Marketa Lazarová
Typologie filmu
hranýAnglický název
Marketa LazarováMinutáž
190Země původu
ČeskoslovenskoCopyright
1967Rok výroby
1965, 1966, 1967Premiéra
24.11.1967Jazyková verze
českáRežie
František VláčilAnotace
Stěžejní dílo české kinematografie, filmová rapsodie Františka Vláčila (a spoluscenáristy Františka Pavlíčka), nazvaná podle Vančurovy předlohy Marketa Lazarová (1967), představuje v žánru historického filmu i jedno z nejvýznamnějších děl světové kinematografie. Jen výjimečně se zdaří realizovat opus, tak naplněný tvůrčí energií a myšlenkovou i emocionální hloubkou. – Příběh se odehrává v drsných dobách poloviny třináctého století. Loupeživý rytíř Kozlík se ocitne se svým početným rodem v nemilosti poté, co jeho synové zadrží mladého saského hraběte Kristiána. Nebezpečným pronásledovatelem se stává boleslavský hejtman Pivo. Kozlíkův syn Mikoláš znásilní dceru záludného zemana Lazara, zatímco Kozlíkova dcera Alexandra, která měla incestní vztah s bratrem Adamem, se zamiluje do zajatého mladíka. Pronásledování skončí velkou řeží, při níž je zraněný Kozlík chycen. Mikoláš se marně pokusí vězně osvobodit. Je smrtelně zraněn. Než skončí s otcem na popravišti, oddá ho hejtman s těhotnou Marketou. Alexandra zabije Kristiána, který se pod vlivem prožitých hrůz pomátl. Pozorovatelem událostí je potulný mnich Bernard. – Snímek omamuje zejména svou vizuální působivostí a kongeniální hudbou Zdeňka Lišky (soundtrack na CD vydaly Zóna/Bonton Music 1996). Je rozdělen do dvou dílů (Straba, Beránek boží) a jednotlivé obrazy jsou uvozeny mezititulky, naznačujícími děj. Bohatá je i zvuková stopa, v níž jsou s neobvyklým dozvukem použity lakonické dialogy nebo naopak „literární“ monology, nejrůznější výkřiky a citoslovce, skřek dravců i hlas vypravěče. Ve složité struktuře se neustále narušuje chronologie vyprávění útržkovitými reminiscencemi a vizemi některých postav. – Snímek roku 2011 uvedl Národní filmový archiv v digitálně restaurované verzi v DCP (s rozlišením 2K/4K), na jejímž vzniku se podílely Nadace ČEZ, Film Servis Festival Karlovy Vary, Ministerstvo kultury České republiky a Národní filmový archiv a již realizovali odborníci z Universal Productions Partners ve spolupráci se společností Soundsquare pod dohledem konsorcia kameramanů (František Uldrich, Marek Jícha, Jiří Myslík). Národní filmový archiv dodal na videotrh též dvě verze DVD (jedna v exkluzivnějším bonusovém vybavení) a také v Blu-ray formátu. – Z početné literatury připomínáme alespoň knihu Luboše Bartoška Desátá múza Vladislava Vančury (ČSFÚ, Praha 1973), scénář Marketa Lazarová (příloha časopisu Film a doba, 1998) a sborník Marketa Lazarová (ed. Petr Gajdošík, nakladatelství Casablanca – Václav Žák, Praha 2009). -tbk-
Mistrovské dílo režiséra Františka Vláčila Marketa Lazarová z hlasování domácích filmových kritiků a publicistů v roce 1998 vyšlo jako nejvýznamnější titul naší stoleté kinematografické historie. I v dalších anketách se historické drama z roku 1967 opakovaně umisťuje na nejvyšších místech. Svým komplexně rozvolněným, artovým zpracováním a originálním pojetím jednotlivých složek (herectví, kamera, hudba, výprava) představuje v rámci domácího historického filmu unikát, přestože ve vztahu k literární předloze není vzorem věrné adaptace. Ani baladická próza Vladislava Vančury Markéta Lazarová (1931) není tradičním historickým románem – přístup Vláčila a scenáristy Františka Pavlíčka se však od rozmarné, lidsky laskavé předlohy odchyluje