Hugo Haas

scenárista, herec, zpěvák, textař, producent, režisér

Datum narození

18.02.1901

Místo narození

Brno, Rakousko-Uhersko

Datum úmrtí

01.12.1968

Místo úmrtí

Vídeň, Rakousko

Životopis

HUGO HAAS (nar. 19.2.1901, Brno – zem. 1.12.1968, Vídeň) pocházel ze smíšené česko–německo–rusko–židovské rodiny obchodníka s obuví. Z brněnského reálného gymnázia přestoupil na činoherní obor tamní konzervatoře (původně chtěl studovat zpěv). Ještě za studií začal s profesionální hereckou kariérou. Hrál v Národním divadle v Brně (1920–23), v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě (1923–24), v pražském divadle Komedie (1924), ve Vinohradském divadle (1924–29) a v pražském Národním divadle (1930–39). V roce 1937 obdržel Státní cenu za dramatické umění (1937). Spolupracoval též s rozhlasem. Po příchodu do Prahy se dostal i do filmových ateliérů (1925), ale jeho konverzační komika, sebeironický osobitý humor a přirozený herecký projev se mohly uplatnit až ve zvukovém filmu. Prvního úspěchu dosáhl již v roce 1931 jako hašteřivý pan Načeradec v komedii Muži v offsidu. Jeho popularitu dále živily především svérázné výkony v komediích Okénko, Život je pes, Mazlíček, Poslední muž, Ať žije nebožtík, Jedenácté přikázání nebo Mravnost nade vše. Záhy se jeho hlavním spolupracovníkem stal režisér Martin Frič. Na některých svých filmech se Haas podílel i jako spoluautor námětu, scenárista a textař. Ve druhé polovině 30. let se začal zajímat také o režii a během let 1936–38 natočil pět snímků a ve čtyřech z nich hrál hlavní role. Kromě komedií Velbloud uchem jehly (Cena ministra průmyslu, obchodu a živností za herecký výkon s přihlédnutím k jeho dřívějším filmovým rolím, 1937), Děvčata, nedejte se!, Kvočna a melodramatu Co se šeptá se jeho nejzávažnějším režijním počinem stal přepis divadelní hry Bílá nemoc, v němž z inscenace v Národním divadle přenesl i svou rolí doktora Galéna. V roce 1939 byl z rasových důvodů propuštěn z Národního divadla a s manželkou, baletkou a herečkou Marií Bibikoffovou–Haasovou (1917–2009), už po německé okupaci emigroval. Doma museli zanechat několikatýdenního syna Ivana Michaela Haase (1939–1978). Přes Francii a Portugalsko se dostali do USA. Haas působil v Chicagu, New Yorku a v Los Angeles jako divadelní herec, poté se věnoval již jen filmové práci. V Hollywoodu sehrál řadu malých a epizodních postav, především cizinců. Následně se uplatnil jako producent, scenárista, režisér a herec ve vlastní nezávislé produkční společnosti Hugo Haas Productions (1949–1961). Byl režisérem čtrnácti titulů, jež často tematizovaly vztah staršího muže, zpravidla Evropana, k mladé ženě. Ve dvanácti z těchto filmů se objevil jako herecký představitel, většinou v hlavní roli. Kromě filmů Lizzie a Noc čtvrtměsíce vznikly všechny tyto tituly v jeho zmíněné produkci. Herecky a režijně se uplatnil též v americké televizi (pořady a seriály Your Show Time, Hollywood at Work, Footlights Theater, The Ford Television Theatre, Screen Director’s Playhouse, Telephone Time, Five Fingers, Adventures in Paradise nebo Bonanza). Posléze roztrpčen Hollywoodem odešel do Říma (1961–62) a natrvalo se usadil ve Vídni (1962–68), kde pracoval pro tamní televizi. V roce 1963 za pozornosti médií navštívil Prahu a v roce 1965 inkognito i Brno. Plány na spolupráci s