V roce 1978 obohatil režisér Juraj Herz dobovou žánrovou scénu o dvojici hororových pohádek – Deváté srdce a Pannu a netvora. V rámci filmografie autora, který se po silně stylizovaných snímcích šedesátých let musel vyjadřovat v rámci civilního realismu, představují oba snímky návrat k expresivnímu stylu Spalovače mrtvol, Petrolejových lamp či Morgiany. Zatímco Deváté srdce pracovalo s původním námětem, příběh Panny a netvora je zpracováním klasické látky – respektive divadelní hry Františka Hrubína inspirované pohádkovým příběhem o krásce a netvorovi. Hrubínův text pro Herzovy potřeby upravil Ota Hofman, Panna a netvor je však především prezentací režisérovy výjimečné schopnosti budovat fantaskní, poeticky ponurou atmosféru. Snímek se natáčel současně s pohádkou Deváté srdce. Navzdory účasti některých stejných členů štábu (kameraman Jiří Macháně, hudební skladatel Petr Hapka) však hrubínovský horor působí odlišným dojmem. Zatímco na Devátém srdci výtvarně spolupracovali Jan a Eva Švankmajerovi, Panna a netvor působí díky výtvarníkům Josefovi a Olze Vyleťalovým „přírodnějším“ dojmem… Hrdinkou vyprávění je krásná dcera zchudlého kupce, Julie (Zdena Studénková), která v zámku uprostřed hlubokých lesů prožívá hrůzný i láskyplný vztah s tajemným monstrem. Přestože z podivného hostitele stiženého kletbou se posléze vyklube krásný princ, patří netvor k hlavním atrakcím poetického vyprávění. Herz zavrhl klasickou „lví“ stylizaci a vytvořil ptačí monstrum, jehož nelidským, dravčím pohybům dodává na přesvědčivosti hlavní představitel – tanečník Vlastimil Harapes.
Vozy naplněné luxusním zbožím zabloudily v mlze do hustého lesa. Průvodci zapálili neprostupné křoviny a následný požár a splašení koně dovršili zkázu. Kupec vložil do nákupu zboží všechen svůj majetek i peníze půjčené od snoubenců dvou starších dcer – zlatníka a kořenkáře. Ženiši svatbu zrušili a po dražbě zůstal kupci jen prázdný dům a portrét druhé manželky, matky nejmladší dcery Julie zvané Kráska. Kupec se vydá s těžkým srdcem cenný obraz prodat. Zabloudí a azyl najde v polorozbořeném zámku uprostřed lesa. Únavou usne a ráno najde místo obrazu veliké množství peněz a šperků. Když ulomí růži, zjeví se mu pán zámku - netvor připomínající obřího dravého ptáka. Ušetří kupcův život za slib, že se vrátí on nebo některá z dcer. Jen Kráska je ochotná otce zachránit. Na zámku má dostatek jídla a veškerou péči. Netvor na ni mluví z úkrytu, jejím zjevem i slunnou povahou je okouzlen, nechce se jí však ukázat. Stárnoucí sestry se zatím provdaly za dva šlechtické floutky a drancují otcův majetek. Láska změní netvorovy drápy v lidské ruce. Julie zahlédne jeho podobu a v hrůze odmítne jeho vyznání. S jeho svolením se vrátí k otci. Když si ale dívka uvědomí, že netvor, jehož sama miluje, bez ní zahyne, vrátí se do zámku. Ujistí umírajícího tvora o svém citu a on se promění v krásného prince, kterého viděla už dříve ve svých snech.
Film měl společný rozpočet a také částečně dekorace se snímkem s filmem Deváté srdce. V ateliéru číslo 6 na Barrandově vytvořil architekt Labský multifunkční dekoraci, která byla po úpravách využita rovněž při natáčení filmů Deváté srdce, Tajemství Ocelového města a Kočičí princ.
