Smuteční slavnost

Země původu

Československo

Copyright

1969

Rok výroby

1969

Premiéra

1. 6. 1990

Minutáž

68 min

Kategorie

film

Žánr

drama, psychologický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Smuteční slavnost

Český název

Smuteční slavnost

Anglický název

Funeral Ceremonies

Anotace

Drama režiséra Zdenka Sirového z roku 1969 patří k těm společensko-kritickým snímkům šedesátých let, které se k divákům směly dostat až po pádu komunistického režimu v listopadu 1989. (První veřejné promítání Smuteční slavnosti, která nebyla po dokončení schválena do distribuce, se ovšem odehrálo už 6. listopadu 1989 na půdě FF UK.) Na adaptaci svého stejnojmenného románu z roku 1967 se spolu s režisérem podílela i spisovatelka Eva Kantůrková. Sirového teprve třetí celovečerní film se odehrává v roce 1965, v ději se však vrací do doby komunistického puče roku 1948. Kantůrková se Sirovým v baladicky laděném vyprávění nekritizovali jen období kolektivizace, ale i údajně svobodnější období šedesátých let. Sedlák Chladil v roce 1951 otevřeně vystoupil proti násilné kolektivizaci. Je násilně vystěhován ze svého statku a vyhnán z rodné vesice. Do Bezděšova se nesmí vrátit ani po své smrti. Místní funkcionáři se totiž obávají, že uložení Chladila do rodinné hrobky a smuteční slavnost, jež organizuje nebožtíkova žema Matylda, by mohly působit jako připomínka dávné kruté nespravedlnosti. Matylda nenajde zastání u faráře a bezvýsledně se utká s manželovým letitým nepřítelem Deverou. Povolení k pohřbu však získá od nejistého funkcionáře Januše, v němž se probudily výčitky svědomí. Smuteční slavnost se stává tichou demonstrací odporu místních obyvatel proti režimu, dávnou křivdu však napravit nelze… Tematicky sevřené drama působí na diváka ve dvou časových rovinách, z nichž jedna se odehrává v tehdejší přítomnosti – v roce 1965. Spojnicí v příběhu o muži, který se ani po smrti nesměl vrátit domů, je postava Matyldy, jejíž neústupné jednání dává v brilantním podání Jaroslavy Tiché vyprávění rozměr až antického dramatu. Zdenek Sirový se však vyhýbá heroizaci a setrvává v o to působivější rovině civilního antiiluzivního dramatu.

Obsah

Chladilova smrt - Zima 1965: Chladil, někdejší sedlák v Bezděšově, umřel v ubohém příbytku státního statku ve Svažově. Jeho žena Matylda chce muže pohřbít v bezděšovské rodinné hrobce. Její cesta za uskutečněním tohoto záměru narazí na překážky. Žena však jde neústupně za svým právem. Na hřbitově se setká s hrobníkem a bývalou přítelkyní Tonkou Deverovou, která je u hrobu svého synáčka. Po rozmluvě s bojácným farářem se Matylda vydá na národní výbor, kde vládne Chladilův nepřítel Devera. Konečně dostane povolení od tajemníka Januše, kterému jeho žena připomene Matyldiny válečné zásluhy. Odchod - Předjaří 1951: Chladil otevřeně vystoupí proti družstvu, propagovaném Janušem. Muži se pohádají a Chladil na Januše vystřelí. Za trest je vystěhován ze svého statku, v němž se usídlí Devera, a který zčásti rozkrade chamtivý chalupník Chrudimský. Smuteční slavnost - Zima 1965: Chladilova pohřbu v Bezděšově se zúčastní většina sousedů. Ti se zastanou Matyldy proti ustrašenému faráři. Devera, Januš a přítomný poslanec si uvědomí, že se pohřeb mění v tichou demonstraci. K večeru se Matylda vrátí do Svažova, kde za zvuků muziky pobíhají masopustní maškary. Žena pozoruje veselí, uvědomí si svou samotu a rozpláče se.

