Krakatit

Země původu

Československo

Copyright

1948

Rok výroby

1947

Premiéra

9. 4. 1948

Minutáž

98 min

Kategorie

film

Žánr

drama, fantastický, podobenství, psychologický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Krakatit

Český název

Krakatit

Anglický název

Krakatit

Anotace

Scénář k psychologickému dramatu Krakatit zpracoval režisér Otakar Vávra s bratrem Jaroslavem R. Vávrou podle stejnojmenného vizionářského fantastického románu Karla Čapka z roku 1922 (vydán byl v roce 1924). Scenáristé pod dojmem nedávno skončené druhé světové války předlohu aktualizovali a výbuch třaskaviny Krakatit (již autor pojmenoval podle sopky Krakatoa) ukázali v podobě atomového hřibu (trik byl tak věrný, že se podle domněnky amerických kritiků jednalo o autentické archivní záběry z Hirošimy a z Nagasaki), čímž podtrhli dobový morální apel. Snímek v dějovém motivu, kdy se světové mocnosti přetahují o třaskavinu, s níž by ovládly svět, do jisté míry předvídá právě začínající studenou válku. Pro podtržení delirické atmosféry příběhu, odehrávajícím se v horečnatém snu, přistoupil Vávra k nezvyklé stylizaci a nechal i většinu exteriérových scén postavit v ateliérech. S pomocí kameramana Václava Hanuše prokázal též vizuální vynalézavost a do epizod obsadil mimo jiné příslušníky ruské rodiny Romanovců. K úspěchu snímku, jenž svoji aktuálnost neztratil ani dnes, dopomohly bravurní herecké výkony Karla Högera, Jiřího Plachého, Eduarda Linkerse, Vlasty Fabianové, Františka Vnoučka a česko–americké exoticky vypadající herečky Florence Marly (vl. jm. Hana Smékalová). – Po třiceti letech se Otakar Vávra vrátil ke stejnému námětu a pod názvem Temné slunce (1980) vytvořil méně povedenou aktualizaci Čapkova díla, v němž se kapitalističtí magnáti snaží získat neutronovou bombu. – Digitálně restaurovanou verzi uvedl do distribuce Národní filmový archiv. Premiéra se uskutečnila 15. září 2016 v královéhradeckém Biu Central. Restaurování (pro obraz byl použit originální negativ a pro zvuk duplikační pozitiv) proběhlo téhož roku v budapešťské laboratoři Magyar Filmlabor za finanční podpory z Islandu, Lichtenštejnska, Norska, Ministerstva kultury ČR a za partnerství Norské národní knihovny a sdružení CESNET. Na vyžádání byl film distribuován i s anglickými podtitulky a bylo možno též uspořádat krátkou přednášku a prezentaci digitálního restaurování filmu s ukázkami. –jl–

K fantasknímu románu Karla Čapka se režisér Otakar Vávra vrátil hned dvakrát: poprvé v roce 1948, kdy natočil jeho stejnojmennou adaptaci, podruhé o dvaatřicet let později, kdy realizoval násilně zmodernizovanou verzi pod názvem Temné slunce. První snímek se sice poměrně věrně drží předlohy, její otevřenou formu omezuje rámcem se zraněným hrdinou bojujícím o život v nemocnici. Příběh nadaného chemika Prokopa, který se marně brání zneužití svého převratného vynálezu – výbušniny krakatitu – je tak prezentovaný jako horečnatě naléhavá retrospektiva. Vávrova adaptace posílila protiválečné vyznění Čapkova příběhu a zacílila je proti vládychtivým kapitalistům. Mezi nesporné kvality snímku, kopírujícího postupy francouzského poetismu, patří humanismem hluboce prodchnutý herecký výkon Karla Högera v hlavní roli. -ap-

