Jiří Slavíček

scenárista, střihač, režisér

Datum narození

31.07.1901

Místo narození

Praha, Rakousko-Uhersko

Datum úmrtí

18.08.1957

Místo úmrtí

Příbram, Československo

Životopis

JIŘÍ SLAVÍČEK (nar. 31.7.1901, Praha – zem. 18.8.1957, Příbram) se narodil v rodině malíře Antonína Slavíčka (1870–1910). Jeho bratrem byl malíř Jan Slavíček (1900–1970). Vystudoval strojní inženýrství na Českém vysokém učení technickém a získal titul inženýra. Přesto se rozhodl věnovat filmové práci. V letech 1929–32 absolvoval studijní cestu do Hollywoodu, kde se seznámil s filmovou technikou a propracoval se až na místo střihače. Současně přispíval do českého filmového tisku recenzemi, zprávami a informacemi o americké kinematografii. Po návratu do vlasti působil v letech 1933–38 jako střihač, mj. na filmech Vladislava Vančury, Jana Svitáka, Vladimíra Slavínského, Karla Lamače, Čeňka Šlégla nebo Juliena Duviviera. V letech 1937–44 natočil jako režisér deset titulů. Zpočátku tvořil v tandemu s Čeňkem Šléglem (Armádní dvojčata, Jarčin profesor), s J. A. Holmanem (Zborov) a s Václavem Krškou (Kluci na řece), než samostatně režíroval psychologická dramata Soud boží, Cestou křížovou a Směry života, veselohry Vzhůru nohama, Hvězda z poslední štace a Pantáta Bezoušek. V zestátněné kinematografii natočil v letech 1947–52 pozoruhodný fantastický horor Podobizna (I. prémie za filmovou režii), cenzurou zakázané psychologické drama Dvaasedmdesátka, budovatelská dramata Dnes o půl jedenácté a Mordová rokle. Naposledy se podílel s Janem Matějovským na dětském politickém dobrodružném snímku Konec strašidel. Usiloval o poctivé umění (osm jeho filmů bylo natočeno podle literárních předloh) a odkláněl se od filmových klišé, ovšem ne vždy se mu to pro nedostatečné filmové vzdělání a vytrvalost podařilo. Po roce 1945 se soustředil na organizační a pedagogickou práci. Byl ředitelem Státních filmových ateliérů a laboratoří (1945–48) a působil jako externí učitel filmové tvorby na Vyšší odborné škole filmové v Čimelicích (1953–54). Jeho švagrem byl spisovatel a dramatik generál Rudolf Medek (1890–1940) a synovci novinář a kancléř Ivan Medek (1925–2010) a malíř Mikuláš Medek (1926–1974). – Filmografie: (střih) Dobrý tramp Bernášek (1933; r. Karel Lamač), Na sluneční straně (1933; r. Vladislav Vančura), Grandhotel Nevada (1934; r. Jan Sviták), Marijka nevěrnice (1934; r. Vladislav Vančura), Život vojenský – život veselý (1934; r. Jan Sviták), Bezdětná (1935; r. M. J. Krňanský), Jedna z milionu (1935; r. Vladimír Slavínský), Milan Rastislav Štefánik (1935; r. Jan Sviták), Studentská máma (1935; r. Vladimír Slavínský), Děti veliké lásky (1936; r. Václav Kubásek), Golem (1936; r. Julien Duvivier), Srdce v soumraku (1936; r. Vladimír Slavínský), Tři muži ve sněhu (1936; r. Vladimír Slavínský), Falešná kočička (1937; r. Vladimír Slavínský), Rozvod paní Evy (1937; r. Jan Sviták), Děti na zakázku (1938; r. Čeněk Šlégl); (režie, není–li uvedeno jinak) komedie s dvojicí Ladislav Pešek–Jindřich Plachta Armádní dvojčata (1937; spol. r. Čeněk Šlégl; + střih) a Jarčin profesor (1937; spol. r. Čeněk Šlégl), drama podle románu Jindřicha Šimona Baara Cestou křížovou (1938), přepis divadelní hry Jiřího Hory Bártova pomsta s názvem Soud boží (1938), povídka z Nerudových Povídek malostranských Vzhůru nohama (1938), válečné drama Zborov (1938; spol. r. J. A. Holman), komedie o kočovné divadelní společnosti Hvězda z poslední štace (1939), drama podle hry F. X. Svobody Směry života (1940), úsměvný příběh podle románu Karla Václava Raise Pantáta Bezoušek (1941), komedie o dětské partě Kluci na řece (1944; spol. r. Václav Krška; + střih), fantastický horor podle povídky N. V. Gogola Podobizna (1947; + spol. nám.), zfilmovaná divadelní hra Františka Langera Dvaasedmdesátka (1948), kriminální drama Dnes o půl jedenácté (1949; + spol. sc.), přepis hry Miloslava Stehlíka Mordová rokle (1950; + spol. sc.), dětský dobrodružný snímek Konec strašidel (1952; spol. r. Jan Matějovský; + spol. sc.). –jl– (11/2018)

Filmografie

Konec strašidel

1952

Technický scénářRežie

Mordová rokle

1950

RežieScénář

Dnes o půl jedenácté

1949

RežieScénář

Dvaasedmdesátka

1948

Režie

Podobizna

1947

Režie

Kluci na řece

1943

StřihRežie

Pantáta Bezoušek

1941

Režie

Směry života

1940

Režie

Soud boží

1938

Režie

Vzhůru nohama

1938

Režie

Cestou křížovou

1938

Režie

Děti na zakázku

1938

Střih

Zborov

1938

Režie

interiéry

Armádní dvojčata

1937

StřihRežie

Rozvod paní Evy

1937

Střih

Jarčin profesor

1937

Režie

Srdce v soumraku

1936

Střih

Golem

1936

Střih

Studentská máma

1935

Střih

Jedna z milionu

1935

Střih

Bezdětná

1935

Střih

Grandhotel Nevada

1934

Střih

Marijka nevěrnice

1933

Střih

Ocenění

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1947
Praha / Československo
I. prémie za filmovou režii
Podobizna
v hodnotě 40 000 korun udělena 15. 12. 1947