Poznámka

První kopie byla dokončena 24. 9. 1969, film však nebyl schválen do distribuce. Premiéra byla až v červnu 1990. První veřejné promítání se uskutečnilo 16. listopadu 1989 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Film online

Hrají

Jaroslava Tichá

Matylda Chladilová

Ľudovít Kroner

Mluví Jaroslav Moučka
Jan Chladil, Matyldin manžel

Josef Somr

předseda MNV Alois Devera

Jana Vychodilová

Tonka, Deverova žena

Ludmila Roubíková

Chrudimská, Tončina matka

Jan Kühnmund

Chrudimský, Tončin otec

Gustav Opočenský

tajemník MNV Januš

Božena Böhmová

Anna, Janušova žena

Jaroslav Heyduk

pracovník církevního referátu Václav Vondra

Marie Motlová

Anna Hloubalová

Hynek Němec

muzikant

Blažena Slavíčková

venkovská žena na pohřbu

Jaroslav Vlk

policista

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Milan Kadlec

Asistent režie

Jaroslav Barták

Předloha

Eva Kantůrková (Smuteční slavnost – román)

Technický scénář

Zdenek Sirový

Asistent kamery

Emil Hora

Architekt

Karel Černý

Assistent architekta

Miloš Červinka

Výprava

Miroslav Fára, Karel Kočí, Josef Veselý

Návrhy kostýmů

Zdena Kadrnožková

Vedoucí výroby

Rudolf Hájek

Zástupce vedoucího výroby

František Jaderník, Jaroslav Vlk

Asistent vedoucího výroby

Antonín Kubový

Spolupráce

Dagmar Ševčíková (klapka), Pavel Dias (fotograf), Vladimír Souček (fotograf)

Hudba

Nahrál

FISYO (Dirigent Štěpán Koníček), Dechovka Františka Březiny

Písně

Studentská halenka

Zpívá sbor

Produkční údaje

Originální název

Smuteční slavnost

Český název

Smuteční slavnost

Anglický název

Funeral Ceremonies

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

drama, psychologický

Země původu

Československo

Copyright

1969

Rok výroby

1969

Produkční data

schválení literárního scénáře 23. 10. 1968
schválení technického scénáře 24. 1. 1969
začátek natáčení 10. 2. 1969
konec natáčení 28. 6. 1969
promítání povoleno 24. 9. 1969 (neschváleno do distribuce)
schválení první kopie 24. 9. 1969
vyřazení z distribuce 31. 7. 1993

Premiéra

předpremiéra 16. 11. 1989 (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha)
premiéra 1. 6. 1990 /nepřístupný mládeži/

Distribuční slogan

Český trezorový film z roku 1969 podle stejnojmenné povídky Evy Kantůrkové.

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Ateliéry

Barrandov

Výrobní skupina

Tvůrčí skupina Šebor – Bor, Vladimír Bor (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Jiří Šebor (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

68 min

Původní metráž

1 920 metrů

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,37

Barva

černobílý

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Festival: 4. festival českých a slovenských filmů FINÁLE Plzeň

1990
Plzeň / Československo
Hlavní cena Ledňáček
ex aequo kompletní kolekce předvedených děl v hodnotě 120 000 korun

Vítěz

Festival: 14. mezinárodní filmový festival Montreal

1990
Montréal / Kanada
Zvláštní cena poroty
ex aequo s jugoslávským filmem Žena s krajolikom (režie Ivica Matić)

Vítěz

Festival: 27. mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

1990
Karlovy Vary / Československo
Cena Mezinárodní federace filmového tisku za nesoutěžní program

Vítěz

Přehlídka: Dny českého a slovenského filmu Bratislava

1990
Bratislava / Československo
Hlavní cena Zlatý klinec v kategorii takzvaných trezorových filmů
Zdenek Sirový