Sarajevský atentát
Země původu
Československo, JugoslávieCopyright
1975Rok výroby
1975Premiéra
23. 7. 1976Minutáž
133 minRežie
Veljko BulajićKategorie
filmŽánr
drama, historickýTypologie
hranýdistribučnídlouhometrážníOriginální název
Sarajevský atentátČeský název
Sarajevský atentátAnglický název
The Sarajevo AssassinationSouběžný název
Atentat u SarajevuAnotace
Černohorský režisér Veljko Bulajić (mj. Bitva na Neretvě /1969/) se v roce 1975 ujal režie česko-jugoslávského historického snímku vracejícího se k atentátu na následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho manželku, jenž uvedl do chodu první světovou válku. V rámci výpravné historické fresky autor popisuje politické dění v rakousko-uherské monarchii, soustředěné na Balkán. Tam narůstají protihabsburské nálady a rozmnožují se řady vlastenecky cítících spiklenců, kteří usilují o násilné odtržení od nenáviděné monarchie… Ve filmu si vedle zahraničních kolegů zahrála i řada českých herců (např. Libuše Šafránková ztělesnila přítelkyni atentátníka Gavrila Principa). Vznešený pár, jehož cesta tragicky skončila v Sarajevu, si zahrály tehdejší mezinárodní hvězdy – americký herec s kanadskými kořeny Christopher Plummer a italská herečka brazilského původu Florinda Bolkanová.
Obsah
Po rakouské anexi Bosny v roce 1908 vzrostla na Balkáně prudce nenávist k Habsburkům. Mladí příslušníci hnutí odporu se v Srbsku tajně cvičili a ozbrojovali. Plánovali atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este, jenž se měl zúčastnit manévrů pořádaných v červnu 1914 na srbských hranicích a pak navštívit Sarajevo. Stařičký císař svého synovce, který se z lásky oženil proti jeho vůli s hraběnkou Žofií Chotkovou, neměl rád. Ctižádostivý arcivévoda tajně spřádal s německým císařem Vilémem plány na rozsáhlé změny v Evropě. Žofie nakonec směla manžela na Balkán doprovázet. Studenti Princip a Grabež a dělník Čabrinović se obtížně dostali přes přísně hlídané srbské hranice do Bosny. Přes nedokonalou konspiraci pomáhalo silám odporu neuvěřitelné lajdáctví rakouských i bosenských úřadů a tajných služeb. I když měli mladí muži pochyby o smyslu atentátu, po němž se daly čekat kruté následky, rozhodli se ho vykonat. 28. června vyjela kolona otevřených vozů podle plánu do sarajevských ulic. Čabrinović nejprve hodil bombu na automobil arcivévodského páru. Těžce zraněni však byli lidé v dalším autě. V další části okružní jízdy se ale Ferdinand a Žofie ocitli přímo před Principovou pistolí a po několika zásazích oba zemřeli. Rakousko vyhlásilo vzápětí Srbsku válku a ta přerostla v první celosvětový konflikt.
Galerie
Hrají
Christopher Plummer
Mluví František Němec
arcivévoda František Ferdinand d'Este
Florinda Bolkan
Mluví Klára Jerneková
Žofie, arcivévodova manželka
Maximilian Schell
Mluví František Vicena
Djuro Šarac
Irfan Mensur
Mluví Petr Štěpánek
Gavrilo Princip
Radoš Bajić
Mluví Alfred Strejček
Nedjelko Čabrinović
Jan Hrušínský
Trifko Grabež
Branko Djurić
Mluví Miroslav Moravec
Danilo Ilić
Libuše Šafránková
Jelena, Gavrilova dívka
Ivan Vyskočil
Muhamed Mehmedbašić
Charles Millot
Mluví Otakar Brousek
vyšetřovatel
Otomar Korbelář
císař František Josef I.
