Sarajevský atentát

Země původu

Československo, Jugoslávie

Copyright

1975

Rok výroby

1975

Premiéra

23. 7. 1976

Minutáž

133 min

Režie

Veljko Bulajić

Kategorie

film

Žánr

drama, historický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Sarajevský atentát

Český název

Sarajevský atentát

Anglický název

The Sarajevo Assassination

Souběžný název

Atentat u Sarajevu

Anotace

Černohorský režisér Veljko Bulajić (mj. Bitva na Neretvě /1969/) se v roce 1975 ujal režie česko-jugoslávského historického snímku vracejícího se k atentátu na následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho manželku, jenž uvedl do chodu první světovou válku. V rámci výpravné historické fresky autor popisuje politické dění v rakousko-uherské monarchii, soustředěné na Balkán. Tam narůstají protihabsburské nálady a rozmnožují se řady vlastenecky cítících spiklenců, kteří usilují o násilné odtržení od nenáviděné monarchie… Ve filmu si vedle zahraničních kolegů zahrála i řada českých herců (např. Libuše Šafránková ztělesnila přítelkyni atentátníka Gavrila Principa). Vznešený pár, jehož cesta tragicky skončila v Sarajevu, si zahrály tehdejší mezinárodní hvězdy – americký herec s kanadskými kořeny Christopher Plummer a italská herečka brazilského původu Florinda Bolkanová.

Obsah

Po rakouské anexi Bosny v roce 1908 vzrostla na Balkáně prudce nenávist k Habsburkům. Mladí příslušníci hnutí odporu se v Srbsku tajně cvičili a ozbrojovali. Plánovali atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este, jenž se měl zúčastnit manévrů pořádaných v červnu 1914 na srbských hranicích a pak navštívit Sarajevo. Stařičký císař svého synovce, který se z lásky oženil proti jeho vůli s hraběnkou Žofií Chotkovou, neměl rád. Ctižádostivý arcivévoda tajně spřádal s německým císařem Vilémem plány na rozsáhlé změny v Evropě. Žofie nakonec směla manžela na Balkán doprovázet. Studenti Princip a Grabež a dělník Čabrinović se obtížně dostali přes přísně hlídané srbské hranice do Bosny. Přes nedokonalou konspiraci pomáhalo silám odporu neuvěřitelné lajdáctví rakouských i bosenských úřadů a tajných služeb. I když měli mladí muži pochyby o smyslu atentátu, po němž se daly čekat kruté následky, rozhodli se ho vykonat. 28. června vyjela kolona otevřených vozů podle plánu do sarajevských ulic. Čabrinović nejprve hodil bombu na automobil arcivévodského páru. Těžce zraněni však byli lidé v dalším autě. V další části okružní jízdy se ale Ferdinand a Žofie ocitli přímo před Principovou pistolí a po několika zásazích oba zemřeli. Rakousko vyhlásilo vzápětí Srbsku válku a ta přerostla v první celosvětový konflikt.

Více →

Galerie

Hrají

Christopher Plummer

Mluví František Němec
rakouský arcivévoda František Ferdinand d'Este, následník trůnu

Florinda Bolkan

Mluví Klára Jerneková
Žofie Chotková, arcivévodova manželka

Maximilian Schell

Mluví František Vicena
Djuro Šarac

Irfan Mensur

Mluví Petr Štěpánek
student Gavrilo Princip, atentátník

Radoš Bajić

Mluví Alfred Strejček
dělník Nedjelko Čabrinović, atentátník

Jan Hrušínský

student Trifko Grabež, atentátník

Branko Djurić

Mluví Miroslav Moravec
Danilo Ilić

Libuše Šafránková

Jelena, Gavrilova dívka

Ivan Vyskočil

Muhamed Mehmedbašić

Charles Millot

Mluví Otakar Brousek
vyšetřovatel

Otomar Korbelář

rakouský císař František Josef I.

