Panna a netvor

Země původu

Československo

Copyright

1978

Rok výroby

1977—1978

Premiéra

2. 3. 1979

Minutáž

84 min

Kategorie

film

Žánr

horor, pohádka

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Panna a netvor

Český název

Panna a netvor

Anglický název

The Virgin and the Monster

Pracovní název

Kráska a zvíře

Anotace

V roce 1978 obohatil režisér Juraj Herz dobovou žánrovou scénu o dvojici hororových pohádek – Deváté srdce a Pannu a netvora. V rámci filmografie autora, který se po silně stylizovaných snímcích šedesátých let musel vyjadřovat v rámci civilního realismu, představují oba snímky návrat k expresivnímu stylu Spalovače mrtvol, Petrolejových lamp či Morgiany. Zatímco Deváté srdce pracovalo s původním námětem, příběh Panny a netvora je zpracováním klasické látky – respektive divadelní hry Františka Hrubína inspirované pohádkovým příběhem o krásce a netvorovi. Hrubínův text pro Herzovy potřeby upravil Ota Hofman, Panna a netvor je však především prezentací režisérovy výjimečné schopnosti budovat fantaskní, poeticky ponurou atmosféru. Snímek se natáčel současně s pohádkou Deváté srdce. Navzdory účasti některých stejných členů štábu (kameraman Jiří Macháně, hudební skladatel Petr Hapka) však hrubínovský horor působí odlišným dojmem. Zatímco na Devátém srdci výtvarně spolupracovali Jan a Eva Švankmajerovi, Panna a netvor působí díky výtvarníkům Josefovi a Olze Vyleťalovým „přírodnějším“ dojmem… Hrdinkou vyprávění je krásná dcera zchudlého kupce, Julie (Zdena Studénková), která v zámku uprostřed hlubokých lesů prožívá hrůzný i láskyplný vztah s tajemným monstrem. Přestože z podivného hostitele stiženého kletbou se posléze vyklube krásný princ, patří netvor k hlavním atrakcím poetického vyprávění. Herz zavrhl klasickou „lví“ stylizaci a vytvořil ptačí monstrum, jehož nelidským, dravčím pohybům dodává na přesvědčivosti hlavní představitel – tanečník Vlastimil Harapes.

Obsah

Vozy naplněné luxusním zbožím zabloudily v mlze do hustého lesa. Průvodci zapálili neprostupné křoviny a následný požár a splašení koně dovršili zkázu. Kupec vložil do nákupu zboží všechen svůj majetek i peníze půjčené od snoubenců dvou starších dcer – zlatníka a kořenkáře. Ženiši svatbu zrušili a po dražbě zůstal kupci jen prázdný dům a portrét druhé manželky, matky nejmladší dcery Julie zvané Kráska. Kupec se vydá s těžkým srdcem cenný obraz prodat. Zabloudí a azyl najde v polorozbořeném zámku uprostřed lesa. Únavou usne a ráno najde místo obrazu veliké množství peněz a šperků. Když ulomí růži, zjeví se mu pán zámku - netvor připomínající obřího dravého ptáka. Ušetří kupcův život za slib, že se vrátí on nebo některá z dcer. Jen Kráska je ochotná otce zachránit. Na zámku má dostatek jídla a veškerou péči. Netvor na ni mluví z úkrytu, jejím zjevem i slunnou povahou je okouzlen, nechce se jí však ukázat. Stárnoucí sestry se zatím provdaly za dva šlechtické floutky a drancují otcův majetek. Láska změní netvorovy drápy v lidské ruce. Julie zahlédne jeho podobu a v hrůze odmítne jeho vyznání. S jeho svolením se vrátí k otci. Když si ale dívka uvědomí, že netvor, jehož sama miluje, bez ní zahyne, vrátí se do zámku. Ujistí umírajícího tvora o svém citu a on se promění v krásného prince, kterého viděla už dříve ve svých snech.

Poznámka

Film měl společný rozpočet a také částečně dekorace se snímkem s filmem Deváté srdce. V ateliéru číslo 6 na Barrandově vytvořil architekt Labský multifunkční dekoraci, která byla po úpravách využita rovněž při natáčení filmů Deváté srdce, Tajemství Ocelového města a Kočičí princ.