československým státním filmem, kdy byl mj. v letech 1945–48 oficiálně vyzýván k návratu a později měl hrát ve filmu Čintamani & podvodník (1964; r. Jiří Krejčík), zůstaly nerealizovány. Vystoupil v několika šotech týdeníků a v krátkých snímcích Továrna na iluze (1937; r. Jiří Weiss), Hugo Haas 1964 (1964; r. Rudolf Adler), Hugo Haas v Praze (TV–1963; r. Karel Pech), Návštěva (1964; r. Rudolf Jaroš, Vladimír Sís) a ve středometrážním dokumentu Na návštěvě u Hugo Haase (TV–1968; r. Josef Vondráček). Jeho životu a dílu byly dále věnovány dokumenty Český herec (1989; r. Bohuslav Musil), Umělec a člověk Hugo Haas (TV–1991; r. Milan Růžička), Život v ofsajdu (TV–2013; r. Petr Lokaj) z cyklu Příběhy slavných, TV pořad Komici na jedničku (2011) a archivní záběry s ním obsahuje několik střihových snímků a pořadů. Zemřel na astmatický záchvat a je pohřben na židovském hřbitově v Brně. Rodné město mu udělilo čestné občanství in memoriam (2000). Jeho bratrem byl hudební skladatel Pavel Haas (1899–1944). Ve 30. letech měl několik let poměr s herečkou Adinou Mandlovou (1910–1991). Z četných knižních textů o jeho osobě připomínáme monografii Jaroslava Brože a Myrtila Frídy Hugo Haas (1971, 1984), vzpomínky manželky Dlouhá svatební cesta (1997, 1998, 2012), sborník Milana Haina a Jana Křipače Hugo Haas – mezi středoevropskou a americkou kulturou (2012) a Hainovu publikaci Hugo Haas a jeho (americké) filmy (2015). – Filmografie: práce v ČSR (herec, není–li uvedeno jinak) Jedenácté přikázání (1925; r. Václav Kubásek), Josef Kajetán Tyl (1925; r. Svatopluk Innemann), Z českých mlýnů (1925; r. Svatopluk Innemann, Ferry Seidl), dok. Mezníky (1927; r. Karel Anton), kr. šot Praha: Z naší umělecké galerie (1928; r. neuveden), Když struny lkají (1930; r. Friedrich Fehér), Dobrý voják Švejk (1931; r. Martin Frič; + zpěv), Kariéra Pavla Čamrdy (1931; r. Miroslav J. Krňanský; + zpěv), Muži v offsidu (1931; r. Svatopluk Innemann), Obrácení Ferdyše Pištory (1931; r. Josef Kodíček; + zpěv), Načeradec král kibiců (1932; r. Gustav Machatý; + zpěv), Sestra Angelika (1932; r. Martin Frič; + texty písní, zpěv), Zapadlí vlastenci (1932; r. Miroslav J. Krňanský), Dům na předměstí (1933; r. Miroslav Cikán; + spol. sc., zpěv), Její lékař (1933; r. Vladimír Slavínský; + zpěv), Madla z cihelny (1933; r. Vladimír Slavínský; + zpěv), Okénko (1933; r. Vladimír Slavínský; + zpěv), Život je pes (1933; r. Martin Frič; + nám., spol. sc., texty písní, zpěv), německá verze filmu Život je pes Der Doppelbräutigam (1934; r. Martin Frič; nám., spol. sc.), Mazlíček (1934; r. Martin Frič; + spol. nám., spol. sc.), Poslední muž (1934; r. Martin Frič; + zpěv), Ať žije nebožtík (1935; r. Martin Frič; + spol. nám., spol. sc., zpěv), Jedenácté přikázání (1935; r. Martin Frič), francouzská verze filmu Život je pes Le mari rêvé (1935; r. Roger Capellani; nám., spol. sc.), dok. Léto doma! (1936; r. Ivan Skála; kom.), Mravnost nade vše (1936–37; r. Martin Frič; + spol. sc.), Švadlenka (1936; r. Martin Frič), Tři muži ve sněhu (1936; r. Vladimír Slavínský; + zpěv), Ulička v ráji / Dobrodinec chudých psů (1936; r. Martin Frič; + spol. nám., spol. sc., texty písní, zpěv), německá verze filmu Ulička v ráji Das Gässchen zum Paradies (1936; r. Martin Frič, Wolfgang Bagier; spol. nám., spol. sc.), Andula vyhrála (1938; r. Miroslav Cikán), Svět kde se žebrá (1938; r. Miroslav Cikán; + spol. sc.); (režie, scénář či podíl na něm, není–li uvedeno jinak) přepis hry Františka Langera Velbloud uchem jehly (1936; spol. r. Otakar Vávra; + herec), protiválečné podobenství podle hry Karla Čapka Bílá nemoc (1937; r. Hugo Haas; + herec), komedie o ukrývání batolete v dívčím penzionátu Děvčata, nedejte se! (1937; spol. r. J.A. Holman; + spol. nám., herec), komedie o generačním konfliktu podle hry Edmonda Konráda Kvočna (1937), melodrama manželského trojúhelníku Co se šeptá (1938; + nám., herec); práce ve Francii (herec) Documents secrets (1940, Tajemství dokumentů; r. Léo Joannon); práce v USA (herec) Days of Glory (1944, Dny slávy; r. Jacques Tourneur), Mrs. Parkington (1944, Paní Parkingtonová; r. Tay Garnett), Strange Affair (1944, Podivná záležitost; Alfred E. Green), Summer Storm (1944, Letní bouře; r. Douglas Sirk), The Princess and the Pirate (1944, Princezna a pirát; r. David Butler), A Bell for Adano (1945, Zvon pro Adano; r. Henry King – TV), Dakota (1945; r. Joseph Kane), Jealousy (1945, Žárlivost; r Gustav Machatý), What Next, Corporal Hargrove? (1945, Co dál, desátníku Hargrove?; r. Richard Thorpe), Holiday in Mexico (1946, Dovolená v Mexiku; r. George Sidney), Two Smart People (1946, Dva chytří lidé; r. Jules Dassin), Vendetta (1946–49, Vendeta; r. Mel Ferrer, Stuart Heisler, Max Ophüls, Preston Sturges, Paul Weatherwax), Fiesta (1947; r. Richard Thorpe), kr. f. Leben des Galilei (1947, Galileův život; r. Ruth Berlau, Joseph Losey), Merton of the Movies (1947, Filmový Merton; r. Robert Alton), Northwest Outpost (1947, Severozápadní stanice; r. Allan Dwan), The Foxes of Harrow (1947, Foxové z Harrowu; r. John M. Stahl), The Private Affairs of Bel Ami (1947, Miláček; r. Albert Lewin), Casbah (1948, Kasbah; r. John Berry), For the Love of Mary (1948, Pro lásku k Mary; r. Frederick De Cordova), My Girl Tisa (1948, Má dívka Tisa; r. Elliott Nugent), The Fighting Kentuckian (1949, Bojující Kentuckan; r. George Waggner), King Solomon’s Mines (1950, Doly krále Šalamouna; r. Campton Bennett, Andrew Marton), The Gingerbread Man (TV–1956, Perníkový muž; r. Lewis Allen); (režie, scénář či podíl na něm, není–li uvedeno jinak) Pickup (1950, Hlídač č. 47; + prod., herec – TV), The Girl on the Bridge (1950, Dívka na mostě; + nám., prod., herec – TV), Thy Neighbor’s Wife (1951, Žena bližního tvého; + prod., herec – TV), One Girl’s Confession (1952, Přiznání jedné dívky; + nám., prod., herec – TV), Strange Fascination (1952, Podivné okouzlení; + nám., prod., herec – TV), Bait (1953, Návnada; + prod., herec – TV), Edge of Hell (1953, Jednou nohou v pekle; + nám., prod., herec – TV), Hold Back Tomorrow (1954, Zadrž ten úsvit; + nám., prod. – TV), The Other Woman (1954, Jiná žena; + nám., prod., herec – TV), Hit and Run (1955, Srazit a ujet; + prod., herec – TV), Lizzie (1956; + herec – TV), Paradise Alley (1957, Ulička v ráji; + nám., prod., herec), Born to Be Loved (1958, Zrozena pro lásku; + nám., prod., textař, herec), Night of the Quarter Moon (1958, Noc čtvrtměsíce); práce v Rakousku (herec) Die Pianola Story (TV–1965, Příběh o pianole; r. Gerhard Bronner); (režie, scénář či podíl na něm, herec) Der Nachbar (TV–1966, Soused), Verrückt (TV–1967, Bláznivý nápad). –jl– (9/2016)

