Čekání na déšť

Dvanáctiletá Alena se musela v parném létě vrátit z venkova domů, na pražské sídliště. Většinu dne tráví sama, baví se svými sny a představami, na rozpálené střeše domu vyhlíží déšť. Matka je celý den v práci a kamarádky jsou ještě na prázdninách. Aleně se líbí herec Budil, kvůli němu se každý den svátečně obléká a s maminčinou kabelkou vybíhá ven. Jejímu počínání se posmívá zrzavý kluk, herec o ni sotva zavadí pohledem. Osamělá dívka citlivě reaguje na vše, co se kolem ní děje. Navštěvuje slepého Tarabu a ráda mu pohlídá psa, když muž musí do nemocnice na předoperační vyšetření. Neunikne jí ani trápení sousedova syna Pavla, vojáka, který si léčí zklamání z nešťastné lásky alkoholem. Pavel pod vlivem dívenky na prahu dospělosti nakonec na svůj žal zapomene. Před odjezdem k útvaru požádá Alenu o fotografii a doprovod. Alena však zahlédne na nádraží Pavlovu dívku, která chce získat chlapce zpět. Alena, v níž přátelství s Pavlem probudil křehký neurčitý cit, bez rozloučení uteče. Na sídlišti potká Zrzka, který jí smířlivě vypráví o panu Tarabovi. Najednou přijde dlouho očekávaný déšť. Obě děti v něm radostně poskakují a Alena je znovu bezstarostným děvčetem.