Ecce homo Homolka

komedie

Typologie filmu

hraný

Anglický název

Ecce Homo Homolka

Minutáž

Země původu

Československo

Copyright

1969

Rok výroby

1969

Premiéra

08.03.1970

Jazyková verze

česká

Anotace

Po sochařské tragikomedii Nejkrásnější věk (1969), jež byla plně soustředěna na výrazivo i otevřené vnímání československé nové vlny šedesátých let, se Jaroslav Papoušek etabloval jako režisér lidovou komedií Ecce homo Homolka (1969). Po emigraci režiséra Miloše Formana a scenáristy Ivana Passera tak ve vlasti zůstal posledním z dosud pevně semknuté autorské trojice, která v uplynulém desetiletí vytvořila hned několik mimořádně úspěšných titulů. Papouškův snímek, který si dovolil v názvu použít latinu, volně navazuje na společnou, nelítostnou studii české povahy Hoří má panenko (1967). Na rozdíl od Passera, který v samostatném snímku Intimní osvětlení (1965) své přízemní venkovské hrdiny dokázal milovat, se Papoušek v tragikomedii Ecce homo Homolka přiklání k formanovskému sarkastickému tónu. Poživačná rodina Homolkových si z Prahy vyrazí na nedělní výlet do přírody, domů ji však předčasně zažene nevyslyšený ženský hlas volající o pomoc. Zatímco děda se chystá na fotbal, zbytek rodiny – rezolutní babička, korpulentní Heduš a její uťápnutý manžel Ludva s nezvedenými dvojčaty – vyrazí na alternativní výlet do Chuchle „na koníčky“. Nic se ovšem nevydaří tak, jak by mělo – a Homolkovi končí neděli plní pocitů křivdy a sebelítosti… Zdařilý snímek, který mapuje zázemí jedné obyčejné české rodiny, se opírá o dobře odposlouchané dialogy a odpozorované reakce a o svérázné charakterové typy. V hereckém obsazení režisér vsadil především na Josefa Šebánka, Helenu Růžičkovou, Františka Husáka a Marii Motlovou. V rolích dvojčat se objevili Matěj a Petr Formanovi. Pod názvem Hogo fogo Homolka Jaroslav Papoušek realizoval o rok později volné pokračování, ke kterému v roce 1972 přibyla závěrečná část trilogie – Homolka a tobolka. V souladu se vzrůstajícími tlaky ze strany barrandovské dramaturgie je ovšem kvalita trilogie sestupná.

Obsah

Je krásná letní neděle a Homolkovi jsou na výletě v lese nedaleko Prahy. Děda s babi se uvelebí v trávě, jejich syn Ludva dovádí se synky-dvojčaty v potoce a korpulentní snacha Heduš tančí mezi stromy, zatímco se ve vodě chladí pivo. V nedalekém mlází se muchlují mladí milenci. Ženský hlas volající o pomoc přeruší idylu a les urychleně opouštějí doposud neviditelné houfy lidí. Homolkovi se vrátí do pražského bytu, který obývají společně. Oběd, který by v lese byl lahůdkou, je doma poněkud improvizovaný. Babi, dvojčata a Heduš se vydají do Chuchle na závody koníčků. Děda se chystá na fotbal a Ludva, který si na Heduš tuto mužskou zábavu zatím „nevydobyl“, je přinucen k vycházce s rodinou. V Chuchli se u stánku opije a následky jsou tristní. Kocovinou zmožený Ludva je svědkem i účastníkem spousty nešťastných hádek a vyřizování si křivd mezi členy rodiny. Televize nefunguje, a tak jsou odkázáni sami na sebe. Děda potěšený fotbalem ztrácí náladu poté, co je přinucen ustlat manželskou postel, kterou rozházel. Babi spálí na uhel řízky, které smaží k večeři. Neděle končí. Heduš pláče, že je tlustá a nešťastná, babi pro totéž a muži jsou nešťastní, že se špatně oženili. Oba páry pak tančí na Beethovenovu Ódu na radost, která zazní z rozhlasu.