Hrají

Zdena Studenková

Mluví Taťjana Medvecká
Julie zvaná Kráska

Vlastimil Harapes

Mluví Jiří Zahajský
netvor, pán zámku

Václav Voska

kupec, otec dívek

Jana Brejchová

Gábinka, Juliina sestra

Zuzana Kocúriková

Mluví Jorga Kotrbová
Málinka, Juliina sestra

Josef Laufer

hrabátko, manžel Gábinky

Milan Hein

knížátko, manžel Málinky

Karel Augusta

kořenkář, ženich Gábinky

Josef Langmiler

zlatník, ženich Málinky

Jaroslav Engelhart

řezník

Zeno Dostál

řezník

Zdeněk Jelen

měšťan

Kamal El Rasheed

ebenový mouřenín

Awad El Seed

ebenový mouřenín

Musa Ahmed Mansour

ebenový mouřenín

William M. Ncube

ebenový mouřenín

Karel Engel

pacholek

Josef Tik

šermíř

M. Pfeiffer

šermíř

J. Stehlík

šermíř

Tomáš Cmíral

tanečník

Magdalena Čechová

tanečnice

Gerhard Černač

tanečník

Olga Fleischerová

tanečnice

Tomáš Hanták

tanečník

Naďa Kašívová

tanečnice

Antonín Klepáč

tanečník

Marie Libigerová

tanečnice

Eva Lichtenbergerová

tanečnice

Zdena Lutnerová

tanečnice

Jiří Melichar

tanečník

Lubomír Mohyla

tanečník

Veronika Orlíčková

tanečnice

Jaroslav Pechek

tanečník

Helena Štěrbová

tanečnice

Václav Tůma

tanečník

Jaroslav Vesecký

tanečník

Martin Hodák

dubl za Vlastimila Harapese

Ladislav Lahoda

dubl za Jana Přeučila

skupina Gobaro

šermíři

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Zeno Dostál

Asistent režie

Kateřina Lukášová

Původní filmový námět

František Hrubín, Ota Hofman

Předloha

František Hrubín (Kráska a zvíře – divadelní hra)

Technický scénář

Juraj Herz

Druhá kamera

Viktor Růžička

Asistent kamery

Vojtěch Kuthan

Assistent architekta

Michael Poledník

Výtvarník

Josef Vyleťal, Olga Vyleťalová

Návrhy kostýmů

Irena Greifová

Asistent střihu

Anna Mejtská

Návrhy titulků

Josef Vyleťal, Olga Vyleťalová

Vedoucí výroby

Karel Kochman

Zástupce vedoucího výroby

Věra Lukášová, Petr Prejda

Asistent vedoucího výroby

Jiřina Vaňková

Spolupráce

Eliška Moulisová (klapka), Karel Ješátko (fotograf)

Hudba

Nahrál

FISYO (Dirigent František Belfín)

Písně

Kdo chce míti samou starost

Hudba k písni Petr Hapka
Text písně František Hrubín
Zpívá sbor

Produkční údaje

Originální název

Panna a netvor

Český název

Panna a netvor

Anglický název

The Virgin and the Monster

Pracovní název

Kráska a zvíře

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

horor, pohádka

Země původu

Československo

Copyright

1978

Rok výroby

1977—1978

Produkční data

schválení literárního scénáře 31. 3. 1976
začátek natáčení 2. 5. 1977
schválení technického scénáře 5. 7. 1977
konec natáčení 21. 7. 1978
promítání povoleno 24. 7. 1978

Premiéra

premiéra 2. 3. 1979 /přístupný mládeži/

Distribuční slogan

Český film. Nové filmové ztvárnění věčně živé pohádky o Krásce a zvířeti.

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Ateliéry

Barrandov

Výrobní skupina

Dramaturgická skupina Oty Hofmana, Ota Hofman (vedoucí dramaturgické skupiny)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

84 min

Původní metráž

2 439 metrů

Distribuční nosič

16mm, 35mm

Poměr stran

1:1,66

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Festival: 2. mezinárodní festival fantastických filmů Fantasporto

1982
Porto / Portugalsko
Zvláštní uznání mezinárodní poroty
Juraj Herz

Nominace

Festival: 2. mezinárodní festival fantastických filmů Fantasporto

1982
Porto / Portugalsko
Cena za nejlepší film festivalu

Vítěz

Festival: Mezinárodní filmový festival Cádiz

1980
Cádiz / Španělsko
1. cena za nejlepší celovečerní film

Vítěz

Festival: 8. mezinárodní festival fantastických a sci-fi filmů Paříž

1979
Paříž / Francie
Velká cena diváků

Vítěz

Festival: 12. mezinárodní festival fantastických filmů a hororů Sitges

1979
Sitges / Španělsko
Velká cena Zlatý karafiát nejlepšímu režiséru celovečerního filmu na festivalu
Juraj Herz

Vítěz

Festival: 17. festival českých a slovenských filmů Hradec Králové

1979
Hradec Králové / Československo
Cena za výtvarnou stránku filmu
Josef Vyleťal
kameramanu Jiřímu Macháně, architektu Vladimíru Labskému a výtvarníkovi Josefu Vyleťalovi

Vítěz

Festival: 17. festival českých a slovenských filmů Hradec Králové

1979
Hradec Králové / Československo
Cena za výtvarnou stránku filmu
Vladimír Labský
kameramanu Jiřímu Macháně, architektu Vladimíru Labskému a výtvarníkovi Josefu Vyleťalovi

Vítěz

Festival: 17. festival českých a slovenských filmů Hradec Králové

1979
Hradec Králové / Československo
Cena za výtvarnou stránku filmu
Jiří Macháně
kameramanu Jiřímu Macháně, architektu Vladimíru Labskému a výtvarníkovi Josefu Vyleťalovi

Revue

Panna a netvor

V roce 1978 realizoval Juraj Herz hororovou verzi příběhu o Krásce a Zvířeti. Dnešní ikonická klasika vznikla podle scén...