směrem k drsně lyrické vizi. Milostný příběh nevinné zemanské dcery Markety (mladičká Magda Vášáryová), která se místo v klášteře ocitne v loupežnické bandě souseda Kozlíka (Josef Kemr), je jen základem mnohotvárné historické mozaiky spojující nejrůznější postavy, motivy a témata. Do prohlubujícího se vztahu Markety a loupežníka Mikoláše (František Velecký) nezasahují jen spory mezi jejich rody, ale i únos mladého saského šlechtice Kristiána (Vlastimil Harapes), jenž podlehne kouzlu Kozlíkovy divoké dcery Alexandry, tragický osud potulného mnicha Bernarda (Vladimír Menšík) a snahy vojáckého hejtmana Piva (Zdeněk Kryzánek) loupežnickou bandu zlikvidovat. Studium doby a jejích reálií, jež bylo součástí několikaleté přípravy na projekt, se stalo základem svébytné, drsné vize raného středověku, v němž soupeří o dominanci pohanství a křesťanství, mužský a ženský princip i láska a nenávist. O snaze autorů o komplexní obraz svědčí i původní snaha zakomponovat do vyprávění dva nákladné obrazy z královského dvora. I bez nich se Marketa Lazarová stala nejdražším československým filmem šedesátých let, jehož umělecká hodnota je ovšem trvalá. -ap-
Obsah
I. díl. Straba. Polovina 13. století. Zima. Na královské silnici přepadnou synové loupeživého rytíře Kozlíka, jednoruký Adam zvaný Jednoručka a Mikoláš, vůz saského hraběte Kristiána s doprovodem. Zajmou jeho mladého syna Kristiána (jenž se má stát biskupem hennavským) s komorníkem Reinerem, zatímco starý muž unikne. Opuštěný vůz vydrancuje Kozlíkův soused, zeman Lazar. Mikoláš jej přistihne, ale daruje mu život. – Na Kozlíkově tvrzi Roháčku přikáže rytíř, který má osm synů a devět dcer, oba zajatce zabít. Adam vidí, že jeho sestře Alexandře se mladý Sas líbí. Vybaví se mu, jak spáchal s Alexandrou hřích u obětního stromu a jak ho přitom uštkl had. – Když se Kozlík dozví, že starý hrabě utekl, změní názor. – Kozlík se vypraví vyjednávat do Boleslavi za hejtmanem Pivem. Cestou zpátky ho málem dostihnou vlci a on si v útržcích vybavuje, jak jej hejtman chtěl uvěznit, jak ho zranil a utekl. – Rytíř ví, že Pivo na něj vytáhne. Pošle Mikoláše za Lazarem na Obořiště. Soused však odmítne spojit se s Kozlíkem. Dá mladého muže zbít. Lazarova dcera Marketa, zaslíbená Bohu, pochopí, že její otec také loupí. Chce pomoci zbitému muži, ten však odjede. – Kozlík na Roháčku posléze souhlasí s trestnou výpravou na Obořiště. Žárlící Adam poštve Mikoláše proti Kristiánovi, postaví se mu však Alexandra. – Hejtman Pivo se s vojskem zastaví na Obořišti. Jeho pobočník rytíř Sovička se dvoří Marketě. – Vojsko dorazí k prázdnému Roháčku. Lapka se s rodinou ukryl v lese, protože tvrz se zamrzlým příkopem se nedala bránit. Sovička se rozjede k lesu a je zabit šípem. Nad jeho mrtvolou Pivo přísahá pomstu. Dá vypálit tvrz. – Lazar odveze dceru do kláštera. Převorka ji však chce přijmout až po Velikonocích. Při návratu odmítne zeman žebravého mnicha Bernarda. Na Obořišti na něj čekají Kozlíkovi lidé. Adam zabije Lazarova pomateného syna. Mikoláš odvleče Marketu a dá zemana ukřižovat na vratech. Dívka má vidiny, v nichž se jí mimo jiné zjevuje převorka. – V lesním ležení na vrcholku kopce a chráněném palisádou vypráví Kozlíkova žena Kateřina nemocnému chlapci i ostatním legendu o vlčím muži Strabovi. Té noci se Alexandra pomiluje s Kristiánem a Mikoláš znásilní Lazarovu dceru. – Kozlík ráno vidí oba páry. Když chce dát Marketě škorně s hřebíky, zastane se dívky Kristián a rytíř ho srazí. V tu chvíli se