Rok po úspěchu komedie Ecce homo Homolka (1969) realizoval scenárista a režisér Jaroslav Papoušek volné pokračování (ke kterému v roce 1972 přibyla závěrečná část homolkovské trilogie – Homolka a tobolka). Ve filmu Hogo fogo Homolka se hrdinové posunou blíž k vysněné metě stát se dobře situovanou českou rodinou: konečně si pořídí auto. Nad honbou za novou zábavou, kterou Homolkovým může zprostředkovat nové vozidlo, nakonec zvítězí povinnost navštívit vesnického pradědečka, který údajně umírá. V jihočeské vesničce je ovšem všechno jinak, než rodina předpokládá. Zatímco „umírající“ kmet tráví sváteční čas v radovánkách s kolegy-myslivci, ubíjejí v chalupě znudění Homolkovi čas škorpením a vztekáním se na nezvedené kluky-dvojčata. Atmosféra se mění až s návštěvou místního rybníka a nečekanou pradědečkovou smrtí, která rodince na okamžik vyjeví banalitu jejího života. Od původního snímku se pokračování liší poněkud vážnějším tónem. Typická městská, konzumní rodina se v novém, venkovském prostředí dostává do víru konfrontací, které rozšiřují její satiricko-komediální potenciál. Kontrasty mezi městem a venkovem a různými generačními představami o životě jsou založeny na precizně odpozorovaných detailech upomínajících na Papouškovu pozici v rámci československé nové vlny. K obvyklému hereckému obsazení, ve kterém nechybějí Helena Růžičková (korpulentní Heduš), František Husák (Ludva) či Josef Šebánek (děda Homolka), přibyl především přesný Josef Kolb („formanovský“ neherec z Lásek jedné plavovlásky /1965/ a tragikomedie Hoří, má panenko /1967/) jako pradědeček. Malým partem řidičovy přítelkyně debutuje na filmovém plátně tehdy jednadvacetiletá Dagmar Bláhová. V rolích dvojčat Homolkových se opět objevují sourozenci Matěj a Petr Formanovi.
Rodina Homolkova oslavuje velkou událost: konečně si mohli koupit auto. Ihned jezdí na malé výlety na Hradčany, na letiště, a plánují větší. Radost jim pokazí dopis od prababičky. Pradědeček je na smrt nemocný a je třeba, aby se s ním přijeli rozloučit. Rozmrzelí Homolkovi proto zamíří do jihočeské vesnice, kde prarodiče žijí. Jejich špatná nálada se nezlepší ani po příjezdu do venkovského stavení. Pradědeček si vyšel nad ránem do lesa a pak na soutěž loveckých psů-norníků, babička s jejich příjezdem nepočítala a nemá jim co nabídnout k jídlu. Homolkovi přivezou z hospody aspoň buřty a pivo, pradědeček si zatím užívá s přáteli mysliveckou slavnost, popíjí a už vůbec se mu nechce umřít. Pražští Homolkovi se rozloučí s prababičkou a vracejí se domů. Cestou se ještě zastaví u rybníka, kde se babička kdysi jako dítě topila a málem by se nyní utopila znovu. Když ji ostatní členové rodiny zachraňují, ocitnou se všichni ve vodě. Pradědeček se šťastně vrací ze slavnosti a na lesní cestě zemře na mrtvici. Homolkovi propadnou atmosféře letního dne a s radostí se vrhnou do vody už bez oblečení. S příjemně chladivou vodou jako by odhodili banalitu svého života, zatímco po hrázi rybníka jede auto s mrtvým pradědečkem.
děda Homolka
babi Marie Homolková
Ludva, syn Homolkových
Heduš, snacha Homolkových
dvojče Péťa, vnuk Homolkových
dvojče Máťa, vnuk Homolkových
pradědeček Tonda
prababička
Francek Pertlík
František Vaněček
majitel psa
řidič wartburgu
řidičova přítelkyně
hostinský Venda
sousedka Suchánková
dívka v plavkách
hlas dívky v plavkách
Marie Beránková
Jan Hodný, Karel Kočí, Václav Podhorský
František Jaderník, Jaroslav Vlk
členové Českého mysliveckého svazu, zaměstnanci Státních lesů Písek, I. Tomsová, Eva Horázná, Štěpánka Stříbrná, Miloš Červinka
Štěpán Koníček (FISYO)
Chválu vzdejme, ó křesťané (Maria, Maria, denice vítězná), Pětatřicátníci, Ó, hřebíčku zahradnický
Ferdinand Pátek (Chválu vzdejme, ó křesťané), R. Bauer (Chválu vzdejme, ó křesťané), Karel Hašler (Pětatřicátníci), lidová píseň (Ó, hřebíčku zahradnický)
Karel Hašler (Pětatřicátníci), lidová píseň (Ó, hřebíčku zahradnický)
sbor (Chválu vzdejme, ó křesťané), Josef Kolb (Pětatřicátníci), Václav Žižka (Pětatřicátníci), Václav Žižka (Ó, hřebíčku zahradnický)
Hogo fogo Homolka
Hogo Fogo Homolka
film
hraný
komedie
Československo
1970
1970
5. 3. 1971
Šebor – Bor, Vladimír Bor, Jiří Šebor
dlouhometrážní
78 min
česká
Festival: 4. celostátní festival českých a slovenských filmů Plzeň
1971
Plzeň / Československo
Cena za scénář
Jaroslav Papoušek