Obsah

Děj se odehrává ve fantasii horečného snu. – Do nemocnice je přivezen neznámý muž s příznaky zápalu mozkových blan, který byl nalezen na ulici. Lékař i vrchní sestra si všimnou popálenin a ran na rukou. Pacient prožívá v horečnatých vidinách události, jež předcházely. Skutečnost se mu ovšem nepozorovaně prolíná s fantastickým snem. – Vidí sám sebe, jak se za nevlídné mlžné noci po pražském nábřeží potácí zraněný a vysílený. Kolemjdoucí ing. Tomeš v něm pozná bývalého spolužáka, chemika ing. Prokopa. Odvede ho k sobě domů a ošetří jej. Prokop v horečce mluví o svém posledním objevu, Krakatitu. Tomeš, jenž se potýká s dluhy, chce využít příležitost. Od Prokopa zjistí, že se jedná o výbušninu neobyčejné brizance, která se na dálku rozněcuje elektromagnetickými vlnami. Dostane z něho též chemický vzorec, ale již ne výrobní postup, protože se Prokop mezitím probere. Tomeš nechá spolužáka v bytě, jenom mu nechá vzkaz, že jede do Týnice k otci, venkovskému lékaři. Ráno do bytu přijde neznámá žena se závojem a má pro Tomeše vyplacenou falešnou směnku. Prokopovi se žena líbí a navzdory svému stavu (včetně částečné amnézie) odjede na její prosbu do Týnice, aby směnku odevzdal. – Stav pacienta v nemocnici se zhoršuje. – Do Týnice Prokopa doveze starý listonoš. U otce však Tomeš není. Prokop už je na konci svých sil a upadne do deliria. Starý Tomeš i jeho dcera Anči jej několik týdnů ošetřují. Prokop se konečně dostane z nejhoršího. Nechápe, jak se v Týnici ocitl, ale zůstane u Tomešů, pomáhá starému pánovi při výrobě léků a začne pracovat na svých výpočtech. Všimne si, že se do něj mladičká Anči zamilovala. Náhodou zahlédne inzerát v novinách: „Krakatit. Ing. P. ať udá svou adresu. Carson hl. p.“ Prokop se rozpomene, jak přišel ke svým zraněním. V laboratoři vyrobil třaskavinu a dal ji do dózy. Nepatrná část zůstala volně ležet na stole a po chvíli mocně explodovala. Současně si vybaví, že svůj vynález vyzradil Tomešovi a že mu má odevzdat obálku se směnkou. – Prokop najde svou laboratoř, (kůlnu na kraji města) vybrakovanou. Čeká tu exponent Carson, který se zmocnil patnácti dekagramů výbušniny. Tomeš se snažil vynález prodat několika mocnostem, neznal však postup k výrobě. Navíc látka, pokud je volně položená, každé úterý a pátek o půl jedenácté večer exploduje. Odpaluje jí tajná radiová stanice. Carson chce Krakatit odkoupit a získat jeho skutečného vynálezce na svoji stranu. Obstará mu společenský oblek, vezme ho na večeři do baru, opije jej a zavleče ho do totalitního království Baltin. Seznámí chemika s královským dvorem, který je však ovládán zbrojaři, dále s vyslancem D’Hémonem (čti Démon) a s krásnou, ale bezcitnou a vojensky vychovanou princeznou Willemínou. Prokop se neúspěšně pokusí o útěk. Proti své vůli je držen v laboratorní buňce rozsáhlých baltinských muničních laboratoří a továren, aby odtajnil tajemství výbušniny. Zbylých devět a půl dekagramů totiž bylo odcizeno saským laborantem. Prokop prožije s princeznou milostné dobrodružství a vyrobí z jejího pudru novou třaskavinu. Navštíví ho Carson a baron Rohn, oznámí mu, že může získat vysokou armádní hodnost za zásluhy a oženit se s princeznou, když vydá vojenské správě Krakatit. Rozhořčený chemik však nechce nikomu sloužit. Vyhodí laboratoř do povětří, uteče svým strážcům a pronikne až do princezniny ložnice. Vyčte milence, že o něho projevila zájem jen kvůli Krakatitu, s nímž by se Baltin stal nepřemožitelný. Willemína se promění v sochu bez tváře. Prokop využije nabídku D’Hémona a uteče s ním ze země. – Pacient v nemocnici prodělává krizi. Lékař neví, jestli se dožije příštího rána. – Vyslanec inženýra zaveze do horského sídla, kde společnost politických vyhnanců, válečných zločinců, bývalých diktátorů, desperátů a anarchistů čeká na příležitost znovu se chopit vlády ve svých zemích. Shromáždění vlastní ukradený zbytek Krakatitu. D’Hémon všem oznámí, že díky Prokopovi mohou zničit celý svět. Přikáže pilotům rozprášit Krakatit na určená místa. Výbušniny se zmocní zfanatizovaný anarchista Rosso, ale je zabit. Krakatit se rozsype po jeho těle. Při bouřlivé vřavě, při níž se členové shromáždění snaží získat alespoň kousek třaskaviny pro sebe, D’Hémon a Prokop utečou. Při odchodu si chemik všimne dívky podobné návštěvnici v Tomešově bytě. Vyslanec ho zaveze k horské boudě (stejné jako jeho pražská laboratoř), v níž je ona tajná radiová stanice. Na D’Hémonovu žádost Prokop uvede vysílačku do chodu a tím přivede Krakatit rozprášený piloty k explozi. D’Hémon tak nechal vyhodit do povětří nejenom shromáždění odpadlíků, ale též Baltin a další evropská hlavní města. Nabízí Prokopovi vládu nad světem. Nešťastný muž vidí z hor, jak strašlivá je energie jeho vynálezu. Dozví se, že se Tomeš snaží vyrobit Krakatit ve velkém zbrojařském komplexu v Grottupu. Chemik se chystá D’Hémona uškrtit, ten však před jeho očima zmizí a vysměje se mu. – Prokop chce v Grottupu varovat Tomeše. Kvůli zapnuté vysílačce hrozí výbuch další vyrobené látky. Strážný ho však do laboratoře nepustí a zbrojařský komplex exploduje. – Zoufalý Prokop se bezcílně toulá krajinou. Sveze jej starý listonoš, s nímž se baví o Krakatitu. Muž mu poradí, aby svůj vynález použil ku prospěchu lidstva, třeba jako zdroj energie, jež by svítila a hřála. Prokop s uspokojením usne. – Úsilí lékaře a sester v nemocnici slaví úspěch. Neznámý muž už překonal krizi, začal pravidelně dýchat a má naději, že se uzdraví. –jl–