Jana Švandová

Mici

Dušan Blaškovič

Mluví Oldřich Musil
plukovník Apis

Zdenka Heršak

servírka

Jiří Holý

podplukovník baron Merizzi

Rejhan Demirdžić

Mluví Soběslav Sejk
starosta Sarajeva

Nelly Gaierová

dvorní dáma Langusová

Hans Klering

Mluví Eduard Cupák
vychovatel arcivévodových dětí

Hannjo Hasse

Mluví Josef Langmiler
německý císař Wilhelm II.

Jiří Kodet

Morsley

Wilhelm Koch-Hooge

Mluví Martin Růžek
baron Conrad von Hötzendorf, šéf rakouského generálního štábu

Miloš Nedbal

arcibiskup

Viktor Maurer

policejní agent ve vlaku

Werner Wieland

Mluví Karel Richter
rakouský generál Oskar Potiorek, vojenský velitel Bosny

Luba Skořepová

Ilićova matka

Veljko Mandić

agent

Miroslav Krejča

agent

Filip Hlušička

Maximilian, arcivévodův syn

Tereza Kučerová

Žofie, arcivévodova dcera

J. Venc

Ernst, arcivévodův syn

Zdeněk Braunschläger

nadlesní

Zdeněk Dolanský

čiperný mladík

Jan Kuželka

tlustý zákazník cukrárny

Alena Janošková

číšnice v cukrárně

Alois Čuřík

nepohyblivý generál

Pavel Jiras

dveřník u císaře

Otto Ohnesorg

komorník

Karel Peyr

Karl von Bardolf

Jan Pohan

tajemník

Josef Střecha

kameraman

Bohumil Šmída

plukovník Metzger

Jaroslav Tomsa

dr. Gerde

Karel Hovorka

lesník

Jiřina Bílá

dáma na recepci

B. Brandejsová

dáma na recepci

H. Grimmová

dáma na recepci

H. Maierová

dáma na recepci

Jarmila Navrátilová

dáma na recepci

Markéta Sodomková

dáma na recepci

Irena Tichá

dáma na recepci

Isabella Tylínková

dáma na recepci

Ilona Jirotková

dvorní dáma

J. Havle

biskup

T. Fabián

číšník

J. Hochmuth

číšník

J. Hort

číšník

J. Kryl

číšník

František Linhart

číšník

J. Rychetský

číšník

St. Šimák

číšník

Zdeněk Skalický

číšník/důstojník

Hanuš Bárta (2)

