„Marečku, podejte mi pero!“
Země původu
ČeskoslovenskoCopyright
1976Rok výroby
1976Premiéra
8. 10. 1976Minutáž
95 minRežie
Oldřich LipskýKategorie
filmŽánr
komedieTypologie
hranýdistribučnídlouhometrážníOriginální název
„Marečku, podejte mi pero!“Český název
„Marečku, podejte mi pero!“Anglický název
"Mareček, Please Pass Me a Pen!"Anotace
Scenáristé Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak v roce 1976 navázali na tradici středoškolských veseloher Martina Friče. Po komedii Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974) znovu dokázali, že jejich osobitý humor se znamenitě doplňuje s precizním, hravým přístupem režiséra Oldřicha Lipského. Podobně jako u Jáchyma jde i u komedie „Marečku, podejte mi pero!“ o civilní příběh ze současnosti, který důvtipně a kultivovaně naplňuje společenskou objednávku. V rámci zvyšování kvalifikace dělnických profesí si totiž stárnoucí mistr v továrně na zemědělské stroje Jiří Kroupa musí dodělat průmyslovku. Neochotně tak po večerech usedá do stejné lavice, ve které přes den sedí jeho dospívající syn. Nechuť k učení, které stárnoucímu muži navíc dělá problémy, se podepisuje na Kroupově katastrofálním prospěchu. Aby šéfovské místo v modernizovaném provozu nezískal puntičkářský patolízal Hujer (Václav Lohniský), musí Kroupa starší napnout všechny síly... Podstatu komediální zápletky nabité slovními i situačními gagy ovšem netvoří Kroupovy studijní problémy, ale samotná situace dospělých lidí, kteří se musejí potýkat s úskalími všednodenního školního provozu. Nesourodá skupinka spolužáků se rychle mění v typickou školní třídu, v níž vedle šprta Hujera vynikají infantilní koketa Týfová (Iva Janžurová), naivní snaživec Plha (Josef Kemr) či nerozluční provokatéři Tuček-Šlajs (Smoljak-Svěrák). Zdrojem humorných situací se stávají i potyčky „zabedněných“ přestárlých studentů s úskalími středoškolského učiva. Jeden z nejmilovanějších filmů Oldřicha Lipského nabízí divákům desítky vtipných „hlášek“, které zlidověly. Vynikajícímu hereckému obsazení dominují Jiří Sovák a jeho (tehdy sedmadvacetiletý) syn Jiří Schmitzer v rolích otce a syna Kroupových. Titulní Mareček ovšem neexistuje – jde o žáka, který žije už jen v paměti senilního profesora Hrbolka.
Obsah
Továrna vyrábějící zemědělské stroje bude pronikavě modernizována. Mistr Kroupa si proto musí zvýšit kvalifikaci studiem a maturitou, chce-li zůstat ve své funkci. Jeho podřízení ho k návratu do školy uprosí, neboť se bojí, aby na jeho místo nepovýšil nesnesitelný Hujer, který se už ke studiu přihlásil. Studenty večerní průmyslovky jsou dámy a páni středního věku. I tak jsou mezi nimi jako v každé škole snaživci, ulejváci i rošťáci. Stařičký češtinář Hrbolek nazývá rozpustilého Tučka neustále Marečkem a odmítá omluvit nepřítomnost Hliníka, který se odstěhoval do Humpolce. Mistr Kroupa se snaží, básničky se jakž takž nadře, ale matematika mu, na rozdíl od syna Jirky studujícího na stejné škole, vůbec nejde. Odmítá svádění excentrické spolužačky Evy Týfové. Psaníčko s pozváním ke schůzce na hřbitově způsobí Kroupovi problém. Týfová se považuje za adresátku a trvá na omluvě. Kroupovi se málem rozpadne manželství, než se vysvětlí, že jde o Jirkovo psaníčko jeho dívce Evě Tůmové. Rodičovského sdružení se zúčastní příbuzní v hojném počtu, jen od šplhouna Hujera přijde čtrnáct lidí. Kroupa potlačí ješitnost, dohodne se s Jirkou na doučování a velmi si vylepší prospěch. Vysvědčení pak mají oba dosti slušné. V moderní hale po nějaké době řídí mistr Kroupa provoz automaticky z prosklené kabiny.
Poznámka
Film byl v roce 2022 nově digitalizován za spolupráce Národního filmového archivu, Státního fondu kinematografie a Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary ve studiích Universal Production Partners a Soundsquare v Praze.
Film online
Galerie
Hrají
Jiří Sovák
mistr Jiří Kroupa st., večerní student
Míla Myslíková
manželka Jiřího Kroupy st.
Jiří Schmitzer
student Jiří, syn Kroupových
Václav Lohniský
kontrolor Viktor Hujer/Robert, Hujerův bratr
Iva Janžurová
Eva Týfová, spolužačka Kroupy st.
Josef Kemr
skladník šroubárny Plha, večerní student
Ladislav Smoljak
večerní student Tuček zvaný Mareček
Zdeněk Svěrák
večerní student Šlajs zvaný Hustoles
František Kovářík
profesor češtiny Hrbolek
Josef Abrhám
třídní profesor Čeněk Janda, matikář
Taťjana Medvecká
Eva Tůmová, přítelkyně Kroupy ml.