Poznámka

Film byl v roce 2016 digitálně restaurován.

Hrají

Karel Höger

chemik inženýr Prokop

Florence Marly

princezna Willemína

František Smolík

MUDr. Tomeš, venkovský lékař

Nataša Tanská

Anči, dcera MUDr. Tomeše

Miroslav Homola

ing. Jiří Tomeš, Ančin bratr

Jiří Plachý

velvyslanec D'Hémon

Eduard Linkers

exponent Carson

Bedřich Vrbský

baron Rohn, generální ředitel

Karel Dostal

profesor chemie Plinius

Vlasta Fabianová

žena se závojem/žena u teroristů

Bohuš Hradil

Jan Holz, Prokopův strážce

František Vnouček

anarchista Rosso

Vítězslav Boček

laborant u ing. Tomeše

Jiřina Petrovická

vrchní sestra

Zvonimir Rogoz

předseda shromáždění

Antonín Jirsa

uniformovaný terorista na shromáždění

Magda Kopřivová

hospodyně u MUDr. Tomeše

Zdeněk Hodr

velitel stráže v Baltinu

František Marek

strážce v Grottupu

Ema Kreutzerová

Marike, komorná princezny

Anna Gabrielová

teroristka na shromáždění

Ema Hrubá

teroristka na shromáždění

Filip Balek-Brodský

terorista na shromáždění

Bohumil Langer

terorista na shromáždění

Ann Sortreed

Angličanka na shromáždění

Margarette Previtali

Italka na shromáždění

Stojanka Mustafova

Bulharka na shromáždění

Tsiao-Jeh

Číňan na shromáždění

Margaret Amakof

Kalmyčka na shromáždění

Čebeh Čančinov

Kalmyk na shromáždění

Di Lazari

italský hrabě na shromáždění

Di Manignati

italský hrabě na shromáždění

Růžena Kurelová

aristokratická vládkyně Baltinu

členové ruské rodiny Romanovců

aristokratičtí vládci Baltinu

Růžena Mazalová

cikánská tanečnice v baru

Cikánská hudba Daniela Olaha

hudba v baru

Štáb a tvůrci

Předloha

Karel Čapek (Krakatit – román)

Technický scénář

Otakar Vávra

Architekt

Jan Zázvorka

Assistent architekta

Jiří Kollinger

Návrhy kostýmů

Marie Bartoňková (kostýmní poradce)

Vedoucí výroby

Bohumil Šmída

Zástupce vedoucího výroby

Miroslav Šimonek, Jiří Pokorný

Asistent vedoucího výroby

Fr. Švehla (pokladník)

Spolupráce

René Elstner (fotograf), Antonín Frič (fotograf)

Hudba

Nahrál

FISYO (Dirigent Otakar Pařík)

Produkční údaje

Originální název

Krakatit

Český název

Krakatit

Anglický název

Krakatit

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

drama, fantastický, podobenství, psychologický

Země původu

Československo

Copyright

1948

Rok výroby

1947

Produkční data

začátek natáčení 5. 5. 1947
promítání povoleno 25. 3. 1948 (konec povolení k promítání 25. 3. 1953)

Premiéra

premiéra 9. 4. 1948 /nepřístupný mládeži/ (kino Lucerna /6 týdnů/, Praha)
obnovená premiéra 22. 9. 2016 /přístupné bez omezení/

Distribuční slogan

Známý utopistický román Karla Čapka zfilmován Otakarem Vávrou! Velká role Karla Högera v novém českém filmu „Krakatit“. – Krakatit – první film světového významu o atomové energii s mírovou tendencí. – Fantastický film o objeviteli atomové energie podle románu Karla Čapka. – Režie: Otakar Vávra. Hrají: Karel Höger, František Smolík, Jiří Plachý, Jaroslav Průcha, Nataša Tánská. (1948) / Digitálně restaurovaný film #zpetvkinech. (2016)

