Což takhle dát si špenát

komedie, sci-fi

Typologie filmu

hraný

Anglický název

How About a Plate of Spinach?

Minutáž

Země původu

Československo

Copyright

1977

Rok výroby

1977

Premiéra

09.09.1977

Jazyková verze

česká

Režie

Václav Vorlíček

Scénář

Miloš Macourek, Václav Vorlíček

Námět

Miloš Macourek

Anotace

Ze spolupráce scenáristy Miloše Macourka a režiséra Václava Vorlíčka se zrodila i bláznivá komedie Což takhle dát si špenát. Po svobodně fantazijních filmech Kdo chce zabít Jessii? (1966) a „Pane, vy jste vdova!“ (1970) musela autorská dvojice v sedmdesátých letech zpracovávat témata „ze socialistické současnosti“. Komedie Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974) svérázně reflektovala bytovou politiku, snímek z roku 1977 posunoval do výrazně absurdní roviny motiv rozkrádání socialistického majetku. Ve špenátové komedii se ve výzkumném ústavu vyvíjí prototyp přístroje na regeneraci dojnic, který se však docent Mlejnek s šéfem kosmetického salonu rozhodnou ukrást a využít při omlazování bohatých zahraničních zákaznic. Využijí k tomu recidivisty Zemánka a Lišku, přístroj má však dosud drobné vady: pozření neoblíbené zeleniny mnohonásobně zvyšuje účinky záření. Ve hře je i movitá jihoamerická chovatelka dobytka, která se přijela do Prahy na užitečný vynález podívat a provdat se za svého snoubence… Macourek s Vorlíčkem rozvíjejí ztřeštěný děj plný nejrůznějších náhod a záměn, v němž přijde ke slovu jejich oblíbený motiv částečné proměny: Liška se Zemánkem se po ozáření a požití špenátu změní v desetileté kluky, mají však dospělé hlasy a původní myšlení. Isabela se zase promění v kojence… Film využívající i trikových technik se stal ojedinělým výletem kameramana Františka Uldricha do fantazijního žánru. Zajímavost snímku zvyšuje herecké obsazení, v němž nechybějí Vladimír Menšík, Jiří Sovák, Iva Janžurová nebo Josef Somr.

Obsah

Zloději Zemánek a Liška si odsedí trest za nezdařenou krádež lihu. Po návratu z vězení se o ně postará vedoucí kosmetického salónu Netušil, pro kterého kradli a neprozradili ho. Jsou zruční a pomohou docentu Mlejnkovi z výzkumného ústavu okopírovat senzační vynález - regenerační přístroj pro dojnice. Tato kopie přístroje má v salonu omlazovat solventní zahraniční turistky. Vědecký tým ovšem ještě vynálezu vychytává mouchy - požití špenátu po ozáření zesiluje příliš účinek a také se stává, že se objekt zmenší. Bohatá jihoamerická vdova Isabela Lopezová - velkochovatelka dobytka - přijede do Prahy prohlédnout si vynález a provdat se za snoubence Pereiru. V patách je jim Carlos, bratr jejího zemřelého manžela, rozhodnutý sňatek kvůli dědictví překazit. Zemánek s Liškou se náhodně ozáří při krádeži náhradních součástek. Po špenátové večeři se ráno probudí jako desetiletí kluci s dospělými hlasy a myšlením. Zemánkova těhotná snoubenka si raději najde jiného ženicha. Liškovy tři děti mají nenadále dva adoptivní bratříčky. Ozářená Isabela se stane po špenátu kojencem. Carlos ji uspí a vymění za Marcelku Liškovou. Když vše praskne, použije Mlejnek „zpětný chod“. Holčička do rána vyroste, ale není to Isabela nýbrž Marcelka, která zdevastuje při hledání „papu“ hotel. Carlos neúspěšně zkusí zabít Isabelu, když ji podstrčí na pekáč cholerickému hotelovému kuchaři. Zemánek s Liškou nejprve zestárnou a po opravném ozáření sice získají původní věk, ale jsou maličcí. Poté, co se schovají do kremrolí, skončí v žaludku nenasytného bernardýna. Další experimenty jsou zakázány a „miminko“ Isabela se nechá adoptovat Pereirou, jemuž dá za ženu svoji schovanku Máriu.