Filmografie

Co se šeptá

1938
Režie, Námět, Scénář, Hrají
Role: Vilém Gregor, Helenin muž

Andula vyhrála

1938
Hrají
Role: továrník Pavel Haken

Svět kde se žebrá

1938
Scénář, Hrají
Role: žebrák-milionář Josef Dostál

Kvočna

1937
Režie, Scénář

Děvčata nedejte se!

1937
Režie, Námět, Scénář, Hrají
Role: profesor Emanuel Pokorný

Bílá nemoc

1937
Režie, Scénář, Hrají
Role: MUDr. Galén

Mravnost nade vše

1937
Scénář, Hrají
Role: profesor Antonín Karas

Tři muži ve sněhu

1936
Hrají
Role: továrník rada Eduard Bárta

Velbloud uchem jehly

1936
Režie, Scénář, Hrají
Role: žebrák Josef Pešta

Ulička v ráji [německá verze]

1936
Námět, Scénář

Ulička v ráji

1936
Námět, Scénář, Text písně, Zpívá, Hrají
Role: pohodný Tobiáš

Švadlenka

1936
Hrají
Role: pařížský král módy François Lorraine

Jedenácté přikázání

1935
Hrají
Role: c.a k.notář Jiří Voborský

Život je pes [francouzská verze]

1935
Námět, Scénář

Ať žije nebožtík

1935
Námět, Scénář, Zpívá, Hrají
Role: Petr Suk

Poslední muž

1934
Zpívá, Hrají
Role: profesor Alois Kohout

Život je pes [německá verze]

1934
Námět, Scénář

Mazlíček

1934
Námět, Scénář, Hrají
Role: vězeňský knihovník dr. Alois Pech

Okénko

1933
Zpívá, Hrají
Role: docent Jakub Johánek

Její lékař

1933
Hudba k písni, Zpívá, Hrají
Role: akademický malíř Pavel Hodura

Život je pes

1933
Námět, Scénář, Text písně, Zpívá, Hrají
Role: hudební skladatel Viktor Honzl/profesor Alfred Rokos

Dům na předměstí

1933
Scénář, Zpívá, Hrají
Role: úředník zastavárny Zajíček

Madla z cihelny

1933
Zpívá, Hrají
Role: majitel panství Jan Dolanský

Sestra Angelika

1932
Text písně, Zpívá, Hrají
Role: klavírista Pavel Ryant

Načeradec, král kibiců

1932
Zpívá, Hrají
Role: obchodník Richard Načeradec

Zapadlí vlastenci

1932
Hrají
Role: švec Adam Hejnů

Muži v offsidu

1931
Hrají
Role: obchodník Richard Načeradec

Dobrý voják Švejk

1931
Zpívá, Hrají
Role: vrchní štábní lékař MUDr. Katz

Kariéra Pavla Čamrdy

1931
Zpívá, Hrají
Role: kancelista Vokoun

Obrácení Ferdyše Pištory

1931
Zpívá, Hrají
Role: bankéř Richard Rosenštok

Když struny lkají

1930
Hrají
Role: kavalír v baru

Jedenácté přikázání

1925
Hrají
Role: Jiří Voborský

Z českých mlýnů

1925
Hrají
Role: baron Zachariáš Zlámaný

Josef Kajetán Tyl

1925
Hrají
Role: hrabě Šlik

Ocenění

Vítěz

Akce: Ceny ministra průmyslu, obchodu a živností

1937
Praha / Československo
Čestná filmová cena za herecký výkon
Velbloud uchem jehly
udělena k 28. 10. 1937 ministrem J. V. Najmanem na návrh Filmového poradního sboru v peněžité výši 5 000 korun s přihldénutím k dřívějším filmovým rolím

Revue

Bílá nemoc

„Bílá nemoc bude vítězně putovat našimi kraji, aby vlévala sílu do niter statisíců, a prorazí jistě i za hranicemi, aby ...