Martin Búřil, Barbora Trnková a Tomáš Javůrek, Lenka Hámošová, Tomáš Kajánek, Oskar Helcel, David Přílučík, Martin Blažíček, Alice Růžičková, Martin Ježek
Kurátorka: Lenka Střeláková
Výstava sleduje v každém čase znovu ohledávanou možnost i potřebu mediálního díla vypovídat o sobě samém prostřednictvím hypermediačních, sebereflexivních tvůrčích principů. V post-mediálních podmínkách se pak tento kritický, emancipační potenciál tvorby odklání od tematizace mediální specificity směrem k otázce samotné mediace. Ve vztahu k digitálnímu obrazu se totiž důkazní břemeno stále častěji obrací. Ze zprostředkované reality se stává realita argumentovaná.
Vybraná umělecká díla se zabývají vznikem pohyblivých obrazů za pomoci aktuálních technologií a softwarů, přičemž na pozadí více či méně epického dobrodružství postupně spějí k možnosti argumentace reality syntetickými médii. Respektive obrazem, jehož indexikální stopa je už spíše jen homeopatickou vzpomínkou zastřenou dlouhou řadou abstrahovaných a generovaných dat.