proti němu postaví Alexandra a Mikoláš se zase zastane Markety. Kozlík přikáže přinést řetězy. – II. díl. Beránek boží. Předjaří. Bernard s ovečkou rozmlouvá na cestě s Bohem. Dojde na Obořiště, vypleněné právě vojáky. Jeden z nich, bývalý františkán, bratra v Kristu srazí kamenem. – Zraněný mnich, hledající ovečku, narazí na pokraji hvozdu u špížního vozu na pobité vojáky. Pozoruje ho Adam s bratrem Simonem. – K místu se přiblíží předvoj hejtmanova vojska. Vojáci zajmou Adama. Pivo, v jehož doprovodu je i starý Kristián, chce, aby je zajatec dovedl za Kozlíkem. – Oba páry a Reiner jsou připoutáni řetězy ke stromu pod lesní šancí. Mikoláš si při pohledu na Alexandru vybaví, jak po jejím incestu s Adamem usekl Kozlík synovi uštknutou ruku a rozhodl, že pokud mladík nepřežije, zemře i Alexandra. – Adam zavede vojsko do bažin. Hejtman zuří, ale nedovolí zajatce zabít. – Bernard, stále hledající ovci, přijde v noci do Kozlíkova ležení, kde všichni hodují na (ovčí) pečeni. Paní Kateřina chce, aby pokřtil jejího vnuka. Pohádá se pak s manželem; ví, že je odsouzen k záhubě. Mnich se opije. Ráno najde ovčí hlavu a zoufale s ní vyrazí z ležení. Mezitím však Mikoláš, který zaslechl Adamův signál, varuje otce. Ten dá zajatce zbavit řetězů. – Bernard se později stane svědkem řeže. – Šance je obklíčena. Pivo marně žádá Kozlíka, aby se vzdal. Chce dát zabít Adama. Kozlík přikáže připravit oprátku pro Kristiána. Jednoručka se dá na útěk, je však zabit šípy. – Vypukne krutý boj. – Alexandra pomůže uprchnout milenci, který jí dá přednost před zoufalým otcem, neboť nosí jeho dítě. Mladík se pak ocitne sám v pusté krajině. Pod tíží vzpomínek se pomátne. Dojde k vypálenému Roháčku, kde se ho chce ujmout Bernard. Mladík je apatický. Vyjde ze vrat a projde vlčí smečkou před tvrzí. – V bažinaté krajině u Roháčku chytá zbytek Kozlíkova rodu ryby po velké vodě. Je tu Marketa a Alexandra. Mikoláš se chce vydat do Boleslavi a zachránit zraněného a uvězněného otce. Nedbá na varování své matky. Pošle Marketu na Obořiště za Lazarem. Dívka proklíná jej i jeho druhy. Ale muž ví o jejich vzájemné lásce. Pomilují se spolu. Ráno Mikoláš vypráví o tom, jak byl v dětství s Kozlíkem svědkem souboje dvou jelenů; ten poražený hrdě odešel na pláň, posetou vybělenými kostmi jeho předchůdců. Mezitím Alexandra objeví v houštinách zbědovaného Kristiána. Zabije ho kamenem. – Marketa se vydá na rodnou tvrz, kde žije Bernard, Lazar i starý Kristián s Reinerem. Otec však pokornou dceru zapudí. – Zoufalý hrabě najde mrtvého syna. – Marketa se vydá do kláštera. Převorka ji přijme. Když nad ní přeříkává modtlitby, přijde malý Václav (nejmladší Kozlíkův syn). – Mikoláš s bratry se pokusí v Boleslavi osvobodit Kozlíka, avšak nepodaří se jim to. Mikoláš je smrtelně raněn. Dívka se svou modlitbou postaví převorce a odejde s chlapcem. – V Boleslavi za přítomnosti Kozlíka oddá hejtman Lazarovu dceru s jeho synem, ležícím v plachtě. Otce a syna pak čeká kat. – Na cestě se Bernard potká s těhotnou Marketou, které se zdálo o louce s kostmi uhynulých zvířat, na níž zemře i Mikoláš. Nabízí jí, aby šla s ním, avšak zatím co honí nalezenou kozu, dívka putuje dál. – „Po čase tato paní povila syna jménem Václav. V témž čase slehla i Alexandra. Marketa kojila obě děti. Vyrostli z nich chlapáčtí chlapi, ale žel, o jejich duši se sváří láska s ukrutností a jistota s pochybnostmi.“ -tbk-
Poznámka
Film se skládá ze dvou částí: Straba a Beránek boží a byl natočen v letech 1965–1967.
