Sarajevský atentát

Země původu

Československo, Jugoslávie

Copyright

1975

Rok výroby

1975

Premiéra

23. 7. 1976

Minutáž

133 min

Kategorie

film

Žánr

drama, historický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Sarajevský atentát

Český název

Sarajevský atentát

Anglický název

The Sarajevo Assassination

Souběžný název

Atentat u Sarajevu

Anotace

Černohorský režisér Veljko Bulajić (mj. Bitva na Neretvě /1969/) se v roce 1975 ujal režie česko-jugoslávského historického snímku vracejícího se k atentátu na následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho manželku, jenž uvedl do chodu první světovou válku. V rámci výpravné historické fresky autor popisuje politické dění v rakousko-uherské monarchii, soustředěné na Balkán. Tam narůstají protihabsburské nálady a rozmnožují se řady vlastenecky cítících spiklenců, kteří usilují o násilné odtržení od nenáviděné monarchie… Ve filmu si vedle zahraničních kolegů zahrála i řada českých herců (např. Libuše Šafránková ztělesnila přítelkyni atentátníka Gavrila Principa). Vznešený pár, jehož cesta tragicky skončila v Sarajevu, si zahrály tehdejší mezinárodní hvězdy – americký herec s kanadskými kořeny Christopher Plummer a italská herečka brazilského původu Florinda Bolkanová.

Obsah

Po rakouské anexi Bosny v roce 1908 vzrostla na Balkáně prudce nenávist k Habsburkům. Mladí příslušníci hnutí odporu se v Srbsku tajně cvičili a ozbrojovali. Plánovali atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este, jenž se měl zúčastnit manévrů pořádaných v červnu 1914 na srbských hranicích a pak navštívit Sarajevo. Stařičký císař svého synovce, který se z lásky oženil proti jeho vůli s hraběnkou Žofií Chotkovou, neměl rád. Ctižádostivý arcivévoda tajně spřádal s německým císařem Vilémem plány na rozsáhlé změny v Evropě. Žofie nakonec směla manžela na Balkán doprovázet. Studenti Princip a Grabež a dělník Čabrinović se obtížně dostali přes přísně hlídané srbské hranice do Bosny. Přes nedokonalou konspiraci pomáhalo silám odporu neuvěřitelné lajdáctví rakouských i bosenských úřadů a tajných služeb. I když měli mladí muži pochyby o smyslu atentátu, po němž se daly čekat kruté následky, rozhodli se ho vykonat. 28. června vyjela kolona otevřených vozů podle plánu do sarajevských ulic. Čabrinović nejprve hodil bombu na automobil arcivévodského páru. Těžce zraněni však byli lidé v dalším autě. V další části okružní jízdy se ale Ferdinand a Žofie ocitli přímo před Principovou pistolí a po několika zásazích oba zemřeli. Rakousko vyhlásilo vzápětí Srbsku válku a ta přerostla v první celosvětový konflikt.

Hrají

Christopher Plummer

Mluví František Němec
arcivévoda František Ferdinand d'Este

Florinda Bolkan

Mluví Klára Jerneková
Žofie, arcivévodova manželka

Irfan Mensur

Mluví Petr Štěpánek
Gavrilo Princip

Radoš Bajić

Mluví Alfred Strejček
Nedjelko Čabrinović

Jan Hrušínský

Trifko Grabež

Branko Djurić

Mluví Miroslav Moravec
Danilo Ilić

Libuše Šafránková

Jelena, Gavrilova dívka

Ivan Vyskočil

Muhamed Mehmedbašić

Charles Millot

Mluví Otakar Brousek
vyšetřovatel

Otomar Korbelář

císař František Josef I.

Dušan Blaškovič

Mluví Oldřich Musil
plukovník Apis

Zdenka Heršak

servírka

Jiří Holý

podplukovník baron Merizzi

Rejhan Demirdžić

Mluví Soběslav Sejk
starosta Sarajeva

Nelly Gaierová

Langusová

Hans Klering

vychovatel následníkových dětí

Hannjo Hasse

Mluví Josef Langmiler
císař Wilhelm II.

Wilhelm Koch-Hooge

Mluví Martin Růžek
baron Conrad von Hötzendorf, šéf štábu

Miloš Nedbal

arcibiskup

Viktor Maurer

policejní agent ve vlaku

Werner Wieland

generál Oskar Potiorek,vojenský velitel Bosny

Luba Skořepová

Ilićova matka

Veljko Mandić

agent

Filip Hlušička

Maximilian, následníkův syn

Tereza Kučerová

Žofie, následníkova dcera

J. Venc

Ernst, následníkův syn

Zdeněk Dolanský

čiperný mladík

Jan Kuželka

tlustý zákazník cukrárny

Alena Janošková

číšnice v cukrárně

Alois Čuřík

nepohyblivý generál

Pavel Jiras

dveřník u císaře

Otto Ohnesorg

komorník

Karel Peyr

Karl von Bardolf

Jan Pohan

tajemník

Bohumil Šmída

plukovník Metzger

Jiřina Bílá

dáma na recepci

B. Brandejsová

dáma na recepci

H. Grimmová

dáma na recepci

H. Maierová

dáma na recepci

Jarmila Navrátilová

dáma na recepci

Markéta Sodomková

dáma na recepci

Irena Tichá

dáma na recepci

Isabella Tylínková

dáma na recepci

Ilona Jirotková

dvorní dáma

J. Havle

biskup

T. Fabián

číšník

J. Hochmuth

číšník

J. Hort

číšník

J. Kryl

číšník

František Linhart

číšník

J. Rychetský

číšník

St. Šimák

číšník

Zdeněk Skalický

číšník/důstojník

Hanuš Bárta (2)

