Novinář Egon Erwin Kisch (1885–1948) se stal protagonistou dvou filmů, které natočil v letech 1987–88 režisér Martin Hollý. Ve filmech Zuřivý reportér a Lovec senzací, které vznikly sestřihem zakázkového koprodukčního televizního seriálu, si ho zahrál zpěvák Josef Laufer. Filmový Kisch se v příběhu inspirovaném novinářovými povídkami projevuje jako profesionál, který vždycky touží „být u toho“. Lupič Litera zabije hostinského a novinář vyvrátí jeho zdánlivě neotřesitelné alibi. Pak se připlete k námluvám chudého právníka Mändla, jenž se chce oženit s dcerou burzovního rady Samka (Leoš Suchařípa). Aby zajistil štěstí těhotné dcery, musí pyšný otec celý den žebrat na Starém Městě... Stylové vyprávění, jež je založeno na židovském humoru, evokuje staropražskou atmosféru v době první republiky.
Od své milenky Soni se novinář Egon Erwin Kisch dozví, že její bratr uprchl do cizinecké legie před kamarádem – lupičem Literou, který připravoval mokrou věc, což znamená vraždu. Litera v hospodě U přístavu hraje karty, potom se vytratí a v restauraci U krále Otokara zabije hostinského a sebere mu tržbu. Kisch zmíní Literovo jméno před inspektorem Binderou. Ale zdá se, že Litera má neotřesitelné alibi – celou noc přece hrál U přístavu karty. Kisch však dokáže, že Litera mohl během deseti minut, které údajně strávil na záchodě, vraždu vykonat. Navíc objevil i schované peníze. Litera se přizná a Kisch může v klidu odejít za Soňou. Ta si však už nalezla jiného. Kisch se setká u svého otce se šnorerem (žebrákem) Mändlem. Ten jde požádat bohatého burzovního radu Samka o ruku jeho dcery Ellen pro svého syna Alfonse, právě vystudovaného právníka. Samek ho vyhodí. Situace se obratem změní, když se Samek dozví, že Ellen čeká s Alfonsem dítě. Mändl si však klade podmínku. Samek musí jeden celý den žebrat v jeho rajóně na Starém Městě. A tak Samek podstoupí potupnou cestu a zažije různá příkoří jako žebrák, aby byla jeho dcera šťastná. Během tohoto dne ztratí svou nadřazenost a vystrojí pak Ellen krásnou svatbu. K ránu se Kisch vrací se strýcem Eduardem, ten je krátce po jejich rozchodu ve své směnárně zavražděn. Vrahové nebyli nikdy dopadeni. Nový šnorer na pohřbu nejvíc naříká. Je mu líto, že není dědicem. Uklidní ho až Kischovo sdělení, že světácký Eduard stačil všechno své bohatství utratit.
Filmy Lovec senzací a Zuřivý reportér (1987) vznikly sestřihem z pětidílného cyklu povídek E. E. Kische, který pod názvem Marktplatz der Sensationen /Tržiště senzací/ natočil Martin Hollý v koprodukci se západoněmeckými televizními stanicemi.
novinář Egon Erwin Kisch
šnorer Mendel Mändl
burzovní rada Samek
policejní inspektor Binder
šéfredaktor listu Bohemia
Soňa, Kischova milenka
obchodník Hermann Kisch, novinářův
Pacovský, majitel domu
pokladník u Samka
Ellen, dcera burzovního rady Samka
Samková, matka Ellen
lupič Litera
šnorer
hospodský
směnárník Eduard, Kischův strýc
krejčí Leon
Leonova manželka
bankéř Gustav Meyer
komisař Olič
JUDr.Alfons Mändl, šnorerův syn
Franz Kafka
Eckstein
starý redaktor
lupič Rudolf Hauser
kamelot
Chotková
harmonikář
kriminalista
žena na ulici
hlas Bindera
hlas šéfredaktora
hlas Soni
hlas Kischova otce
Antonín Navrátil, Roman Bartoníček, Jiří Ulrich ml., Jana Tomsová
Štěpán Exner, Miloš Preclík, Jiří Zobač
Wolfgang Amadeus Mozart (Smyčcový kvartet G dur)
Mario Klemens (FISYO)
Schlof sche schlof /Židovská ukolébavka/, Malý hošík černovlasý, Pryč a pryč je všecko, Tichá putyka, Akáty bílé, žaluji vám, U studánky seděla
lidová píseň (Malý hošík černovlasý), Jiří Eliáš (Tichá putyka), František Blahník (Akáty bílé, žaluji vám), lidová píseň (U studánky seděla)
T. R. Field (Tichá putyka), František Blahník (Akáty bílé, žaluji vám)
Hana Hegerová (Schlof sche schlof /Židovská ukolébavka/), Karel Smrž (Malý hošík černovlasý), sbor (Malý hošík černovlasý), Karel Smrž (Pryč a pryč je všecko), Karel Smrž (Tichá putyka), Karel Smrž (Akáty bílé, žaluji vám), sbor (Akáty bílé, žaluji vám), sbor (U studánky seděla)
Lovec senzací
The Sensation Hunter
Marktplatz der Sensationen
film
hraný
historický, příběh
Československo, Německá spolková republika
1988
1988
1. 2. 1989
dlouhometrážní
76 min
česká