Snímek byl v roce 2011 digitálně restaurován.
Film online
Galerie
Hrají
Josef Kemr
loupeživý rytíř Kozlík, zeman na Roháčku
Naďa Hejná
Kateřina, Kozlíkova žena
Jaroslav Moučka
Jan, Kozlíkův syn
František Velecký
Mikoláš, Kozlíkův syn
Karel Vašíček
Jiří, Kozlíkův syn
Ivan Palúch
Adam zvaný Jednoručka, Kozlíkův syn
Martin Mrázek
Václav, Kozlíkův syn
Václav Sloup
Simon, Janův syn
Pavla Polášková
Alexandra, Kozlíkova dcera
Alena Pavlíková
Drahuše, Kozlíkova dcera
Michal Kožuch
Lazar, zeman na Obořišti
Zdeněk Lipovčan
Jakub, Lazarův syn
Magda Vášáryová
Marketa, Lazarova dcera
Harry Studt
saský hrabě Kristián
Vlastimil Harapes
mladý Kristián, syn hraběte
Zdeněk Kutil
hraběcí komorník Reiner
František Nechyba
vozka
Zdeněk Kryzánek
královský hejtman Pivo
Zdeněk Řehoř
pobočník Sovička
Oto Ševčík
zběhlý františkán
Vladimír Menšík
potulný mnich Bernard
Karla Chadimová
převorka
Pavel Landovský
Smil, Kozlíkův syn
Ladislav Považay
Burjan, Kozlíkův syn
Václav Kovařík
pacholek Bohdan
Petr Sedlák
pacholek Jakub
Jan Pohan
královský voják-kornet
František Hlinovský
královský voják
Jaroslav Mařan
královský voják
Otto Lackovič
královský voják
Miloš Majka-Čech
královský voják
Václav Antoš
královský voják
Alena Bradáčová
střapatá děvečka
D. Delišová
děvečka
Čestmír Čivrný
zbrojnoš
Josef Bradáč
zbrojnoš
J. Hořánek
zbrojnoš
Antonín Hardt
voják-vozka
Luděk Drábek
voják
Jaroslav Klenot
voják
Karel Kryška
voják
Ludvík Wolf
voják
J. Kuchař
voják
George Pokrovskij
voják
Jan Vítek
voják
Josef Šulc
kornet
K. Jech
tambor
J. Rochová
dubl za Pavlu Poláškovou
J. Tomšíková
dubl za Pavlu Poláškovou
O. Koch
šermíř
Zbyšek Šrůta
šermíř
B. Svoboda
šermíř
Komentář
Mluví
Antonie Hegerliková
hlas Kateřiny
Petr Kostka
hlas Mikoláše
Ladislav Trojan
hlas Jednoručky
Karolina Slunéčková
hlas Alexandry
Martin Růžek
hlas Lazara
Gabriela Vránová
hlas Markety
Klaus-Peter Thiele
hlas mladého Kristiána
Marie Tomášová
hlas převorky
Zdeněk Štěpánek
hlas staříčka na Obořišti/hlas boží
František Husák
hlas královského vojáka
Jiří Bruder
hlas královského vojáka
Štáb a tvůrci
Režie
Pomocná režie
Milan Kadlec
Asistent režie
Skript
Eva Kubesová
Původní filmový námět
Předloha
Vladislav Vančura (Marketa Lazarová – román)
Technický scénář
Dramaturgie
Kamera
Druhá kamera
Asistent kamery
Vladimír Zajíc
Architekt
Assistent architekta
Aleš Voleman, D. Maxová
Výtvarník
Theodor Pištěk ml., Zbyněk Sekal, Jan Koblasa, Miloslav Hotový, Jaroslav Vožniak (řezbářské práce)
Výprava
Jaroslav Lehman, Josef Pavlík, Ladislav Rada, Ivo Sýkora, Wagstein (výroba zbraní)
Návrhy kostýmů
Kostýmy
Ondrej Brezovský (vedoucí kostymér), Jaroslava Komárková, Josef Vítek, Svatopluk Čech
Střih
Zvuk
Vedoucí výroby
Zástupce vedoucího výroby
Václav Dobeš, Růžena Hulínská
Asistent vedoucího výroby
Jiří Mařas, Milena Andrejsková, Zdena Dobřichovská
Odborný poradce