Jana Švandová
Mici
Dušan Blaškovič
Mluví Oldřich Musil
plukovník Apis
Zdenka Heršak
servírka
Jiří Holý
podplukovník baron Merizzi
Rejhan Demirdžić
Mluví Soběslav Sejk
starosta Sarajeva
Nelly Gaierová
Langusová
Hans Klering
vychovatel následníkových dětí
Hannjo Hasse
Mluví Josef Langmiler
císař Wilhelm II.
Jiří Kodet
Morsley
Wilhelm Koch-Hooge
Mluví Martin Růžek
baron Conrad von Hötzendorf, šéf štábu
Miloš Nedbal
arcibiskup
Viktor Maurer
policejní agent ve vlaku
Werner Wieland
generál Oskar Potiorek,vojenský velitel Bosny
Luba Skořepová
Ilićova matka
Veljko Mandić
agent
Miroslav Krejča
agent
Filip Hlušička
Maximilian, následníkův syn
Tereza Kučerová
Žofie, následníkova dcera
J. Venc
Ernst, následníkův syn
Zdeněk Braunschläger
nadlesní
Zdeněk Dolanský
čiperný mladík
Jan Kuželka
tlustý zákazník cukrárny
Alena Janošková
číšnice v cukrárně
Alois Čuřík
nepohyblivý generál
Pavel Jiras
dveřník u císaře
Otto Ohnesorg
komorník
Karel Peyr
Karl von Bardolf
Jan Pohan
tajemník
Josef Střecha
kameraman
Bohumil Šmída
plukovník Metzger
Jaroslav Tomsa
dr. Gerde
Karel Hovorka
lesník
Jiřina Bílá
dáma na recepci
B. Brandejsová
dáma na recepci
H. Grimmová
dáma na recepci
H. Maierová
dáma na recepci
Jarmila Navrátilová
dáma na recepci
Markéta Sodomková
dáma na recepci
Irena Tichá
dáma na recepci
Isabella Tylínková
dáma na recepci
Ilona Jirotková
dvorní dáma
J. Havle
biskup
T. Fabián
číšník
J. Hochmuth
číšník
J. Hort
číšník
J. Kryl
číšník
František Linhart
číšník
J. Rychetský
číšník
St. Šimák
číšník
Zdeněk Skalický
číšník/důstojník
Hanuš Bárta (2)
fotograf
Miroslav Chochola
důstojník
Š. Kadár
důstojník
Jiří Kosek
důstojník
L. Lhota
důstojník na manévrech
Václav Luks
důstojník
V. Mihalisko
důstojník na Konopišti
Václav Podhorský
důstojník v kavárně
Karel Sekera
důstojník
J. Vágner
důstojník
J. Kroutilová
kojící matka
K. Fiala
hudebník na recepci
Zdenko Mužík
hudebník na recepci
M. Ubl
hudebník na recepci
A. Brych
hudebník na recepci
F. Roušal
hudebník na recepci
J. Arnošt
hudebník na recepci
Jiří Zelenka
hudebník na recepci
F. Novák
hudebník na recepci
L. Lánský
hudebník na recepci
L. Hájek
hudebník na recepci
K. Pecina
hudebník na recepci
V. Nádherný
hudebník na recepci
Otto Plocek
hudebník na recepci
J. Louda
hudebník na recepci
Milan Vitina
pianista na recepci
Eugen Jegorov
hudebník
E. Lakatoš
hudebník
B. Ondráček
hudebník
B. Šilhan
hudebník
Zdeněk Vašátko
dirigent
Vladimír Pospíšil
četník
Stanislav Hájek
průvodčí
Jordanko Čevreski
Miloš Kandić
Uroš Kravljača
Bata Radulović
Safet Pasalić
Zdeněk Srstka
Mluví Bohumil Šmída
rváč v hospodě
Karel Engel
voják
František Jákl
voják
Petr Jákl
voják
Gustav Jankovský
voják
Miroslav Jíra
voják
Jiří Kalenský
voják
Jaroslav Klenot
voják
Jiří Klenot
voják
P. Kolář
voják
Zbyněk Krákora
voják
Antonín Kramerius
voják
