Morgiana

drama

Typologie filmu

hraný

Anglický název

Morgiana

Minutáž

Země původu

Československo

Copyright

1972

Rok výroby

1972

Premiéra

15.09.1972

Jazyková verze

česká

Režie

Juraj Herz

Scénář

Vladimír Bor, Juraj Herz

Anotace

Iva Janžurová své herecké mistrovství potvrdila na filmovém plátně mnohokrát. Jednou z nezapomenutelných postav zkušené herečky však zůstává dvojrole v kostýmním psychologickém hororu Juraje Herze. Ten nabídl Janžurové menší part už ve svém dramatu Znamení Raka (1967). Hlavní ženská role v Petrolejových lampách (1971) – nešťastná Štěpa – pak předznamenala další spolupráci na Morgianě. Volná adaptace romantické novely Alexandra Grina Jessie a Morgiana se kvůli nástupu normalizace stala snímkem uzavírajícím Herzovo „stylizované“ období, jehož vrcholem zůstává Spalovač mrtvol (1968). Také Iva Janžurová se musela rozloučit s expresivními valéry svého hereckého rejstříku, jež dokázala právě v Morgianě rozehrát naplno (byť výrazné, secesně pojaté kostýmy a líčení hereččin rejstřík omezovaly). V roli dvou věkově, vzhledově i povahově odlišných sester – mladší, laskavé krásky Kláry a starší, ošklivé a zlovolné Viktorie – Janžurová vytvořila dva extrémně protikladné portréty. Na rozdíl od literární předlohy a od žánrových konvencí ovšem divák začíná s titulní, démonickou hrdinkou postupně soucítit – také proto, že naivní a dobrosrdečná Klára působí v rámci Herzova mrazivě sarkastického, dvojznačného konceptu dráždivě a neskutečně. Intrikánská Viktorie, žárlící na sestřino nezasloužené štěstí zaštítěné láskou pohledného poručíka (Josef Abrhám), je pak živou a zajímavou postavou, jejímuž plánu na sestřinu nenápadnou likvidaci musí divák držet palce. Herz se scenáristou Vladimírem Borem sice nerealizovali logicky se nabízející nápad, že jde o jednu ženu postiženou rozdvojením osobnosti, „jiný“ pohled na vyprávění však poskytuje titulní hrdinka – černá kočka Morgiana. Na vizuální atraktivitě a výtvarné ucelenosti Herzova pozoruhodného snímku má zásadní podíl kamera osvědčeného Jaroslava Kučery.

Obsah

Po smrti boháče Trengana dědí majetek jeho dcery – starší Viktorie a mladší Klára. Černovlasá a stále zachmuřená Viktorie zvaná Viki má teď rentu, šperky, statek a zámek Zelenou flétnu. Vše ostatní zdědila Klára. Viki své mladší sestře závidí a svoji nenávist k ní jen špatně skrývá. Světlovlasá pohledná Klára je miláčkem společnosti a o její přízeň usiluje mnoho mužů. Notáře Glenara, který jí vyzná lásku, přemlouvá Klára, aby svoji přízeň věnoval Viki. Muž odmítne a Viki, tajně hovoru naslouchající, se definitivně rozhodne. Nakape sestře do nápoje pomalu působící jed. Klára, čerstvě zamilovaná do poručíka Marka, podivně onemocní. Má stále žízeň a vadí jí ostré barvy. Viki se s oblíbenou kočkou Morgianou odstěhuje na Zelenou flétnu. Z úkrytu hodí kámen na mladé koupající se služky. Jedna z nich je tak zraněná, že má nadosmrti ochrnutý krk. Viki shodí ze skály vyděračku, která jí poskytla jed, a nyní chce půl milionu. Blouznící Kláře potvrdí anonymní dopis podezření, že ji sestra otrávila. Uprostřed noci jede umírající dívka na Flétnu. Viki její obvinění odmítá a Klára uprchne. Opilý vilný tulák ji vnutí alkohol a dívka omdlí. Milující Marek ji najde v lese. Odhalená Viki chce předstírat sebevraždu, ale průvan způsobí, že se skutečně oběsí. Zachráněná Klára, na niž alkohol zapůsobil jako protijed, se uzdravuje v Markově náruči.