Zbytečný hrdina

historický, politický, dokument

Typologie filmu

dokumentární

Anglický název

Unnecessary Hero

Minutáž

26

Země původu

Bulharsko

Copyright

2018

Rok výroby

2018

Premiéra

21.08.2018

Režie

Stefan Komandarev

Anotace

Bulharský režisér Stefan (Stephan) Komandarev (nar. 1966) pro pentaptych Okupace 1968 zpracoval příběh seržanta Nikolaje Cekova Nikolova, který byl během povinné vojenské služby odvelen jako příslušník 22. motostřeleckého pluku bulharské okupační armády na československé území a nedopatřením zastřelen nevojákem mimo posádku při pravděpodobné dezerci. Za minulého zřízení byl v Bulharsku prohlašován za hrdinu, který padl v boji. Dnes v jeho hrdinství věří především starší bratr Petar Nikolov, který nepřijal skutečnosti o tragické nehodě. Muž se vydá k památníku bratra do lesů u obce Nový Dům na Rakovnicku a do místního archivu. Ve své domovině opatruje bratrův odkaz a nechá na jeho počest obnovit bustu, neboť původní exemplář byl odcizen. – Ve snímku chybí titulky se jmény aktérů, kteří na historické události vzpomínají s dojetím. Atmosféru invaze navozují archivní materiály, okolnosti tragické vraždy připomínají dochované výpovědi z vyšetřování a materiály z rekonstrukce. -kk-

Obsah

Starší bratr (Petar Nikolov) ukazuje pamětní desku na počest mladšího sourozence, umístěnou na rodném domě v obci Bjala Slatina s nápisem: Staršina Nikolaj Cekov Nikolov, narozen 14.9.1947, padl 9.9.1968 při výkonu služby, když plnil svoji internacionální povinnost. – Sousedé vzpomínají na Nikolaje, jenž miloval život. Věřili, že se vrátí a zazpívají si na jeho svatbě. – Účastník okupace konstatuje, že Nikolaj nemůže být hrdina. Češi je nazývali okupanty či agresory a tak si je také pamatují. Tenkrát po vyhlášení poplachu nasedli do letadel a odletěli neznámo kam. – Na setkání vysloužilí vojáci probírají podobné vzpomínky. Letěli nad mořem, někdo si myslí, že byli v SSSR. V dešti nastoupenému pluku oznámil generál Čavdarov, že skutečně jdou do války. Účastí na invazi chtěla bulharská armáda dokázat, že je pevnou součástí Varšavské smlouvy. Muži společně popíjejí a muzicírují. – Pamětní deska na škole připomíná, že zde Nikolaj Cekov Nikolov studoval v letech 1964-66 a že zemřel při výkonu vojenské služby 9.9.1968. Kantorka hovoří o bývalém studentovi, který je považován za hrdinu. Školu nedokončil a absolventský diplom získal posmrtně jako gesto. – Kamarád popisuje dění před Nikolajovým zmizením 8. září 1968. Ministr obrany Dobri Džurov poslal vojsku ke státnímu svátku půl lahve vína na hlavu. Měli dobrou náladu a na louce spolu až do setmění četli dopisy a popíjeli. Pak Nikolaje doprovodil na jeho pozici a šel sám tři kilometry na Ruzyň. Tehdy ho viděl naposledy. Na praporu prý voják oznámil, že si jde odskočit do rokle a už se nevrátil. – Petar konstatuje, že nikdo nikdy nevysvětlil, proč bratra zabili. Úřad vojenské prokuratury v Sofii, po kterém žádal vysvětlení, mu poslal jen česky psaný dopis. – Praha. Petar Nikolov prochází Václavské náměstí. V rakovnickém archivu nahlédne do bratrovy složky s výsledky vyšetřování, s fotografiemi a s mapkou místa, kde k tragické smrti došlo. Archivářka s Petarem navštíví Nikolajův pomník (od architekta Antonína Wágnera) v lesích u obce Nový Dům. Je poškozený a jméno není napsáno správně. – Archivářka čte zprávu o události. Kolem jedenácté hodiny večer se seržant Nikolov objevil poblíž Hostivice, kde stopoval vozidla s tím, že chce jet na Karlovy Vary. Všimla si ho posádka fekálního vozu (Miloslav Frolík a Rudolf Stránský) a zastavila. Svěřil se jí, že je ozbrojený samopalem, pistolí a granáty. – Zaměstnanec Archivu policie ČR Daniel Povolný dodává další podrobnosti. Posádka se cestou shodla na tom, že by se Bulhara měla zbavit. Podle pitvy dostal voják jeden silný a dva až tři slabší údery. Nezpůsobily mu bezvědomí, z auta byl vyhozen živý. Přítomný Jiří Baloušek měl pistoli. Zdálo se mu, že ozbrojený cizinec chce použít zbraň a třikrát na něj vystřelil. Nikolov byl na místě mrtvý. – Petar objeví za pomníkem pamětní desku a text o falešném hrdinovi, který chtěl zběhnout na Západ. Měl stanout před vojenským soudem, ale stal se v bulharských učebnicích ideologickým hrdinou. Pisatelé oceňují jeho odvahu postavit se armádě Varšavské smlouvy. Petar tvrdí, že jde o provokaci, bratr byl prý z letiště unesen a zahynul při plnění vojenských povinností. – Povolný prohlašuje, že Nikolov je jediný voják z řad Varšavské smlouvy, který byl zavražděn našimi občany. Podle vyšetřování však šlo o tragickou shodu okolností; nebyl to plánovaný čin s politickým pozadím. – Petar opatruje „oslavné album fotografií chrabrého vojáka a internacionalisty N. C. Nikolova“. Památeční rozměrnou kovovou bustu z obce Barkačevo někdo ukradl, což příbuzný považuje za hnusný čin. – Odvrácená strana pamětní desky na škole skrývá původní text, který byl nahrazen po roce 1989: N. C. N. zde studoval v letech 1964-66. Brutálně zavražděn kontrarevolucionáři 9.9.1968 v Ruzyni v Československu při plnění své internacionalistické povinnosti. – Kameník vysekává do bílého mramoru novou verzi busty Nikolaje. – Bývalí vojáci si připomínají detaily: tělo Nikolova se našlo o pár dnů později. Velitel je svolal a oznámil jim, že mrtvého našli Rusové zbitého, beze zbraně a bez šatů. Neměli se dozvědět pravdu a o incidentu měli po návratu zakázáno mluvit. Z Nikolova se stal hrdina. Skutečnost, že se choval nerozvážně a zavinil si to sám, přesto postupně vyšla najevo. – Kameník dokončuje před ateliérem bustu. – Bývalý kamarád vzpomíná: Nikolaje hledali tři dny. Nakonec ho našel houbař. Tělo převezli na letiště do Ruzyně, odkud ostatky dopravili do vlasti. Rodina těžce nesla ztrátu syna. – Petar dohlíží v Barkačevu na osazení nové busty. – Slavnostně odhalený památník má (jak zazní v proslovu) připomínat příběh vojáka, který nesmyslně zemřel mimo vlast, když armáda pomáhala potlačit Pražské jaro v Československu... -kk-

