Ucho
Typologie filmu
hranýAnglický název
The EarMinutáž
94Země původu
ČeskoslovenskoCopyright
1970Rok výroby
1969Premiéra
01.01.1990Jazyková verze
českáRežie
Karel KachyňaNámět
Jan ProcházkaAnotace
Jedním z nejpůsobivějších filmů, které vzešly ze spolupráce scenáristy Jana Procházky a režiséra Karla Kachyni, se stalo mistrovské psychologické drama Ucho. Podobně jako řada dalších filmových titulů připravovaných ve svobodnější atmosféře na sklonku šedesátých let a otevřeně obžalovávajících totalitní režimní praktiky se snímek dostal k divákům až po roce 1990. Protagonisty komorního dramatu jsou prakticky jen dva lidé – manželé Ludvík a Anna, kteří si už přivykli neustálému špehování a odposlouchávání státní bezpečností. Dokonce i doma mají slídivé „ucho“ zaznamenávající jejich rozhovory. Náměstek ministra a jeho žena ovšem po pozdním návratu z vládní recepce ve své vile propadnou panice. Vydedukují si totiž, že Ludvíkovi hrozí zatčení kvůli kritické zprávě, na níž se podílel. Během úzkostné, bezesné noci manželé proberou svůj vztah plný kompromisů, klamu a nelásky. S ránem přichází únava, vystřízlivění a děsivá realita: nic nekončí, ale pokračuje. Ludvík byl místo svého zlikvidovaného šéfa jmenován ministrem… Procházka s Kachyňou zvolili pro evokaci paranoidní atmosféry klasické komorní vyprávění, do jehož celistvého časoprostoru zasáhne jen „nevinná“ návštěva dvou tajných policistů a retrospektivy z vládní žranice. Přestože film může odkazovat k padesátým letům, působí díky nejasným, jakoby rozmlženým reáliím nadčasově. O osudu svých tvůrců nicméně rozhodl zcela jasně: Zatímco Jan Procházka patřil až do předčasné smrti v roce 1971 k zakázaným autorům, Karlu Kachyňovi se povedlo za cenu kompromisů pokračovat v režijní práci. Radoslav Brzobohatý a Jiřina Bohdalová, kteří v hlavních rolích podali fascinující herecké výkony, se už ovšem další podobné příležitosti nedočkali. V roce 1983 natočil Procházkův scénář pro rakouskou televizi ZDF/ORF Pavel Kohout s herci vídeňského Burgtheateru Joachimem Bissmeierem a Gertraud Jessererovou (roli jednoho z estébáků si vychutnal i jejich kolega Pavel Landovský).
Obsah
Uprostřed červencové noci se někdy v padesátých letech dvacátého století vrací z vládní recepce ministrův náměstek Ludvík a jeho manželka Anna. Opilá žena je dotčená, že muž zapomněl na jejich desáté výročí sňatku, a snaží se špičkováním vyvolat hádku. Nemohou najít klíče od vily. Když Ludvík přeleze branku, Anna zjistí, že je odemčeno. Objeví i další podivné věci. V domě nejde elektrický proud ani telefon, v zahradě se pohybují nějací muži. Ludvík si připomíná rozhovory na recepci, kde se dozvěděl, že jeho nadřízený ministr byl spolu s jinými zatčen. Muže se zmocňuje hrůza, když si uvědomí, že kritickou zprávu o cihelnách, která byla snad důvodem zatčení, sám pomáhal psát. Začne trhat, splachovat do záchodu a pálit všechny listiny. Napjatá situace vyvolá mezi manžely strašnou hádku, kdy Anna Ludvíkovi vyčte jeho bezohledný kariérismus. Pak ale u branky zvoní skupina příslušníků StB. Anna přichystá Ludvíkovi věci do vězení. Tajní ho však nezatknou a Ludvík je z vděčnosti pohostí. Po jejich odchodu manželé poznají, že tajní jen přišli dokončit montáž odposlouchávacího zařízení, kterou jim předčasným příchodem přerušili. Je ráno, manželé uštvaní strachem a vypjatými emocemi, snídají. Telefon oznámí Ludvíkovi, že je jmenován ministrem.
