Román Karla Václava Raise Pantáta Bezoušek natočil poprvé Karel Lamač v roce 1926. Známější se však zvuková verze, již podle scénáře Karla Steklého realizoval o patnáct let později scenárista, střihač a režisér Jiří Slavíček (syn malíře Antonína Slavíčka). Protagonistou vyprávění je stárnoucí venkovan, který přijede na návštěvu do Prahy k dospělému synovi (Ladislav Boháč). Prostoduchý Bezoušek (Jaroslav Vojta) si neužívá jen radostí velkoměsta. Díky svému dobrému srdci přispěje i k tomu, aby se naplnila zapovězená láska synovy švagrové Melanky (Vlasta Matulová). Ta navzdory přání přísného otce (Karel Hašler) miluje stavitelského asistenta Králiše (Jan Pivec)… Film silně apeloval na vlastenecké city protektorátního publika zvláště úryvkem z opery Prodaná nevěsta, na niž se hrdinové vypraví do divadla. Německá cenzura reagovala okamžitým zákazem veškerých vlasteneckých tendencí v českém filmu.
Josef Bezoušek přijíždí z venkova do Prahy na návštěvu rodiny svého syna advokáta. Snacha Márinka i obě vnučky jsou milé a pantáta si brzy zvykne. Při jedné procházce Prahou se Bezoušek seznámí se sympatickým mladým mužem. Podle adresy na stavebních plánech, které mladík ztratil, se pantáta mylně domnívá, že jde o stavitele Kopeckého. Márinčina sestra Melanka miluje stavitelského asistenta Králiše. Její otec, rada Burdych, této známosti nepřeje a dceři ukládá domácí vězení. Márinka koupí pro tchána a Melanku lístky do Národního divadla a třetí lístek pošle Králišovi, aby se mohl s Melankou setkat. Pantáta je velmi dotčen, když mu před divadlem čekající rada Burdych zle vytkne, že podporuje Melančinu zakázanou známost. Tak Bezoušek zjistí, že domnělý Kopecký je Králiš. Před svým odjezdem chce Bezoušek dát vše do pořádku. Radovi namluví, že jeho známý, kterého vozí sluha na vozíčku v parku, ochrnul, když se mu zabila dcera z nešťastné lásky. Toho se rada zalekne a konečně dá dceři svolení ke známosti s Králišem.
Ve filmu je zachycena část inscenace Prodané nevěsty v Národním divadle v režii Josefa Munclingera. Tento námět byl již v českém filmu zpracován pod stejným názvem (r. Karel Lamač, 1926). Film byl poprvé uveden na Filmových žních ve Zlíně 31. 7. 1941.
pantáta Josef Bezoušek
JUDr. Josef Bezoušek, pantátův syn
Márinka, Josefova žena
Márinčina sestra Melanka
rada Burdych, otec Márinky a Melanky
stavitelský asistent Jan Králiš
berní kontrolor Věnceslav Karbulka
Mančinka Halouzková, Bezouškova dcera
hospodyně u rady Burdycha
hospodyně u Králiše
magistrátní úředník Albert Zuran
Zuranova žena
Zuranova sestra Bubačka
Micinka, starší dceruška dr. Bezouška
Fíninka, mladší dceruška dr. Bezouška
direktor panství
zedník Kocián
klient u dr. Bezouška
advokátní koncipient
Václav Halouzek, Bezouškův zeť
služka u dr. Bezouška Františka
tesařský mistr
tesařský učedník Pepík
kloboučník v kostele
soused
cestující ve vlaku
domovnice Šťastná
domovnice u Zuranů
vrchní v kavárně
hráč kulečníku
posluha
vrátný v Národním divadle
Jeník v Prodané nevěstě - představení v ND
Mařenka v Prodané nevěstě - představení v ND
Kecal v Prodané nevěstě - představení v ND
Krušina v Prodané nevěstě - představení v ND
kluk ve vlaku
vrátný
chlapec, Karbulkův synovec
chlapec, Karbulkův synovec
František Urbánek, Antonín Kubový
Karel Václav Rais (Pantáta Bezoušek – román)
V. Kliment
Bedřich Smetana (Prodaná nevěsta /Proč bychom se netěšili, Proč jsi tak zasmušilá, Věrné naše milování, Jak možná věřit, Staniž se, Dobrá věc se podařila/)
Holka modrooká
Pantáta Bezoušek
The Old Man Bezoušek
film
hraný
příběh
Československo
1941
1941
7. 11. 1941
dlouhometrážní
93 min
česká
Festival: 2. Filmové žně 1941 Zlín
1941
Zlín / Československo
Cena Kulturní rady Národního souručenství
Nationalfilm
udělena 2. 8. 1940 rozhodnutím poroty v podobě broušeného poháru jako filmu usilujícímu o zpodobnění rázovité české postavy z tvorby Raisovy