PhDr. Václav M. Škorpil, prof. PhDr. Ing. arch. Václav Mencl, DrSc.
Spolupráce
Jana Bělecká (klapka), Věra Houšková (klapka), Josef Vítek (fotograf), Vladimír Souček (fotograf), Jiří Všetečka (fotograf), Karel Čabrádek (spojka)
Hudba
Hudba
Nahrál
Dirigent
František Belfín (FISYO), Štěpán Koníček (FISYO), Pavel Kühn (Kühnův smíšený sbor)
Zpívá
Hudební režie
Jiří Zobač, Josef Zavadil, Karel Jakl
Produkční údaje
Původní název
Marketa Lazarová
Anglický název
Marketa Lazarová
Copyright
1967
Rok výroby
1965, 1966, 1967
Premiéra
24.11.1967
Výrobce
Nositelé copyrightu
Distribuce
Ústřední půjčovna filmů (původní 1967 a obnovená 1984), Národní filmový archiv (obnovená 2011)
Výrobní skupina
Švabík – Procházka, Jan Procházka, Erich Švabík
Prodej práv
Technické údaje
Nosič
35mm, Betacam, DVD, HD
Formát
Widescreen
Barva
black & white
Verze
česká
Titulky
anglické
Ocenění
Vítěz
Akce: Anketa filmových kritiků o nejlepší česko-slovenský hraný film století
1998
Praha / Česká republika
1. místo
udělené 19. 1. 1998
Vítěz
Festival: 22. mezinárodní filmový festival Edinburgh
1968
Edinburgh / Velká Británie
Čestný diplom
Vítěz
Akce: Ceny Trilobit 1967
1968
Praha / Československo
Trilobit za architektonické řešení filmu
Oldřich Okáč
udělen 29. 3. 1968 na konferenci Svazu československých filmových a televizních umělců FITES v pražském Slovanském domě
Vítěz
Akce: Státní ceny za rok 1967
1968
Praha / Československo
Státní cena za scénář a realizaci filmu
František Pavlíček
s čestným titulem laureát státní ceny Klementa Gottwalda
Vítěz
Akce: 5. soutěž o hudební dílo vytvořené pro film v roce 1967
1968
Praha / Československo
Hlavní cena za hudbu k filmu
Zdeněk Liška
Vítěz
Akce: Ceny Trilobit 1967
1968
Praha / Československo
Trilobit za režii
František Vláčil
udělen 29. 3. 1968 na konferenci Svazu československých filmových a televizních umělců FITES v pražském Slovanském domě
Vítěz
Akce: Státní ceny za rok 1967
1968
Praha / Československo
Státní cena za scénář a realizaci filmu
František Vláčil
s čestným titulem laureát státní ceny Klementa Gottwalda
Vítěz
Festival: 9. mezinárodní filmový festival Mar del Plata
1968
Mar del Plata / Argentina
Zvláštní cena poroty Malý kondor
za vynikající umělecké kvality a objevné vyjádření historické látky
Vítěz
Akce: Peněžitá odměna za film v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov v roce 1967
1968
Praha / Československo
Peněžitá odměna Filmového studia Barrandov
František Pavlíček
odměna vedení Československého filmu za rok 1967 předána 5. ledna 1968 v pražském Filmovém klubu ústředním ředitelem Československého filmu Aloisem Poledňákem a ředitelem Filmového studia Barrandov Vlastimilem Harnachem jako peněžitá odměna tvůrčím pracovníkům Filmového studia Barrandov, kteří byli oceněni v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov
Vítěz