Poznámka

Použité archivní fotografie: Státní okresní archiv Rakovník.

Účinkují

Petar Nikolov

Georgi Georgiev

Stojan Nikolov

Nadka Arsova /ž/

Ilja Cvetkov

Geno Petkov

Ivan Lukanov

Georgi Asenov

Evelina Cenjova /ž/

Ivajlo Petrov

Maria Petkova /ž/

Michail Stavrev

Stefan Stefanov

Renata Mayerová

Daniel Povolný

Štáb a tvůrci

Režie

Stefan Komandarev

Asistent režie

Petja Ivanova

Scénář

Simeon Vencislavov, Stefan Komandarev

Kamera

Vesselin Hristov

Střih

Nina Altaparmakova

Zvuk

Aleksandar Simeonov (záznam zvuku)

Výkonná produkce

Neda Milanova (line producer)

Producent

Martička Božilova

Vedoucí produkce

Konstantin Georgiev

Odborný poradce

Stefan Zdravkov

Spolupráce

Simeon Vencislavov (rešerše), Ondřej Mrázek (rešerše), Konstantin Georgiev (rešerše)

Hudba

Použitá hudba

Stefan Valdobrev

Písně

Young lad

Hudba k písni

lidová píseň (Young lad)

Zpívá

Geno Petkov (Young lad), Ivan Lukanov (Young lad), Georgi Asenov (Young lad)

Lokace

Bulharsko, Bjala Slatina (Bulharsko), Barkačevo (Bulharsko), Kunino (Bulharsko), ulice Petko Lalova (Kunino), Střední kamenická škola (Kunino), Mezdra (Bulharsko), ulice sv. Patrircha Jevtimije (Mezdra), Střední škola zemědělské mechanizace (Mezdra), Česká republika, Praha (Česká republika), Nové Město (Praha), Václavské náměstí (Praha), Vršovice (Praha), Přípotoční ulice (Praha), Archiv policie ČR (Praha), Rakovník (Česká republika), Plzeňská ulice (Rakovník), Státní okresní archiv Rakovník (Česká republika), Nový Dům u Rakovníka (Česká republika), pomník N. C. Nikolova (Nový Dům u Rakovníka)

Produkční údaje

Původní název

Zbytečný hrdina

Anglický název

Unnecessary Hero

Copyright

2018

Rok výroby

2018

Premiéra

21.08.2018

Přístupnost

přístupné bez omezení

Výrobce

Agitprop

Technické údaje