fotograf

Miroslav Chochola

důstojník

Š. Kadár

důstojník

Jiří Kosek

důstojník

L. Lhota

důstojník na manévrech

Václav Luks

důstojník

V. Mihalisko

důstojník na Konopišti

Václav Podhorský

důstojník v kavárně

Karel Sekera

důstojník

J. Vágner

důstojník

J. Kroutilová

kojící matka

K. Fiala

hudebník na recepci

Zdenko Mužík

hudebník na recepci

M. Ubl

hudebník na recepci

A. Brych

hudebník na recepci

F. Roušal

hudebník na recepci

J. Arnošt

hudebník na recepci

Jiří Zelenka

hudebník na recepci

F. Novák

hudebník na recepci

L. Lánský

hudebník na recepci

L. Hájek

hudebník na recepci

K. Pecina

hudebník na recepci

V. Nádherný

hudebník na recepci

Otto Plocek

hudebník na recepci

J. Louda

hudebník na recepci

Milan Vitina

pianista na recepci

Eugen Jegorov

hudebník

E. Lakatoš

hudebník

B. Ondráček

hudebník

B. Šilhan

hudebník

Zdeněk Vašátko

dirigent

Vladimír Pospíšil

četník

Stanislav Hájek

průvodčí

Jordanko Čevreski

Miloš Kandić

Uroš Kravljača

Bata Radulović

Safet Pasalić

Zdeněk Srstka

Mluví Bohumil Šmída
rváč v hospodě

Karel Engel

voják

František Jákl

voják

Petr Jákl

voják

Gustav Jankovský

voják

Miroslav Jíra

voják

Jiří Kalenský

voják

Jaroslav Klenot

voják

Jiří Klenot

voják

P. Kolář

voják

Zbyněk Krákora

voják

Antonín Kramerius

voják

Ladislav Lahoda

voják

Josef Pechanec

voják

Jindřich Sejk

voják

Oldřich Semerák

voják

Jiří Sládek

voják

Jaroslav Šanda

voják

A. Vachek

voják

Jiří Vach

voják

Jan Váňa

voják

Karel Vítek

voják

Jaroslav Vlk

voják

Ludvík Wolf

voják

Komentář

Oldřich Janovský

Mluví

Jiří Štěpnička

hlas atentátníka Sava

Ivo Gübel

hlas převozníka

Ferdinand Krůta

hlas obchodníka Miška Jovanoviće

Jiří Němeček

hlas muže v bělehradské hospodě

Miroslav Nohýnek

hlas muže v bělehradské hospodě

Jan Pohan

hlas důstojníka u zajatců na nádraží

Štáb a tvůrci

Režie

Veljko Bulajić

Pomocná režie

Gojko Kastratović, Věra Pištěková, Miloš Kohout, Branka Turkalj

Asistent režie

Vilém Kijonka

Zástupce vedoucího výroby

Marinko Dodig, Mladen Koceić, Věra Lukášová, Jaroslav Vágner

Asistent vedoucího výroby

Jiřina Soběhartová

Odborný poradce

plk. Alois Bíca, dr. Luka Djaković

Spolupráce

Lenka Mojžíšová (klapka), Jan Kuděla (fotograf)

Dialogy české verze

K. M. Walló

Režie české verze

K. M. Walló

Hudba

Luboš Fišer, Juan Carlos Calderón

Nahrál

FISYO (Dirigent František Belfín)

Písně

Hrušky sládnou, Ferdinand chce vládnout

Text písně K. M. Walló /český text/
Zpívá Radoš Bajić [dab]Alfred Strejček

Adio, mare

Zpívá Radoš Bajić

Produkční údaje

Originální název

Sarajevský atentát

Český název

Sarajevský atentát

Anglický název

The Sarajevo Assassination

Souběžný název

Atentat u Sarajevu

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

drama, historický

Země původu

Československo, Jugoslávie

Copyright

1975

Rok výroby

1975

Premiéra

festivalová premiéra 17. 6. 1976 (27. filmový festival pracujících – léto ´76)
premiéra 23. 7. 1976 /přístupný mládeži/

Distribuční slogan

Smrt, která odjistila zbraně první světové války.

Výrobce

Filmové studio Barrandov, Jadran Film Zagreb

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Distribuce

Ústřední půjčovna filmů

Výrobní skupina

Dramaturgická skupina Miloše Brože, Miloš Brož (vedoucí dramaturgické skupiny)

Prodej práv

Národní filmový archiv, Obchodní oddělení

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

133 min

Původní metráž

3 770 metrů

Distribuční nosič

16mm, 35mm

Poměr stran

1:1,66

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Festival: 6. mezinárodní filmový festival FEST ´76 Bělehrad

1976
Bělehrad / Srbsko
Diplom za kameru
Jan Čuřík

Vítěz

Festival: 23. festival jugoslávských filmů Pula

1976
Pula / Chorvatsko
Stříbrná Aréna

Vítěz

Festival: 24. mezinárodní filmový festival San Sebastián

1976
San Sebastián / Španělsko
Zvláštní uznání poroty

Vítěz

Festival: 27. filmový festival pracujících – léto ´76

1976
48 měst / Československo
Cena Filmového festivalu pracujících
udělena 3. 7. 1976 Městským národním výborem v Kyjově