Jan Skopeček
náměstek Kalivoda
Milena Dvorská
Outratová, Kroupova spolupracovnice
Marie Motlová
svačinářka Zuzanka
Jaroslava Obermaierová
profesorka fyziky Zíková
František Filipovský
profesor chemie Lapáček
Jiří Hálek
ředitel školy
Petr Nárožný
Ing. Emil Týfa
Jaroslav Weigel
Rousek, Kroupův spolupracovník
Petr Brukner
Famfula, Kroupův spolupracovník
Vladimír Hrabánek
Hora, Kroupův spolupracovník
Pavel Vondruška
pracovník odbytu Svátek, večerní student
Jiří Lír
večerní student Dudek
Zdeněk Srstka
mistr v lakovně Mužík, večerní student
Libuše Švormová
večerní studentka Ječná
Vladimír Hrubý
vrátný u vlečky
Václav Trégl
Plhův stařičký otec
Oldřich Velen
Hujerův strýc
Darja Hajská
teta Máňa, Hujerova příbuzná
Roman Čada
Hujerův synovec
Markéta Čaňková
Hujerova neteř
Václav Kotva
přednosta stanice
Tomáš Holý
žák Matula
Jaroslav Vozáb
tlumočník
Eduard Pavlíček
tavič
Miloš Drahota
učeň
Milan Bouška
student
Jan Dvořák (3)
student
Lydie Havláková
studentka
Daniela Kopecká
studentka
Jiří Kosek
student
Gabriela Osvaldová
studentka Knittlová
Miluše Pěnkavová
studentka
Leoš Slavkovský
student
David Smoljak
student
Martin Učík
student
Marcel Vašinka
student
Vlasta Žehrová
studentka
Václav David
večerní student
Karel Fiala
zámečník Březina, večerní student
Jiří Flíček
večerní student
Marie Petrová
večerní studentka
Naděžda Slavkovská
večerní studentka
Eva Strychová
večerní studentka
Václav Špidla
večerní student
Miloš Švarc
večerní student
Jaromír Vogel
večerní student
František Zeman
večerní student
Soňa Vlčková
kolegyně
Otto Hudrlík
mladší profesor
Viktor Rindler
Mluví Martin Mahdal
montér
Libuše Štědrá
Tučkova dcera
Markéta Procházková (2)
Šlajsova žena
Olga Michálková
Hujerova švagrová
Milada Kadeřábková
Hujerova žena
Erich Fichtner
Hujerův bratranec
Květuše Zemanová
Zelenková, Hujerova sestra
Josef Střecha
příbuzný Hujera
Jiřina Bílá
příbuzná Hujera
Karel Bodnár
měřič s pásmem
Miloš Větvička
starší profesor
Miroslav Vrba
Svátek ml.
Štáb a tvůrci
Režie
Pomocná režie
Asistent režie
Skript
Původní filmový námět
Scénář
Technický scénář
Dramaturg
Kamera
Druhá kamera
Asistent kamery
Bohumír Schwarzer
Architekt
Assistent architekta
Výprava
Jan Petrů, Václav Pošta, Jan Jindra
Návrhy kostýmů
Kostýmy
Střih
Asistent střihu
Zvuk
Vedoucí výroby
Zástupce vedoucího výroby
Asistent vedoucího výroby
Odborný poradce
Josef Vysoký
Spolupráce
Jaroslava Frančová (klapka), Pavel Brodil (vrchní osvětlovač), Jan Kuděla (fotograf)
Hudba
Hudba
Nahrál
FISYO (Dirigent František Belfín)
Písně
Prší, prší
Zpívá sbor
Produkční údaje
Originální název
„Marečku, podejte mi pero!“
Český název
„Marečku, podejte mi pero!“
Anglický název
"Mareček, Please Pass Me a Pen!"
Kategorie
film
Typologie
hranýdistribuční
Žánr
komedie
Země původu
Československo
Copyright
1976
Rok výroby
1976
Premiéra
festivalová premiéra 17. 6. 1976 (27. filmový festival pracujících – léto ´76 /kino Blaník, Praha/)
premiéra 1. 7. 1976 /přístupný mládeži/ (kino Sevastopol, Praha)
premiéra 8. 10. 1976 /přístupný mládeži/ (celostátní)
obnovená premiéra 6. 10. 2022 /přístupné bez omezení/
Distribuční slogan
Komedie o žácích školou nepovinných. (1976) / Film Oldřicha Lipského. Nově digitalizováno a zpět v kinech. (2022)
Výrobce
Nositelé copyrightu
Ateliéry
Laboratoře
Distribuce
Ústřední půjčovna filmů (původní 1976), Národní filmový archiv (obnovená 2022)
Výrobní skupina
Dramaturgická skupina Miloše Brože, Miloš Brož (vedoucí dramaturgické skupiny)
Prodej práv
Technické údaje
Délka
dlouhometrážní
Minutáž
95 min
Původní metráž
2 590 metrů
Distribuční nosič
16mm, 35mm , DCP 2-D, BRD
Poměr stran
1:1,66
Barva
barevný
Zvuk
zvukový
Zvukový systém/formát
mono
Verze
česká
Mluveno
česky
Podtitulky
bez titulků
Úvodní/závěrečné titulky
české
Ocenění
Vítěz
Festival: 15. festival českých a slovenských filmů Bratislava
1977
Bratislava / Československo
Čestné uznání za film
Oldřich Lipský
Vítěz
Festival: 27. filmový festival pracujících – léto ´76
1976
48 měst / Československo
Cena Filmového festivalu pracujících
udělena 3. 7. 1976 v Kyjově