fotograf

Miroslav Chochola

důstojník

Š. Kadár

důstojník

Jiří Kosek

důstojník

L. Lhota

důstojník na manévrech

Václav Luks

důstojník

V. Mihalisko

důstojník na Konopišti

Václav Podhorský

důstojník v kavárně

Karel Sekera

důstojník

J. Vágner

důstojník

J. Kroutilová

kojící matka

K. Fiala

hudebník na recepci

Zdenko Mužík

hudebník na recepci

M. Ubl

hudebník na recepci

A. Brych

hudebník na recepci

F. Roušal

hudebník na recepci

J. Arnošt

hudebník na recepci

Jiří Zelenka

hudebník na recepci

F. Novák

hudebník na recepci

L. Lánský

hudebník na recepci

L. Hájek

hudebník na recepci

K. Pecina

hudebník na recepci

V. Nádherný

hudebník na recepci

Otto Plocek

hudebník na recepci

J. Louda

hudebník na recepci

Milan Vitina

pianista na recepci

Eugen Jegorov

hudebník

E. Lakatoš

hudebník

B. Ondráček

hudebník

B. Šilhan

hudebník

Stanislav Hájek

průvodčí

Jordanko Čevreski

Miloš Kandić

Uroš Kravljača

Bata Radulović

Safet Pasalić

Zdeněk Srstka

Mluví Bohumil Šmída
rváč v hospodě

P. Kolář

voják

Zbyněk Krákora

voják

Josef Pechanec

voják

Oldřich Semerák

voják

Jiří Sládek

voják

A. Vachek

voják

Jiří Vach

voják

Jan Váňa

voják

Komentář

Mluví

Ivo Gübel

hlas převozníka

Ferdinand Krůta

hlas obchodníka Miška Jovanoviće

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Gojko Kastratović, Věra Pištěková, Miloš Kohout, Branka Turkalj

Asistent režie

Vilém Kijonka, Anna Lackovičová

Původní filmový námět

Stevan Bulajić, Ratko Djurović

Technický scénář

Veljko Bulajić

Druhá kamera

Jan Němeček

Asistent kamery

Oldřich Hubáček, Stanislav Šťastný, Bohumír Schwarzer

Výprava

P. Bartoš, Emir Čengić, Antonín Chloupek, Vladimír Ježek, Žák Jiří (2), Ladislav Winkelhöfer

Návrhy kostýmů

Jan Kropáček, Branko Hundić

Střih

Roger Dwyre, Lumír Cihlář (střih české verze)

Zvuk

Marko Rodić, Tomáš Bělohradský (zvuk české verze)

Kaskadéři

Karel Engel, Miroslav Chochola, František Jákl, Petr Jákl, Gustav Jankovský, Miroslav Jíra, Jiří Kalenský, Jaroslav Klenot, Jiří Klenot, P. Kolář, Zbyněk Krákora, Antonín Kramerius, Ladislav Lahoda, Josef Pechanec, Jindřich Sejk, Oldřich Semerák, Jiří Sládek, Zdeněk Srstka, Jaroslav Šanda, A. Vachek, Jiří Vach, Jan Váňa, Karel Vítek, Jaroslav Vlk, Ludvík Wolf

Zástupce vedoucího výroby

Marinko Dodig, Mladen Koceić, Věra Lukášová, Jaroslav Vágner

Asistent vedoucího výroby

Jiřina Soběhartová

Odborný poradce

plk. Alois Bíca, dr. Luka Djaković

Spolupráce

Jan Kuděla, Lenka Mojžíšová, Štěpánka Stříbrná

Dialogy české verze

K. M. Walló

Režie české verze

K. M. Walló

Písně

Hrušky sládnou, Ferdinand chce vládnout

Text písně K. M. Walló /český text/
Zpívá Radoš Bajić [dab]Alfred Strejček

Adio, mare

Zpívá Radoš Bajić

Produkční údaje

Originální název

Sarajevský atentát

Český název

Sarajevský atentát

Anglický název

The Sarajevo Assassination

Souběžný název

Atentat u Sarajevu

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

drama, historický

Země původu

Československo, Jugoslávie

Copyright

1975

Rok výroby

1975

Premiéra

festivalová premiéra 17. 6. 1976 (27. filmový festival pracujících – léto ´76)
premiéra 23. 7. 1976

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Výrobní skupina

Miloš Brož

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

133 min

Původní metráž

3 770 metrů

Distribuční nosič

35mm

Verze

česká

Ocenění

Vítěz

Festival: 6. mezinárodní filmový festival FEST ´76 Bělehrad

1976
Bělehrad / Srbsko
Diplom za kameru
Jan Čuřík

Vítěz

Festival: 23. festival jugoslávských filmů Pula

1976
Pula / Chorvatsko
Stříbrná Aréna

Vítěz

Festival: 24. mezinárodní filmový festival San Sebastián

1976
San Sebastián / Španělsko
Zvláštní uznání poroty

Vítěz

Festival: 27. filmový festival pracujících – léto ´76

1976
48 měst / Československo
Cena Filmového festivalu pracujících
udělena 3. 7. 1976 Městským národním výborem v Kyjově