Ladislav Lahoda
voják
Josef Pechanec
voják
Jindřich Sejk
voják
Oldřich Semerák
voják
Jiří Sládek
voják
Jaroslav Šanda
voják
A. Vachek
voják
Jiří Vach
voják
Jan Váňa
voják
Karel Vítek
voják
Jaroslav Vlk
voják
Ludvík Wolf
voják
Komentář
Mluví
Ivo Gübel
hlas převozníka
Ferdinand Krůta
hlas obchodníka Miška Jovanoviće
Štáb a tvůrci
Režie
Pomocná režie
Gojko Kastratović, Věra Pištěková, Miloš Kohout, Branka Turkalj
Asistent režie
Vilém Kijonka, Anna Lackovičová
Původní filmový námět
Scénář
Technický scénář
Kamera
Druhá kamera
Asistent kamery
Oldřich Hubáček, Stanislav Šťastný, Bohumír Schwarzer
Architekt
Výprava
P. Bartoš, Emir Čengić, Antonín Chloupek, Vladimír Ježek, Žák Jiří (2), Ladislav Winkelhöfer
Návrhy kostýmů
Střih
Roger Dwyre, Lumír Cihlář (střih české verze)
Zvuk
Marko Rodić, Tomáš Bělohradský (zvuk české verze)
Kaskadéři
Karel Engel, Miroslav Chochola, František Jákl, Petr Jákl, Gustav Jankovský, Miroslav Jíra, Jiří Kalenský, Jaroslav Klenot, Jiří Klenot, P. Kolář, Zbyněk Krákora, Antonín Kramerius, Ladislav Lahoda, Josef Pechanec, Jindřich Sejk, Oldřich Semerák, Jiří Sládek, Zdeněk Srstka, Jaroslav Šanda, A. Vachek, Jiří Vach, Jan Váňa, Karel Vítek, Jaroslav Vlk, Ludvík Wolf
Vedoucí výroby
Zástupce vedoucího výroby
Marinko Dodig, Mladen Koceić, Věra Lukášová, Jaroslav Vágner
Asistent vedoucího výroby
Jiřina Soběhartová
Odborný poradce
plk. Alois Bíca, dr. Luka Djaković
Spolupráce
Jan Kuděla, Lenka Mojžíšová, Štěpánka Stříbrná
Dialogy české verze
Režie české verze
Hudba
Nahrál
FISYO (Dirigent František Belfín),
Písně
Hrušky sládnou, Ferdinand chce vládnout
Text písně K. M. Walló /český text/
Zpívá Radoš Bajić [dab]Alfred Strejček
Adio, mare
Zpívá Radoš Bajić
Produkční údaje
Originální název
Sarajevský atentát
Český název
Sarajevský atentát
Anglický název
The Sarajevo Assassination
Souběžný název
Atentat u Sarajevu
Kategorie
film
Typologie
hranýdistribuční
Žánr
drama, historický
Země původu
Československo, Jugoslávie
Copyright
1975
Rok výroby
1975
Premiéra
festivalová premiéra 17. 6. 1976 (27. filmový festival pracujících – léto ´76)
premiéra 23. 7. 1976
Nositelé copyrightu
Distribuce
Výrobní skupina
Prodej práv
Technické údaje
Délka
dlouhometrážní
Minutáž
133 min
Původní metráž
3 770 metrů
Distribuční nosič
35mm
Verze
česká
Ocenění
Vítěz
Festival: 6. mezinárodní filmový festival FEST ´76 Bělehrad
1976
Bělehrad / Srbsko
Diplom za kameru
Jan Čuřík
Vítěz
Festival: 23. festival jugoslávských filmů Pula
1976
Pula / Chorvatsko
Stříbrná Aréna
Vítěz
Festival: 24. mezinárodní filmový festival San Sebastián
1976
San Sebastián / Španělsko
Zvláštní uznání poroty
Vítěz
Festival: 27. filmový festival pracujících – léto ´76
1976
48 měst / Československo
Cena Filmového festivalu pracujících
udělena 3. 7. 1976 Městským národním výborem v Kyjově
