Dušan Rapoš

scenárista, hudební skladatel, režisér

Datum narození

20.06.1953

Místo narození

Moravany u Michalovců, Československo

Alternativní jména

Sui Generis (pseudonym), Ateliér Sui Generis, Dušan Rapoš Ateliér Sui Generis

Životopis

DUŠAN RAPOŠ (nar. 20.6.1953, Moravany u Michalovců) je synem slovenského publicisty Vladimíra Rapoše a vnukem někdejšího bratislavského městského architekta Miloše Rapoše. Vystudoval katedru žurnalistiky na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě (1975) a filmovou režii na bratislavské VŠMU (1982). Pracoval ve Zpravodajském filmu Krátkého filmu Slovenské filmové tvorby Bratislava, jako redaktor v tisku (1971–73) a jako redaktor, scenárista a moderátor (Dobré ráno!) v rozhlase (1974–75). Zaujal školními filmy – dokumentem o popelářích Smetiarska etuda (1979), dvěma snímky, oceněnými na Arsfilmu Kroměříž – výpověď nevidomého člověka Svetlo na konci tunela (1980) a dokument o práci bratislavského výtvarníka Martina Činovského Obrázky spod lupy (1980), a uměleckým portrétem lidového malíře Jozefa Martynáka, nazvaným EPE (1981). V první polovině 80. let natáčel filmové týdeníky a reportážní snímky v rámci různých publicistických cyklů (Sonda, Film o filme, Kino žurnál). Kromě filmové režie a scenáristiky se věnuje také divadelní tvorbě, skládání hudby a psaní textů. Na divadle režíroval vlastní dramatická díla, muzikál o utrpení dětí ve vietnamské válce Rekviem vojnovej siroty (1972), scénicko-filmové monodrama o životě slavné bratislavské kurtizány z první poloviny dvacátého století Mária (1992), jež vydal (spolupráce s Evou Vejmělkovou) i jako novelu nebo baletní představení Děti Titanicu (1996). Je autorem náročného mezinárodní projektu na základě vlastní rockové symfonické opery Pietro e Lucia, o němž natočil i stejnojmenný televizní dokument a jenž měl premiéru v Praze v roce 2010 a byl uváděn i v zahraničí. Sám v cizině občas působí. Vydal také básnickou sbírku Láska nie je iba slovo (1971). V celovečerní filmové hrané tvorbě debutoval pohádkou Falošný princ. Velkých diváckých úspěchů dosáhl trilogií hudebních snímků Fontána pre Zuzanu a dalším hudebním filmem Rabaka. Z ocenění připomínáme alespoň Hlavní cenu Zlatý prim na Festivalu české a slovenské veselohry v Novém Městě nad Metují 1987 za komedii Utekajme, už ide! Byl prezidentem a spolumajitelem produkční společnosti Welcome – Film & TV (1992–2005). Podílel se též na televizním cyklu Slovenský bigbít (2007) či televizních pořadech Prominenti (2008) a Poslední zhasne (2015). Koncem roku 2017 se stal šéfdramaturgem a vedoucím Minikina v Ostravě. Od roku 2000 je jeho manželkou herečka, spisovatelka, textařka a psychoterapeutka Eva Vejmělková (nar. 1969), kterou objevil jako šestnáctiletou pro titulní roli filmu Fontána pre Zuzanu. Mají spolu dvě dcery (režisér má ještě dvě dcery z prvního manželství). – Filmografie: (režie, není–li uvedeno jinak) kr. dok. o černých pasažérech v Bratislavě Koruna tvorstva bez koruny? (TV–1981), kr. dok. o odbojáři Vojtechu Kollárikovi Rozviedčik (1982; + nám., sc.), kr. střihový dok. o Pochodu míru Pod krídlami holubice (1982; + nám., sc., komentář), orientální pohádka Falošný princ (1984; + písně), divácky mimořádně_úspěšná romantická hudební komedie z bratislavského sídliště, natočená podle románu Eleonóry Gašparové, Fontána pre Zuzanu (1985), situační komedie o rodině z paneláku, která tajně používá velký byt zámožného souseda, Utekajme, už ide! (1986; + spol. sc., spol. hudba, spol. prod.), Akcia Edelstein (1986; r. Zoro Záhon; spol. hudba), Začiatok sezóny (1987; r. Zoro Záhon; hudba), písničkový snímek F.T. na cestách (1988; + spol. nám., spol. sc., spol. hudba, píseň), hudební film se skupinou Elán, nazvaný Rabaka (1989; + spol. sc.), milostný příběh Studňa mladosti (TV–1990; + hudba), historická trilogie o pronásledovateli křesťanů v Efesu Dido (TV–1991; + hudba), v Německu realizovaný snímek Jungbrunnen (TV–1992, Pramen mládí; + hudba, herec), hudební podívaná s akčními prvky Fontána pro Zuzanu 2 (1993; + spol. nám., spol. sc.), hudebně–poetický dokument o legendárním písničkáři Karel Kryl – Kdo jsem...? (1993), série anim. spotů Miluj život, nie drogy (1995), dok. f. z natáčení vlastního snímku o Karlu Krylovi Bratříčku, zavřel jsi vrátka... (1994), minisérie Erotikon (TV–1995), psychologické drama s protidrogovou tematikou Suzanne (1996; + spol. nám., sc., hudba), další díl romantické hudební série Fontána pro Zuzanu 3 (1999; + sc.), historický hudební snímek o osudech skutečné cikánské houslistky Cinka Panna (2008), hudební dokument o realizaci vlastního projektu Pietro e Lucia (TV–2012), melodramatický hudební snímek o začátcích jedné rockové kapely Muzzikanti (2017; + spolupráce na sc.), Backstage (2018; r. Andrea Sedláčková; nám.), koprodukční česko-slovenská pohádka s písničkami Když draka bolí hlava (2018; + spol. nám., spol. sc., hudba). -zk- (8/1999) / -tbk- (10/2018)

Filmografie

Ženská pomsta

2020

RežieScénářNámětVýrobceCopyrightKoproducent

koprodukce

Cesta do nemožna

2019

Hudba k písni

Backstage

2018

Námět

Když draka bolí hlava

2018

HudbaRežieProducentNámětScénářCopyrightPředloha

Muzzikanti

2017

RežieScénář

spolupráce na scénáři

Cinka Panna

2008

Režie

Fontána pro Zuzanu 3

1999

ScénářRežie

Suzanne

1996

NámětRežieScénářHudbaZvukDistribuce

zvukové efekty
obnovená 2023

Fontána pro Zuzanu 2

1993

RežieScénářNámět

Ocenění

Vítěz

Festival: 42. festival české filmové komedie Nové Město nad Metují

2020
Nové Město nad Metují / Česká republika
Cena diváků Novoměstský hrnec smíchu
Ženská pomsta
za smích diváků při 27,60 % promítacího času

Vítěz

Festival: Mezinárodní filmový festival Zoie, Atlanta 2000

2000
Atlanta / Spojené státy americké
Cena za nejlepší zahraniční hraný film
Fontána pro Zuzanu 3

Vítěz

Festival: 23. mezinárodní festival PhilaFilm 2000

2000
Filadelfie / Spojené státy americké
Cena Leigh Whipper Award
Fontána pro Zuzanu 3

Vítěz

Festival: 9. festival české a slovenské filmové veselohry Nové Město nad Metují

1987
Nové Město nad Metují / Československo
Hlavní cena poroty Zlatý Prim