Nositelé copyrightu

Národní filmový archiv

Ateliéry

Barrandov

Výrobní skupina

V. výrobní skupina Vávra – Feix, Karel Feix (produkční šéf V. výrobní skupiny), Otakar Vávra (umělecký šéf V. výrobní skupiny)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

98 min

Původní metráž

2 898 metrů

Distribuční nosič

16mm, 35mm , DCP 2-D, BRD

Poměr stran

1:1,37

Barva

černobílý

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Čestné uznání
Fr. Švehla
v hodnotě 2 000 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Čestné uznání
řidič J. Roubíček
v hodnotě 1 000 korun

Vítěz

Akce: Cena země České za rok 1947

1948
Praha / Československo
Cena země České
Otakar Vávra
udělena 10. 5. 1948 za myšlenkové dotvoření Krakatitu Karla Čapka (společně s filmem Předtucha )

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Uznání za herecký výkon
Nataša Tanská

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
II. prémie s nejvyšším uznáním za filmový scénář
Jaroslav R. Vávra
v hodnotě 10 000 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Zvláštní uznání za herecký výkon
Jaroslav Průcha

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
II. prémie s nejvyšším uznáním za filmový scénář
Otakar Vávra
v hodnotě 10 000 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Čestné uznání
Bohuslava Havrdová
v hodnotě 2 000 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Čestné uznání
řidič M. Čejka
v hodnotě 1 000 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Čestné uznání
František Milič
v hodnotě 8 000 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Čestné uznání
řidič Jar. Krim
v hodnotě 1 000 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Čestné uznání
Bohumil Šmída
v hodnotě 6 000 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Čestné uznání
František Rieger
v hodnotě 1 00 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Prémie s nejvyšším uznáním za filmovou architekturu
Jan Zázvorka
v hodnotě 25 000 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Uznání za herecký výkon
Eduard Linkers

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
I. prémie s nejvyšším uznáním za filmovou režii
Otakar Vávra
v hodnotě 90 000 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Nejvyšší uznání za herecký výkon
Karel Höger

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Čestné uznání za filmový střih
Antonín Zelenka
v hodnotě 8 000 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Čestné uznání
František Gája
v hodnotě 1 000 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Čestné uznání
Oldřich Mach
v hodnotě 4 000 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Čestné uznání
Ant. Jirsová
v hodnotě 1 000 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Čestné uznání
Věra Ženíšková
v hodnotě 6 000 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Čestné uznání
Miroslav Šimonek
v hodnotě 4 000 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Čestné uznání
Jindřich Polák
v hodnotě 4 000 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
I. prémie s nejvyšším uznáním za filmovou fotografii
Václav Hanuš
v hodnotě 35 000 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Uznání za herecký výkon
Jiří Plachý

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Čestné uznání
výrobní kolektiv filmu

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Čestné uznání
Karel Feix
v hodnotě 8 000 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Čestné uznání za filmový zvuk
Emil Poledník
v hodnotě 8 000 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Čestné uznání
Jiří Pokorný
v hodnotě 2 500 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Čestné uznání
Věra Macourková
v hodnotě 1 000 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Čestné uznání
J. Janda
v hodnotě 2 000 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Čestné uznání
Ladislav Tomek
v hodnotě 2 500 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Čestné uznání
Rudolf Stahl ml.
v hodnotě 4 000 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
I. prémie s nejvyšším uznáním za filmovou hudbu
Jiří Srnka
v hodnotě 50 000 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Uznání za herecký výkon
František Smolík

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Čestné uznání
FISYO

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Čestné uznání
lepička V. Hradcová
v hodnotě 2 000 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Čestné uznání
Štěpán Dušánek
v hodnotě 2 000 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Predikát „film národního a uměleckého významu“

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Čestné uznání
R. Nováková
v hodnotě 1 000 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Čestné uznání
Felix Leibl
v hodnotě 2 000 korun

Revue

Digitálně restaurované filmy na DVD/BD

Po <em>Případu pro začínajícího kata</em> (v doprovodu <em>Postavy k podpírání</em>) a <em>Ikarii XB1</em> vydal Národní...

Krakatit

V září tohoto roku se do kin v digitálně restaurované podobě vrací dvojice čapkovských adaptací – Krakatit (1948) a Bílá...

Československá filmová sci-fi

Filmů, které by smysluplně pracovaly s konvencemi sci-fi, u nás před rokem 1989 nevzniklo mnoho a po roce 1989 ještě mén...