Ezop
Typologie filmu
hranýAnglický název
AesopMinutáž
93Země původu
Československo, BulharskoCopyright
1969Rok výroby
1968Premiéra
01.04.1990Jazyková verze
českáRežie
Rangel ValčanovNámět
Anžel VagenštajnAnotace
Bulharský režisér Rangel Valčanov (1928–13) se po koprodukčním podobenství o potřebě volnosti Ezop (1969) ocitl ve své vlasti v nemilosti. Paradoxně mohl poté realizovat dva své filmy s českými herci v normalizačním Československu (Tvář pod maskou /1970/, Šance /1971/). Jeho eklektický snímek Ezop byl však do českých kin uveden až v roce 1990. Jde o stylizovaný „životopis“ antického bajkaře – otroka, který ve Valčanovově pojetí otevřeně staví proti nepravostem svých pánů. Vtipný a prostořeký otrok touží po svobodě, již pro něj ztělesňuje krásná otrokyně Rhodopis. Ta je však majetkem mocného Amazise, který se postará o Ezopovu likvidaci… Kameramanem filmu byl Andrej Barla, hudba je dílem Zdeňka Lišky a kostýmy navrhla Ester Krumbachová. Řadu rolí ztělesnili čeští herci.
Obsah
Ostrov Sámos v Egejském moři, doba zhruba šest set let před naším letopočtem. Na tržišti jsou prodáváni do otroctví zajatci z Frýgie. Krásná Rhodopis se chce raději zabít, ale její bývalý otrok Asarakos zvaný Ezop jí dodá odvahu. Dívku získá vojevůdce Polyfimos, pak je otrokyní básnířky Sapfó a ta ji věnuje egyptskému faraónovi Amazisovi. Pyšný delfský velekněz Kobon zkoumá před koupí Ezopovy zuby a ten mu prokousne prst. Otrok je za to zmrskán. Ezop je velmi vtipný a prostořeký a každou situaci, jíž je přítomen, komentuje bajkou, kterou své okolí upozorní na nebezpečí ztráty svobody a demokracie. Na oslavě u Sapfó tajně poslouchá básně a okouzlen zapomene na své postavení otroka. V noci se setká s Rhodopis, která se zamilovaným mužem zjevně koketuje. Žárlivý Amazis si svou milenku a otrokyni odveze do Egypta. Ezop touží po svobodě, aby mohl odjet za milovanou ženou. Stane se však obětí mocenských her mezi vládci té doby. Získá sice vytouženou svobodu, ale Kobon nezapomněl na pomstu. Nechá do Ezopových věcí nastrčit zlatý pohár a odsoudí ho za krádež k smrti. Nikdo z těch, kterým jeho důvtipnost pomohla, včetně Rhodopis, se ho nezastane, a Ezop je shozen ze skály.
Poznámka
První kopie byla vyrobena 27. 5. 1969, film nebyl v Československu schválen a uveden do distribuce, premiéra byla až v roce 1990. V Bulharsku proběhla premiéra už 26. 6. 1970.
Galerie
Hrají
Georgi Kalojančev
otrok a bajkař Asarakos zvaný Ezop
Miroslav Macháček
diktátor Polyfimos
Radovan Lukavský
velekněz Kobon
Doroteja Tončeva
Rhodopis
Violeta Antonova
básnířka Sapfó
Zdeněk Kryzánek
lýdský vladař Krésos
Petr Čepek
faraon Amazis
František Filipovský
obchodník s otroky
Josef Abrhám
prodavač papoušků
Josef Kemr
filozof Xanthos
Stojanka Mutafova
Kasandra, Xanthova žena
Petr Vučkov
Krésův první vyslanec
Najčo Petrov
obchodník s otroky
Dimitr Bočev
strážný
Rangel Valčanov
člen chóru
Konstantin Kocev
věštec
Eva Schoberová
dívka z družiny Sapfó
Ivana Herglotzová
dívka z družiny Sapfó
Jan Cmíral
delfský důstojník
Zdena Bronislavská
tanečnice
Marcela Březinová (2)
tanečnice
Jana Kopecká
tanečnice
Gita Picková
tanečnice
Eva Poslušná
tanečnice
Jana Rychmanová
tanečnice
Eva Zakouřilová
tanečnice
Jan Diviš
důstojník
Džoko Rosić
Krésův vyslanec
D. Atanasov
Atanas Božinov
Boris Radivenski
Mluví
Štáb a tvůrci
Režie
Pomocná režie
Tomáš Kulík, Petr Batalov
Asistent režie
Rajna Jončeva, Marta Křesinová
Původní filmový námět
Scénář
Technický scénář
Rangel Valčanov, Anžel Vagenštajn
Kamera
Druhá kamera
Asistent kamery
Jozef Müller
Architekt
Výprava
Miroslav Fára, Karel Kočí, Vladimir Odžakov
Návrhy kostýmů
Kostýmy
Triky
Vedoucí výroby
Zástupce vedoucího výroby
Jan Syrový, Dana Dudová
Asistent vedoucího výroby
Milena Andrejsková
Spolupráce
Zorka Chrastinová, Štěpánka Stříbrná, Miloš Červinka
Hudba
Produkční údaje
Původní název
Ezop
Anglický název
Aesop
Souběžný název
Ezop
Copyright
1969
Rok výroby
1968
Premiéra
01.04.1990
Nositelé copyrightu
Distribuce
Výrobní skupina
Feix – Brož, Miloš Brož, Karel Feix
Prodej práv
Technické údaje
Nosič
Betacam
Verze
česká