Mluví Taťjana Medvecká
Julie zvaná Kráska
Mluví Jiří Zahajský
netvor, pán zámku
kupec, otec dívek
Gábinka, Juliina sestra
Mluví Jorga Kotrbová
Málinka, Juliina sestra
hrabátko, manžel Gábinky
knížátko, manžel Málinky
děvečka
kořenkář, ženich Gábinky
zlatník, ženich Málinky
jezdec
jezdec
skřet
právník
řezník
řezník
měšťan
měšťan
služebná
ebenový mouřenín
ebenový mouřenín
ebenový mouřenín
ebenový mouřenín
pacholek
pacholek
pacholek
šermíř
šermíř
šermíř
šermíř
šermíř
tanečník
tanečnice
tanečník
tanečnice
tanečník
tanečník
tanečnice
tanečník
tanečnice
tanečnice
tanečnice
tanečník
tanečník
tanečnice
tanečník
tanečnice
tanečník
tanečník
dubl za Vlastimila Harapese
dubl za Jana Přeučila
šermíři
Kateřina Lukášová
František Hrubín (Kráska a zvíře – divadelní hra)
Josef Vyleťal, Olga Vyleťalová
Miroslav Buberle, Karel Karas, Jaroslav Lehman, Ladislav Rada, Josef Pavlík
Josef Vyleťal, Olga Vyleťalová
Věra Lukášová, Petr Prejda
Jiřina Vaňková
Eliška Moulisová (klapka), Karel Ješátko (fotograf)
FISYO (Dirigent František Belfín)
Hudba k písni Petr Hapka
Text písně František Hrubín
Zpívá sbor
Panna a netvor
Panna a netvor
The Virgin and the Monster
Kráska a zvíře
film
hranýdistribuční
horor, pohádka
Československo
1978
1977—1978
schválení literárního scénáře 31. 3. 1976
začátek natáčení 2. 5. 1977
schválení technického scénáře 5. 7. 1977
konec natáčení 21. 7. 1978
promítání povoleno 24. 7. 1978
vyřazení z distribuce 30. 6. 1995
premiéra 2. 3. 1979 /přístupný mládeži/
Český film. Nové filmové ztvárnění věčně živé pohádky o Krásce a zvířeti.
Dramaturgická skupina Oty Hofmana, Ota Hofman (vedoucí dramaturgické skupiny)
dlouhometrážní
84 min
2 439 metrů
16mm, 35mm
1:1,66
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Festival: 2. mezinárodní festival fantastických filmů Fantasporto
1982
Porto / Portugalsko
Zvláštní uznání mezinárodní poroty
Juraj Herz
Festival: Mezinárodní filmový festival Cádiz
1980
Cádiz / Španělsko
1. cena za nejlepší celovečerní film
Festival: 12. mezinárodní festival fantastických filmů a hororů Sitges
1979
Sitges / Španělsko
Velká cena Zlatý karafiát nejlepšímu režiséru celovečerního filmu na festivalu
Juraj Herz
Festival: 17. festival českých a slovenských filmů Hradec Králové
1979
Hradec Králové / Československo
Cena za výtvarnou stránku filmu
Jiří Macháně
udělena kameramanu Jiřímu Macháně, architektu Vladimíru Labskému a výtvarníkovi Josefu Vyleťalovi
Festival: 8. mezinárodní festival fantastických a sci-fi filmů Paříž
1979
Paříž / Francie
Velká cena diváků
Festival: 17. festival českých a slovenských filmů Hradec Králové
1979
Hradec Králové / Československo
Cena za výtvarnou stránku filmu
Josef Vyleťal
udělena kameramanu Jiřímu Macháně, architektu Vladimíru Labskému a výtvarníkovi Josefu Vyleťalovi
Festival: 17. festival českých a slovenských filmů Hradec Králové
1979
Hradec Králové / Československo
Cena za výtvarnou stránku filmu
Vladimír Labský
udělena kameramanu Jiřímu Macháně, architektu Vladimíru Labskému a výtvarníkovi Josefu Vyleťalovi
V roce 1978 realizoval Juraj Herz hororovou verzi příběhu o Krásce a Zvířeti. Dnešní ikonická klasika vznikla podle scén...