Poznámka
Film nebyl v roce 1969 schválen do distribuce, premiéru měl až v lednu 1990.
Galerie
Hrají
Radoslav Brzobohatý
Ludvík, náměstek ministra
Jiřina Bohdalová
Anna, Ludvíkova žena
Jiří Císler
tajný Standa, Ludvíkův známý z vojny
Miloslav Holub
ruský generál
Milica Kolofíková
žena na recepci
Jaroslav Moučka
Vagera
Ladislav Křiváček
tajný
Alois Mottl
tajný
František Němec
tajný
Bronislav Poloczek
tajný
Josef Šulc
tajný
Jan Teplý
tajný
Bořivoj Navrátil
Cejnar
Jindřich Narenta
ministrův tajemník
Gustav Opočenský
Soudruh
Ivan Palúch
důstojník StB
Daniela Pokorná
Vlasta z Broumova
Lubor Tokoš
ministr
Karel Vlček
pořadatel
Karel Vašíček
básník
Alice Auspergerová
mladá Ruska
Jan Bartoš
inženýr
Ladislav Krečmer
plukovník
Jana Hana Duffková
žena na recepci
Galina Kopaněva
žena na recepci
Zdeněk Hradilák
muž s vázou
Hynek Kubasta
major
Miroslav Nesvadba
Bedřich
Vladimír Zátka
Ludvík, syn Anny a Ludvíka
Senta Wollnerová
dáma
Babický
řidič Vláďa
Hanuš
řidič Jindřich
Vondráček
zaměstnanec ministerstva
Tlapák
mladík
Popov
pobočník generála
Štáb a tvůrci
Režie
Pomocná režie
Asistent režie
Karel Brchel, Jaroslava Čapková
Původní filmový námět
Scénář
Technický scénář
Kamera
Druhá kamera
Asistent kamery
Architekt
Výtvarník
Výprava
Čestmír Diviš, Jiří Žebrakovský, Ladislav Winkelhöfer
Návrhy kostýmů
Kostýmy
Střih
Zvuk
Vedoucí výroby
Zástupce vedoucího výroby
Rudolf Mos, Ladislav Dražan
Asistent vedoucího výroby
Antonín Šimral
Spolupráce
Vilemína Binterová, Jitka Šulcová, Jan Kňákal
Hudba
Hudba
Použitá hudba
Ferdinand Heller (Česká beseda)
Nahrál
Dirigent
Pavel Kühn (Kühnův smíšený sbor), František Belfín (FISYO)
Produkční údaje
Původní název
Ucho
Anglický název
Ear
Copyright
1970
Rok výroby
1969
Premiéra
01.01.1990
Výrobce
Nositelé copyrightu
Distribuce
Výrobní skupina
Švabík – Procházka, Jan Procházka, Erich Švabík
Prodej práv
Technické údaje
Nosič
Betacam, DVD
Verze
česká
Ocenění
Vítěz
Festival: 4. festival českých a slovenských filmů FINÁLE Plzeň
1990
Plzeň / Československo
Hlavní cena Ledňáček
ex aequo kompletní kolekce předvedených děl v hodnotě 120 000 korun
Vítěz
Přehlídka: Dny českého a slovenského filmu Bratislava
1990
Bratislava / Československo
Cena za režii v kategorii takzvaných trezorových filmů
ex aequo s českým filmem Skřivánci na niti
Vítěz
Přehlídka: Dny českého a slovenského filmu Bratislava
1990
Bratislava / Československo
Cena za ženský herecký výkon v kategorii takzvaných trezorových filmů
Jiřina Bohdalová
Vítěz
Přehlídka: Dny českého a slovenského filmu Bratislava
1990
Bratislava / Československo
Cena za scénář v kategorii takzvaných trezorových filmů
Jan Procházka
in memoriam