralovský partnerský vzorec, který dutě rezonuje ve vztazích i chování postav. Nelítostná sonda do marasmu komunistického Československa šedesátých let získává nadčasový rozměr díky postižení prostředí i jednotlivých typických charakterů. Hynek Bočan, který o rok později svou slibně se rozvíjející kariéru „zlikvidoval“ neméně bezútěšným Pasťákem, v hlavních rolí svého filmu využívá dobovou hereckou elitu. Ádu ztvárnil Josef Somr, Standu Pavel Landovský, Jožu Míla Myslíková. Bohunku ztvárnila debutující Daniela Kolářová. Vladimír Páral se ve filmu mihne v roličce brýlatého hosta v hospodě. Jiří Menzel, Jiřina Bohdalová a Václav Neckář si zahráli sami sebe jako hosty čínské restaurace.
Život zaměstnanců ústecké chemičky se odvíjí v zaběhnutých stereotypech. Áda Vinš dostává po desetiletém manželství od své Joži každou neděli kuře a každou sobotu sex. Neděli doplní kanasta s manželi Nejtrovými. Ádův podřízený, třicetiletý provozář Standa, dře denně po práci na přestavbě domku. Každou sobotu se na svobodárně pomiluje se svojí Bohunkou a v neděli je na stavbě. Jako vejce vejci se podobají i dny pracovní. Mění se jen roční období. Jednu jarní sobotu je všechno jinak. Áda čeká u auta na Jožu, která nakupuje. Nudí se, a osloví proto hezkou Bohunku. Dívka přijme jeho nabídku na výlet do přírody. Ve srovnání s přízemním Standou má zkušený Áda romantické řeči i chování a Bohunka jeho „kouzlu“ podlehne. Milenci se nastěhují do chaty, kterou Ádovi půjčil Joska Nejtr. Sám Joska situaci využije k utěšování osamělé Joži. Nešťastný Standa vymýšlí různé pasti a triky, kterými by zničil svůdce své Bohunky. Jenomže vztah Ády a Bohunky spěje k zániku sám o sobě. Na chatě je vlhko a zima a dívka vaří denně jediné co umí - guláš z buřtů. Áda je rád, když si jí Standa z chaty odvede. Za čas je vše ve starých kolejích. Joža dostala na usmířenou zlatý náramek. Standa s Bohunkou, teď už manželé, přijímají návštěvu jiné mladé dvojice, aby si zahráli kanastu.
Bohunka Augustová
Standa Kocián, Bohunčin snoubenec
Áda Vinš, Standův nadřízený
Joža, Vinšova žena
Joska Nejtr, Ádův podřízený
Ida, Nejtrova žena
Inka, Bohunčina spolubydlící
Standova matka
Standův otec
sekretářka
Miran, Inčin snoubenec
hostinský na venkově
vrátná
vrátný
zedník
bezpečák
opilec v hospodě
vrchní v kavárně
Idin mladík
host v čínské restauraci
vrchní v intelektuálské kavárně
on sám, host čínské restaurace
ona sama, host čínské restaurace
on sám, host čínské restaurace
muž podobný Vinšovi
žena podobná Jože
vrchní
opilec před hospodou
prodavačka
milenec
brýlatý muž v hospodě
voják na ulici
Karel Brchel
Vladimír Páral (Soukromá vichřice – novela)
Viktor Fixl, Emanuel Dvořáček, Eva Slívová
Ctibor Jeřábek
Hana Nývltová (klapka), Josef Janoušek (fotograf)
Bedřich Smetana (Prodaná nevěsta /sbor Proč bychom se netěšili/ – opera)
FISYO (Dirigent Štěpán Koníček)
Hudba k písni Jaromír Vomáčka
Text písně Vratislav Blažek
Zpívá Václav Neckář
Hudba k písni Jaromír Vejvoda
Soukromá vichřice
Soukromá vichřice
Private Gale
film
hranýdistribuční
komedie
Československo
1967
1967
schválení literárního scénáře 12. 10. 1966
schválení technického scénáře 2. 1. 1967
začátek natáčení 15. 1. 1967
konec natáčení 4. 7. 1967
promítání povoleno 3. 10. 1967
vyřazení z distribuce 6. 4. 1973
premiéra 22. 12. 1967 /nepřístupný mládeži/ (kina Sevastopol /2 týdny/, Jalta /2 týdny od 19. 1. 1968/ a Metro /2 týdny od 19. 1. 1968/, Praha)
premiéra 22. 12. 1967 /nepřístupný mládeži/ (celostátní)
Český film o lásce, ale i o životě.
Tvůrčí skupina Šebor – Bor, Vladimír Bor (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Jiří Šebor (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)
dlouhometrážní
95 min
2 701 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
černobílý
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Akce: Peněžitá odměna za film v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov v roce 1967
1968
Praha / Československo
Peněžitá odměna Filmového studia Barrandov
Hynek Bočan
odměna vedení Československého filmu za rok 1967 předána 5. ledna 1968 v pražském Filmovém klubu ústředním ředitelem Československého filmu Aloisem Poledňákem a ředitelem Filmového studia Barrandov Vlastimilem Harnachem jako peněžitá odměna tvůrčím pracovníkům Filmového studia Barrandov, kteří byli oceněni v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov
Akce: Ceny Trilobit 1967
1968
Praha / Československo
Trilobit za herecký výkon
Josef Somr
udělen 29. 3. 1968 na konferenci Svazu československých filmových a televizních umělců FITES v pražském Slovanském domě za herecký výkon
Akce: Peněžitá odměna za film v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov v roce 1967
1968
Praha / Československo
Peněžitá odměna Filmového studia Barrandov
Věra Kalábová
odměna vedení Československého filmu za rok 1967 předána 5. ledna 1968 v pražském Filmovém klubu ústředním ředitelem Československého filmu Aloisem Poledňákem a ředitelem Filmového studia Barrandov Vlastimilem Harnachem jako peněžitá odměna tvůrčím pracovníkům Filmového studia Barrandov, kteří byli oceněni v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov