Čas lásky a naděje

Země původu

Československo

Copyright

1976

Rok výroby

1976

Premiéra

17. 9. 1976

Minutáž

113 min

Kategorie

film

Žánr

drama, historický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Čas lásky a naděje

Český název

Čas lásky a naděje

Anglický název

Time of Love and Hope

Pracovní název

Tereza

Anotace

Podle románu prezidenta Antonína Zápotockého Rozbřesk vznikl v roce 1976 melodramatický snímek líčící počátky českého organizovaného dělnického hnutí. V příběhu, jejž prý inspirovaly osudy Zápotockého matky a babičky, se dívka Tereza z naivní venkovanky mění v třídně uvědomělou ženu. Tereza se neustále snaží o zlepšení života pro sebe a svou rodinu, a neváhá se proto angažovat v dělnických spolcích. Ví, že bez odvahy a energické práce se postavení pracujících mas nezmění… Režisér Stanislav Strnad (mj. Můj brácha má prima bráchu /1975/, Brácha za všechny peníze /1978/, Kluci z bronzu /1980/) natočil podle scénáře Pavla Tordy snímek, který funguje na základě historické věrohodnosti, ale na bázi ideologické státní objednávky. Hlavní role poskytla hereckou příležitost Evě Trejtnarové.

Obsah

Tereza, temperamentní a ctižádostivá venkovská dívka, se nesmíří s podřízeným postavením služebné a opustí práci u povýšené hraběnky. Na zahradní slavnosti se seznámí s dragounským poručíkem Egonem. V Klatovech, kde je v posádce, má Tereza tetu. O jarmarku se oba mladí lidé sejdou. Kvůli Tereze podstoupí Egon souboj s podnapilým kolegou. Zraněného kavalíra Tereza ošetřuje a stanou se z nich milenci. Dívka zůstane bydlet u tety a pomáhá jí prát pro důstojníky. Tajně se schází s Egonem a naivně věří, že se s ní ožení. Z romantické lásky vystřízliví, když se dá poručík úmyslně přeložit. Zanedlouho se Tereza provdá za dobráckého krejčího Jana Dolejše a odejde za ním do jeho domku v Malovesce. Uplyne několik let. Tereza má dvě děti - Pepíka a Barunku. Činorodá mladá žena dělá faktorku pro továrníka Dattelzweiga. Chce se vzepřít proti neustálému snižování platu, ale venkovské ženy, jež zastupuje, jí přesvědčují, aby přijala jakékoliv podmínky, jen aby neztratily práci. Rodina se stěhuje do Klatov, kde Pepík studuje gymnázium. Dolejšovi vezmou na byt a stravu studenty, ale o tento příjem přijdou. Muž si totiž neodpustí antiklerikální projev před podnájemníky a jeden z nich ho udá ve škole. Pepík je navíc vyloučen ze školy. Rodina se přestěhuje do Prahy. Z Barunky je pěkné a pracovité děvče. Pepík studuje a pyšná matka ho rozmazluje. Stále doufá ve společenský vzestup a s nadšením se účastní práce ve vznikajících dělnických spolcích. Nezlomí ji ani když milovaný syn Pepík opustí studia a uteče navždy z domova. S Barunčinou pomocí si otevře na Kampě niťařský obchod. Organizované dělnické hnutí se rodí složitě - přes zákazy a bouře. Přesto Tereza s mužem neváhají dát Barunku za ženu jednomu z nejaktivnějších funkcionářů - Budečskému. Tereza už ví, že lepší budoucnost si musí prostí lidé vybojovat.

Hrají

Eva Trejtnarová

Tereza Kličková, později Dolejšová

Jaroslav Moučka

krejčí Jan Dolejš, Terezin manžel

Jaroslav Satoranský

Ladislav Budečský

Vladimír Šmeral

Mařáček, Dolejšův spolupracovník

Miroslav Zounar

strojník Josef Bernášek

Pavla Maršálková

Verunka, Terezina teta

Vlastimil Brodský

italský barvíř Ferramonti

František Husák

bratranec Václav Dolejš, suplent c. a k. reálky

Pavel Trávníček

poručík princ Egon Finberk

Lenka Kořínková

Barunka, Terezina dcera

David Schneider

Pepík, Terezin syn

Bedřich Prokoš

dr. Chleborád, zakladatel konzumního družstva Oul

Petr Oliva

dělnický funkcionář Josef Boleslav

Jan Teplý

majitel prádelny Anton Dattelzweig

Jan Pohan

baron Schleichwitz

Vladimír Hlavatý

krejčí Věnceslav Krákora

Jarmila Krulišová

hraběnka z Chudenic

Nelly Gaierová

hraběnka Nosticová

František Hanus

hajný Klička, později štolba, Terezin otec

Ludmila Roubíková

selka Havlová

Bohumil Šmída

ředitel továrny Kramer

Tomáš Sedláček

mladý dřevař

Lubomír Kostelka

pořadatel na plese

Milan Hein

důstojník

Miloš Vavruška

důstojník

Jitka Zelenohorská

komtesa Julie

Ilona Jirotková

komtesa Anna

Gustav Heverle

výběrčí na Národní divadlo v Praze

Zdeněk Skalický

výběrčí na Národní divadlo v Praze

Jaroslava Tichá

švadlena Pytlová

Ludmila Vostrčilová

švadlena Vávrová

Zdeněk Šavrda

komorník Hans

Karel Fořt

hostinský U schodů

Miriam Chytilová

Barunka jako větší dítě

Jan Melichar

Pepík jako větší dítě

Vítězslav Černý

pouťový vyvolávač

Vlastimila Vlková

vdova Čabradová, domácká dělnice

Vladimír Navrátil

muž v Dělnické besedě

Karel Bělohradský

muž v Dělnické besedě

Ferdinand Krůta

muž v Dělnické besedě

Miroslav Lonský

dirigent hudby v Malostranské besedě

Erna Červená

dělnice

Karel Engel

dřevař/člen sboru

Jindřich Sejk

člen sboru

Pavel Rubeš

dělník

Miroslav Janda

důstojník

Jan Takáč

důstojník

Petr Přívozník

Pepík jako dítě

Monika Šejnová

Barunka jako dítě

Nora Holátová

dvanáctiletá dívka

Hana Tesařová

dvanáctiletá dívka

Ivan Henyš

student Bohoušek

Jiří Kosek

Demartini

Vilemína Nejedlová-Skokanová

Demartiniová

Jitka Nováková (2)

dcera Demartiniových

Božena Štrofová

domácká dělnice Vozábová

Andrej Baláš

hudebník ve vinárně

Ľudovít Baláš

hudebník ve vinárně

Andrej Horváth

hudebník ve vinárně

Eduard Lakatoš

hudebník ve vinárně

Andrej Horváth ml.

hudebník ve vinárně

Vladimír Černý (2)

hudebník v Malostranské besedě

Josef Horčic

hudebník v Malostranské besedě

Jaroslav Hrdina

hudebník v Malostranské besedě

Jindřich Matouš

hudebník v Malostranské besedě

František Musel

hudebník v Malostranské besedě

Miroslav Nováček

hudebník v Malostranské besedě

Alois Petráň

hudebník v Malostranské besedě

Stanislav Mach

student

Komentář

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Josef Sandr

Asistent režie

Miroslav Balajka

Původní filmový námět

Zdeněk Dufek

Předloha

Antonín Zápotocký (Rozbřesk – román)

Scénář

Pavel Torda

Technický scénář

Stanislav Strnad

Druhá kamera

Ivan Wurm

Asistent kamery

Jiří Knotek

Assistent architekta

Václav Hlávka

Návrhy kostýmů

Jarmila Konečná

Asistent střihu

Magda Hájková

Vedoucí výroby

Jaroslav Solnička

Zástupce vedoucího výroby

František Jaderník, Milan Štěch

Asistent vedoucího výroby

Miloslav Černohlávek

Spolupráce

A. Černá (klapka), Vladimír Souček (fotograf)

Hudba

Nahrál

FISYO (Dirigent František Belfín), Ústřední hudba Československé lidové armády (Dirigent Eduard Kudelásek)

Písně

Vězeňská /Zapějme si píseň, bratři/

Text písně Norbert Zoula
Zpívá sbor

Andulko, mé dítě

Zpívá ženský sbor

Produkční údaje

Originální název

Čas lásky a naděje

Český název

Čas lásky a naděje

Anglický název

Time of Love and Hope

Pracovní název

Tereza

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

drama, historický

Země původu

Československo

Copyright

1976

Rok výroby

1976

Premiéra

premiéra 17. 9. 1976 /přístupný mládeži/ (celostátní)
premiéra 23. 9. 1976 /přístupný mládeži/ (kino Sevastopol, Praha)

Distribuční slogan

Český film na motivy románu Antonína Zápotockého Rozbřesk. Příběh ženy, která našla sama sebe.

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Ateliéry

Barrandov

Výrobní skupina

Dramaturgická skupina Miroslava Hladkého, Miroslav Hladký (vedoucí dramaturgické skupiny)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

113 min

Původní metráž

3 300 metrů

Distribuční nosič

16mm, 35mm

Poměr stran

1:1,66

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Akce: Cena Antonína Zápotockého

1977
Praha / Československo
Cena Antonína Zápotockého režiséru
Stanislav Strnad
za společensky angažovaný film