Jedním z nejpůsobivějších filmů, které vzešly ze spolupráce scenáristy Jana Procházky a režiséra Karla Kachyni, se stalo mistrovské psychologické drama Ucho. Podobně jako řada dalších filmových titulů připravovaných ve svobodnější atmosféře na sklonku šedesátých let a otevřeně obžalovávajících totalitní režimní praktiky se snímek dostal k divákům až po roce 1990. Protagonisty komorního dramatu jsou prakticky jen dva lidé – manželé Ludvík a Anna, kteří si už přivykli neustálému špehování a odposlouchávání státní bezpečností. Dokonce i doma mají slídivé „ucho“ zaznamenávající jejich rozhovory. Náměstek ministra a jeho žena ovšem po pozdním návratu z vládní recepce ve své vile propadnou panice. Vydedukují si totiž, že Ludvíkovi hrozí zatčení kvůli kritické zprávě, na níž se podílel. Během úzkostné, bezesné noci manželé proberou svůj vztah plný kompromisů, klamu a nelásky. S ránem přichází únava, vystřízlivění a děsivá realita: nic nekončí, ale pokračuje. Ludvík byl místo svého zlikvidovaného šéfa jmenován ministrem… Procházka s Kachyňou zvolili pro evokaci paranoidní atmosféry klasické komorní vyprávění, do jehož celistvého časoprostoru zasáhne jen „nevinná“ návštěva dvou tajných policistů a retrospektivy z vládní žranice. Přestože film může odkazovat k padesátým letům, působí díky nejasným, jakoby rozmlženým reáliím nadčasově. O osudu svých tvůrců nicméně rozhodl zcela jasně: Zatímco Jan Procházka patřil až do předčasné smrti v roce 1971 k zakázaným autorům, Karlu Kachyňovi se povedlo za cenu kompromisů pokračovat v režijní práci. Radoslav Brzobohatý a Jiřina Bohdalová, kteří v hlavních rolích podali fascinující herecké výkony, se už ovšem další podobné příležitosti nedočkali. V roce 1983 natočil Procházkův scénář pro rakouskou televizi ZDF/ORF Pavel Kohout s herci vídeňského Burgtheateru Joachimem Bissmeierem a Gertraud Jessererovou (roli jednoho z estébáků si vychutnal i jejich kolega Pavel Landovský).
Uprostřed červencové noci se někdy v padesátých letech dvacátého století vrací z vládní recepce ministrův náměstek Ludvík a jeho manželka Anna. Opilá žena je dotčená, že muž zapomněl na jejich desáté výročí sňatku, a snaží se špičkováním vyvolat hádku. Nemohou najít klíče od vily. Když Ludvík přeleze branku, Anna zjistí, že je odemčeno. Objeví i další podivné věci. V domě nejde elektrický proud ani telefon, v zahradě se pohybují nějací muži. Ludvík si připomíná rozhovory na recepci, kde se dozvěděl, že jeho nadřízený ministr byl spolu s jinými zatčen. Muže se zmocňuje hrůza, když si uvědomí, že kritickou zprávu o cihelnách, která byla snad důvodem zatčení, sám pomáhal psát. Začne trhat, splachovat do záchodu a pálit všechny listiny. Napjatá situace vyvolá mezi manžely strašnou hádku, kdy Anna Ludvíkovi vyčte jeho bezohledný kariérismus. Pak ale u branky zvoní skupina příslušníků StB. Anna přichystá Ludvíkovi věci do vězení. Tajní ho však nezatknou a Ludvík je z vděčnosti pohostí. Po jejich odchodu manželé poznají, že tajní jen přišli dokončit montáž odposlouchávacího zařízení, kterou jim předčasným příchodem přerušili. Je ráno, manželé uštvaní strachem a vypjatými emocemi, snídají. Telefon oznámí Ludvíkovi, že je jmenován ministrem.
V úvodních titulcích je sice uveden copyright 1970, ale první kombinovaná kopie, která již nebyla schválena do distribuce, byla dokončena 29. prosince 1969. Po neschválení měl film premiéru až v lednu 1990.
Ludvík, náměstek ministra
Anna, Ludvíkova žena
tajný Standa, Ludvíkův známý z vojny
ruský generál
žena na recepci
Vagera
tajný
tajný
tajný
tajný
tajný
tajný
Cejnar
ministrův tajemník
Soudruh
důstojník StB
Vlasta z Broumova
ministr
pořadatel
básník
mladá Ruska
inženýr
plukovník
žena na recepci
žena na recepci
muž s vázou
major
Bedřich
Ludvík, syn Anny a Ludvíka
dáma
řidič Vláďa
řidič Jindřich
zaměstnanec ministerstva
mladík
pobočník generála
Karel Brchel, Jaroslava Čapková
Čestmír Diviš, Jiří Žebrakovský, Ladislav Winkelhöfer
Rudolf Mos, Ladislav Dražan
Antonín Šimral
Vilemína Binterová, Jitka Šulcová, Jan Kňákal
Ferdinand Heller (Česká beseda)
Pavel Kühn (Kühnův smíšený sbor), František Belfín (FISYO)
Ucho
The Ear
film
hraný
drama
Československo
1969
1969
1. 1. 1990
Švabík – Procházka, Jan Procházka, Erich Švabík
dlouhometrážní
94 min
česká
Přehlídka: Dny českého a slovenského filmu Bratislava
1990
Bratislava / Československo
Cena za ženský herecký výkon v kategorii takzvaných trezorových filmů
Jiřina Bohdalová
Přehlídka: Dny českého a slovenského filmu Bratislava
1990
Bratislava / Československo
Cena za scénář v kategorii takzvaných trezorových filmů
Jan Procházka
in memoriam
Přehlídka: Dny českého a slovenského filmu Bratislava
1990
Bratislava / Československo
Cena za režii v kategorii takzvaných trezorových filmů
ex aequo s českým filmem Skřivánci na niti
Festival: 4. festival českých a slovenských filmů FINÁLE Plzeň
1990
Plzeň / Československo
Hlavní cena Ledňáček
ex aequo kompletní kolekce předvedených děl v hodnotě 120 000 korun