Akce: Ceny ministra kultury a informací Československé socialistické republiky v oboru filmové tvorby
1968
Praha / Československo
Cena ministra kultury a informací Československé socialistické republiky za vynikající tvůrčí přínos české a slovenské kultuře v období 1945 – 1968
František Vláčil
udělena v oblasti hraného filmu 16. 12. 1968 na návrh tří porot v pražském kině 64 U Hradeb ministrem kultury a informací Miroslavem Galuškou u příležitosti 50. výročí vzniku samostatnosti československého státu a 70. výročí československé kinematografie za básnické, výtvarně objevné filmové dílo, zvláště pak za umělecky náročný a svébytný přepis Markety Lazarové
Vítěz
Akce: Peněžitá odměna za film v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov v roce 1967
1968
Praha / Československo
Peněžitá odměna Filmového studia Barrandov
František Vláčil
odměna vedení Československého filmu za rok 1967 předána 5. ledna 1968 v pražském Filmovém klubu ústředním ředitelem Československého filmu Aloisem Poledňákem a ředitelem Filmového studia Barrandov Vlastimilem Harnachem jako peněžitá odměna tvůrčím pracovníkům Filmového studia Barrandov, kteří byli oceněni v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov
Vítěz
Festival: 18. filmový festival pracujících – podzim ´67
1967
132 měst / Československo
Cena diváka města Pardubic
udělena v Pardubicích jako cena místní poroty
Vítěz
Festival: 18. filmový festival pracujících – podzim ´67
1967
132 měst / Československo
Cena diváků města Olomouc
udělena v Olomouci jako cena místní poroty
Vítěz
Festival: 18. filmový festival pracujících – podzim ´67
1967
132 měst / Československo
Cena města Opavy
udělena v Opavě jako cena místní poroty
Vítěz
Festival: 18. filmový festival pracujících – podzim ´67
1967
132 měst / Československo
Hlavní cena poroty města Olomouce
udělena v Olomouci jako cena místní poroty
Vítěz
Festival: 18. filmový festival pracujících – podzim ´67
1967
132 měst / Československo
Křišťálový pohár města Litvínova
udělen v Litvínově jako cena místní poroty
Vítěz
Festival: 18. filmový festival pracujících – podzim ´67
1967
132 měst / Československo
Cena filmového klubu města Most
udělena za režii v Mostě jako cena místní poroty
Vítěz
Festival: 18. filmový festival pracujících – podzim ´67
1967
132 měst / Československo
Cena města Ústí nad Labem
udělena v Ústí nad Labem jako cena místní poroty
Vítěz
Festival: 18. filmový festival pracujících – podzim ´67
1967
132 měst / Československo
Pečeť města Chebu
udělena v Chebu jako cena místní poroty
Vítěz
Akce: Umělecká soutěž k 20. výročí osvobození Československa
1965
Praha / Československo
Hlavní cena za literární scénář celovečerního filmu
František Pavlíček
Vítěz
Akce: Umělecká soutěž k 20. výročí osvobození Československa
1965
Praha / Československo
Hlavní cena za literární scénář celovečerního filmu
František Vláčil